Rok 1968 značil v případě THE ROLLING STONES přelomové období v mnoha věcech, neboť se situace začala v jistých oblastech konečně tříbit a získávat jasnější parametry (hudební stránka věci), a v jiných záležitostech naopak zamotávat (ta nehudební), neboť život rockových hvězd něco stál a na úspěšné hudebníky se začalo lepit čím dál tím více podvodníků. V prvním a pozitivním případě šlo o nalezení nového směru vlastní tvorby tkvícího v těsnějším sepětí jejich jadrného rock´n´rollu Více

Co má člověk dělat, když se chystá psát recenzi na debutní album TÖRR a nejde mu to od ruky? Chce to nabrat inspiraci! Může si třeba vzít dobové tiskoviny a pročítat rozhovory nebo propagační materiály plné rakví, ďáblů a jaderného deště. Nebo si může udělat výlet na místní hřbitov a cestou mezi rovy se vpravovat do atmosféry prvotního black metalu se všemi jeho kýčovitými, ale nádhernými atributy. No a nebo to může vzít pořádně naostro – zapomenout odnést odpadkový koš plný odřezků z masa – a když po pár dnech byt zaplní odporný nasládlý zápach, který n Více

Mám za to, že neustálé prodlužování kariéry americkým MINISTRY rozhodně nepřidává, protože rovněž novinka „AmeriKKKant“ neplatí za bůhvíjak nezbytné hudební dílo. Vlastně stejně jako tomu bylo u několika jí přímo předcházejících desek. Beru to však tak, že Al Jourgensen po smrti svého kytaristy Mika Scaccii nechtěl vyklízet místo, navíc si zjevně uvědomil důležitost této značky pro určitou zajištěnost svého dalšího života, vždyť se svými MINISTRY strávil již více než pětatřicet let a je jediným hudebníkem v sestavě, který byl u všech etap této Více

Přestože mnozí nazývají australsko-americký all-stars kvintet pouhou dojnicí na peníze, kterých by se, i v případě takto zkušených profesionálů a špičkových hardrockových muzikantů, ani během členství u lecjaké stabilnější kapely nedostávalo, mám za to, že jde opravdu o více než jen o záležitost dělanou z čirého pragmatismu. Nejenže management kapely skvěle funguje a rozpumpoval muzikanty do pořádných koncertních obrátek, ale ti navíc působí, že si celou záležitost již pět let užívají. V jejich případě se navíc nemusí čekat na novou nahr Více

Vzhledem k tomu, že se na sklonku loňského roku dala švédská formace po několikaleté pauze znovu dohromady a na květen letošního roku chystá dokonce další řadovku (album se bude jmenovat „Peace“), je vhodné si připomenout jeden z jejich albových milníků, konkrétně druhou desku „Hisingen Blues“, která v roce 2011 zaznamenala zřejmě největší úspěch a byla debutem kapely pro metalový major label Nuclear Blast. Jak už napovídá okouzlující obal nosiče, švédští GRAVEYARD nás zvou na cestu do pravěku. V jejich případě se samozřejmě jedná Více

„That album was load a crap“ tvrdí po mnoha letech o nahrávce „Their Satanic Majesties Request“ kytarista Keith Richards, není divu, neboť rozlítaná kapela dělila čas ve studiu mezi několik poměrně vyhraněných událostí dané doby, ať šlo o zatčení pro přechovávání zakázaných látek, opakující se soudní stání, ale i nekonečné dýchánky tehdejších hudebních elit, kde se experimentovalo se vším možným. Ve zkoušce času však deska obstála a zpětně se jeví jako zajímavá odbočka do světa surrealistických obrazců, tolik Více

Veteráni stoner-rocku přicházejí v pravý čas se svou zbrusu novou emisí skladeb a rázně shazují ze stolu zvěsti o své vyčerpanosti a brzkém umíráčku, jakkoliv se deska „Mindfucker“, dle očekávání, asi nestane tou nejdůležitější v jejich třicetileté kariéře. Kapela pohybující se stále okolo svého charismatického lídra Davea Wyndorfa působí řádně nažhaveně a předkládá kvalitní sadu přesně toho svého typického, na co byl fanoušek po roky zvyklý. MONSTER MAGNET se zkrátka drží svého řemesla a ctí tradice vlastní tvorby, což možná u leckoho vzbudí Více

Třetí sólová deska Jacka Whitea sebou nese všechny znaky experimentu a nepodléhá žádnému předběžně známému schématu, jaký jste si mohli během těch uplynulých let o tomto americkém multi-instrumentalistovi a uznávaném muzikantovi vytvořit. Je jen na vás samotných, zda-li tohle zvláštní dílo přijmete. Někomu třeba úmyslně zvláštní alba vyhovují (fanoušci RADIOHEAD by mohli vyprávět), mě však v případě samoúčelné zvláštnosti vůbec neberou a to je právě tento případ. O nahrávce „Boarding House Reach“ nelze totiž s jistotou Více

Jakmile se šedesátá léta přehoupla do své druhé poloviny a obraz vesele swingujícího Londýna začalo zatemňovat jakési celospolečensky nervóznější klima, umocňované mezigeneračními rozpory, počátkem rasových nepokojů ve Spojených státech a rovněž válkou ve Vietnamu, vydatně se rozjel i kolotoč okolo THE ROLLING STONES, kteří právě v té době získávali na sebejistotě a jejich rychlý úspěch a sounáležitost s generací mladých buřičů působil na starosvětskou část společnosti takřka nadpřirozeným a dosti hektickým dojmem. Tepr Více

Už si říkám, jestli pomalu neztrácím soudnost. Ani čtvrté album ARAKAIN totiž nedokážu hodnotit jinak než jako stoprocentní práci. Pražská metalová hvězda v první půlce devadesátých let totiž jela jako nezastavitelný stroj a na svých právě vydávaných deskách předváděla muziku vždycky v trochu odlišném provedení, než tomu bylo vždy u zápisu předchozího, pravidelně ale na nejvyšší úrovni. Čtvrtý zásek „Salto Mortale“ kvalitativně pokračuje ve stopách skvělých tří předchůdců.S Dodem za velitelským pultemPři přípravách nového alba ARAKAIN přišli na zajímav Více