Brněnští BOY svým způsobem zacelují na tuzemské scéně prázdné místo, protože podobnou, přímočaře vyprofilovanou, punk rockovou palbu bychom zde v současnosti těžko hledali. Jejich debutová fošna „Darkest Visions“ vychází právě v těchto dnech u německého vydavatelství Wolverine Records, takže je třeba říct, a to i vzhledem k současným koncertním aktivitám kapely, že jde o partičku, která má touhu se někam posouvat. Prostě nikdo, kdo by alibisticky tvrdil, že na to kam až se jeho hudba prosadí, sere. Z kapely mám pocit, že jim na výsledku svého snažení zále Více

Norským MAYHEM, za ten jejich nejnemocnější a nejpokřivenější způsob prezentace, už měl dávno nějaký fundovaný odborník z oboru psychologie vystavit certifikát. Čerstvý singl „Psywar“, jenž je předzvěstí další regulérní řadovky „Esoteric Warfare“, znovu hučí jako zasmrádlé podzemní chodby nějakého zločinného sanatoria z 19.století, kde je třeba dávat každou chvíli bacha a to nejen na nakažené potkany. Zkrátka, vše pro co jste kdy tuhle kapelu měli rádi, zde dost pravděpodobně znovu naleznete. Zvráceného blázna Csihara, zaníceného vykonavatele m Více

Tápání pokračuje? Spíše ano. I když jak se to vezme? Pokud ano, tak je méně nápadné než u několika posledních nahrávek. Vlastně se jedná o téměř totožnou situaci, jako je tomu u amerických prog-metalových králů z DREAM THEATER, kteří na podzim loňského roku přišli s deskou, o které celá řada kritiků rovněž tvrdila, že kapelu sebejistě vrací zpět do hry. Nic takového však album nepředstavovalo a jen svým rekapitulačním charakterem stvrzovalo, že se žádné invenční hody opět nekonají. Němci GAMMA RAY, stejně jako DREAM THEATER, rovněž přichází p Více

Pražská kapela THE PROSTITUTES sice funguje na tuzemské scéně již zhruba dekádu, ale za tu dobu jsem je měl možnost vidět jen dvakrát. Podruhé nyní ve středu v plzeňském klubu Anděl. Ačkoliv musím přiznat, že jsem v minulosti tuhle partu nikdy nepovažoval za žádný zázrak, jejich středeční koncert byl zkrátka výtečný. V živém provedení totiž jejich přímočaré songy získaly to pravé koření. Inspirace třicet a více let starou post-punkovou scénou byla u nich vždy zjevná, ale pro mne osobně nehrála žádnou negativní roli. Všechny ty často zmiňov Více

Je krásné jaro roku 1990, je mi patnáct a zrovna poprvé ohromeně naslouchám muzice, jakou jsem do té doby neslyšel. Chorobná atmosféra, dunící masa kytar, vřeštivá, kvílící sóla a hlas při jehož prvním vyslechnutí tuhne krev v žilách, to všechno a ještě hromada energie navíc. A zvrácené melodiky pochopitelně, té prohnilé melodiky co na mne působí jako balzám. „Pull The Plug“, „Left To Die“ nebo „Open Casket“, tohle byli DEATH  s obzvláště silným DNA, v dobách svého druhého alba „Leprosy“, jednoho z nesmrtelných milníků celého ž Více

Zkraje roku 1996 začal Mustaine práce na svém bočním projektu, jenž dostal název MD.45, čímž překvapil nejen fanoušky, ale i ty, kteří se považovali za znalce jeho osoby. Jednalo se o hudbu, která, díky své neotesanosti a přímočarému uchopení skladeb, pramálo souvisela s jeho pečlivě propracovaným heavy metalovým pojetím, prezentovaným roky u MEGADETH. Celé album „The Craving“ nazpíval frontman od americké punkové kapely FEAR, Lee Ving, což  se později ukázalo jako chybné rozhodnutí, protože to celý, nepříliš nápaditý, materiál ještě víc Více

Přičinlivý prog rockeři DYING PASSION potřebovali pouze rok a půl na to, aby představili následovníka kritikou velmi kladně přijatého alba „Amplify“. Stalo se tak na sklonku loňského listopadu a koncepčně pojatý opus „Transient“ znovu snese nejpřísnější hodnotící měřítka a to nejen ta týkající se domácí produkce. Pětičlennému ansámblu ze šumného Šumperka se během patnácti let na scéně podařilo vypěstovat si skutečně zajímavé vyznění, jenž kombinuje těžší metalové ladění s rockovou nesvázaností a atmosféričností. Toto samozřejmě provází i čtrnáct Více

Když před šesti lety Trent Reznor světu sdělil, že svou novou hudbu už nebude distribuovat v podobě fyzických nosičů prostřednictvím hudebního vydavatelství, ale výhradně v datové podobě přes internet, musím se přiznat, že mne tenkrát opravdu nenadchnul. Osobně jsem tyto moderní vymoženosti nikdy nepřijal za své, takže by mne s podobným sdělením nasral snad každý muzikant, na jehož novou hudbu se těším. Tehdy byla poslední deskou NINE INCH NAILS velmi podařená „Year Zero“, kterou si kapela trochu napravila reputaci po nepří Více

DARK TRANQUILLITY jsou pro mne příkladem velmi pilné kapely, na kterou se však postupem doby neprávem zapomíná. Navzdory upadajícímu zájmu metalových médií se nacházejí i po dvaceti letech ve výtečném rozpoložení a svým fans pravidelně servírují kvalitní alba. Ačkoliv styl, se kterým vešli kdysi ve známost, již dávno neplatí za něco nového a senzačního. Pořád si zkrátka udržují vysokou kvalitu a jejich nová (méně sledovaná) alba si vůbec nic nezadají s těmi starými, kdy na ně byla, díky boomu göthenburgské metalové školy z poloviny Více

Hektický rok 1993 byl u MEGADETH kromě koncertování zase jednou ve znamení další odvykačky jejich šéfa. Prostřednictvím té se znovu snažil alespoň na krátko vymanit z drogové závislosti, které, jak sám dnes tvrdí, propadal vždy v určitých cyklických intervalech. S tím souvisela i další podstatná událost a sice rozhodnutí odstěhovat se z bahna Los Angeles do nesrovnatelně klidnějšího Phoenixu v Arizoně, který se tak stal novým domovem nejen Mustainea a jeho rodiny, ale i dvou jeho spoluhráčů z MEGADETH – Martyho Friedmana a Davida El Více