Druhý umělec, kterého kariéra by byla alespoň trochu podobná kariéře Glenna Hughese, podle mého na světě není. Tak tedy popořadě. Představte si, že v jednadvaceti přestoupíte (stalo se tak v roce 1973) z řad provinčních TRAPEZE rovnou do DEEP PURPLE a to v době, kdy tahle hard rocková legenda zažívá své vrcholné časy. Objezdíte svět a během tří let se podílíte na tvorbě tří skvělých alb. Rázem je však konec, mladý kytarista Tommy Bolin, který pouze rok před tím nahradil bouřliváka Ritchieho Blackmorea, umírá v roce 1976 na předávkován Více

Nový projekt Jake E.Leeho RED DRAGON CARTEL zavítal tedy poprvé do Čech, kde odehrál dvě povedená vystoupení (v Praze a v Brně) a to v rámci svého aktuálního turné. Osobně jsem se přišel podívat na to pražské. Ex-kytarista od Ozzyho Osbournea, který byl kdysi v osmdesátých letech strůjcem takových mistrovských děl, jakými bezesporu jsou Madmanova alba „Bark At The Moon“ nebo „The Ultimate Sin“, vlastně poprvé po osmnácti letech až letos vykazuje nějakou tvůrčí činnost. Bezejmenné debutové album této nové forma Více

Ačkoliv se to hned po Daveově návratu na pódia nezdálo pravděpodobné, MEGADETH se nakonec dostali do velice slušných obrátek. Celý rok 2005 byl věnován vydatnému koncertování po celém světě. Z počátku se tedy jelo americké turné v doprovodu thrash metalových veteránů z EXODUS, později pak na tuto šňůru navázalo evropské turné po boku na velmi krátko znovuobnovených hrdinů britského heavy metalu DIAMOND HEAD a celý koncertní program později vyvrcholil opět ve Spojených státech, pořadatelstvím mamutího turné Gigatour, kterého se kromě Více

Když cokoliv co děláš, děláš s naprostým zaujetím a věříš tomu naprosto skálopevně, nesmíš s tím nikdy přestat. Pravidlo, kterého se tvrďáci z Louisiany velmi pravděpodobně drží. Phil Anselmo se totiž na nové nahrávce noří do stále hlubších a nebezpečnějších močálů v povodí řeky Mississippi a nic jej nepřiměje k tomu, aby si svůj neradostný úděl jakkoliv odlehčil. Přesně takové týpky mám totiž velmi v oblibě. Druhá část aktuální EP trilogie kapely DOWN jej představuje v ještě rozervanější a životem zdachmanější Více

Nedávno jsem si zde (konkrétně v recenzi na novou desku KAISER CHIEFS) postěžoval, kterak dnešní britská rocková scéna stagnuje. A sice zejména na stav, kdy výrazná jména předchozích dekád již nedodávají tak přesvědčivé skladby a zároveň, že na nové a stejně dobré kapely pořád čekáme. V tom případě musím jedním dechem dodat, že THE HORRORS jsou mezi těmi ostřílenějšími anglickými soubory naprostou výjimkou, byť je z druhé strany jasné, že nejsou prototypem typické kytarovky, ale naopak kapelou, která vydatně míchá stylovými škatulkami. Kvinte Více

Prašivý pouliční psi z průmyslového Vestfálska a Severního Porýní jsou opět na scéně. HOLY MOSES pro mne vždy představovali jeden z nejobtížněji skousnutelných oříšků na poli germánského thrash metalu osmdesátých let. Vlastně dnes marně přemýšlím nad tím, proč tomu už tenkrát tak bylo. Vždyť po muzikantské stránce patřili HOLY MOSES k těm velmi schopným, technicky zdatným a zároveň úderným a agresivním souborům, jaké jsem měl už od tehdejší doby velmi v oblibě. Snad to tedy bylo jejich nepříliš chytlavými songy (oproti velké trojce německého thra Více

Je dobře, že Andrew Stockdale přehodnotil svůj neuvážený nápad pokračovat v hudební pouti pouze pod svým jménem a vrátil se k zaběhnuté značce, kterou je bezesporu jeho australská kapela WOLFMOTHER. Stačilo jen nabrat dva nové spoluhráče, obsluhující zde rytmickou sekci a dát se do tvorby nových songů. Bez smlouvy na další desku posléze zvolil originální způsob prezentace svého nového materiálu, kdy stranou jakékoliv vydavatelské společnosti poskytl nové skladby fanouškům ke stažení přes internetová média. Zatím tedy zcela rezignova Více

Po velmi plodných minulých dvou dekádách to s rockovou (celkově spíš kytarovou) hudbou na Britských ostrovech vypadá dnes všelijak. Tehdejší popřední kapely fungují (pokud tedy vůbec) jen velmi sporadicky a čas od času vypustí něco, co bohužel nemůže jejich klasickým nahrávkám konkurovat. Navíc o nějaké vlně nových neokoukaných kytarovek nemůže být vůbec řeč.  Situace je skutečně vážná, protože dnes snadněji natrefíte na nějaký trip-hopový zázrak, než aby vás uzemnila kapela, která by se ke kytarové hudbě postavila čelem a byla by schopna přebra Více

Němečtí veteráni MEKONG DELTA jsou dnes zcela jinou skupinou než v dobách, kdy platili za jakousi nepochopenou techno-thrashovou raritu povětšinou určenou fajnšmekrům. Nikdy jim nebylo souzeno získat široké publikum. Ovšem pokud se jim občas podařilo upoutat nějakého nadšence, byla z toho oddanost na celý život. Pokaždé stáli stranou veškerého dění na metalové scéně, vždyť i jejich kultovní počátky (první tři alba) odprezentovali schovaní za vymyšlenými pseudonymy. Jejich prvních šest alb vnímají sledovači ještě dnes jako dobovou klasiku, Více

Nevím jak to máte vy, ale já osobně vždy hledím na projekty označené visačkou „supergroup“ s mírným despektem. Jenže někdy se sejde tak skladatelsky zajímavá skupina provařených person, že hudební výsledek opravdu stojí za poslech. Výsledná chemie prostě funguje a tím pádem skladby, které ze společného snažení vzniknou, nejenom že dobře reprezentují ony dobře známé jednotlivce, ale materiálu se daří bodovat i s něčím navíc, lépe řečeno, posunout vklad všech účastníků na jiný, někdy i vyšší, level jejich uměleckého vyjádření. V případě hv Více