Měsíc po vydání alba Tateových QUEENSRŸCHE přichází se svým novým startem i jeho bývalí kumpáni. Na jednu stranu může být nepříliš dobře informovaný fanoušek z tohohle souběžného fungování dvou kapel, používajících shodného názvu, poněkud zmaten, na stranu druhou si můžou všichni ostatní lebedit, kolik hudby se jim rázem z tábora kapely dostává. Soud, který s definitivní platností určí komu bude v budoucnu název patřit, proběhne na sklonku letošního roku. Do té doby můžeme posuzovat, jak si která ze stran zatím vede na hudebním Více

Druhé album tuzemského garage-rockového projektu SAADE vyšlo již na začátku letošního jara,  a tak je nejvyšší čas, zmínit se o něm alespoň v krátkosti. Pod názvem „Guide To Happy Living“ se skrývá sbírka vyrovnaných a zdravě nadupaných rockových čísel, které staví na syrovém zvuku (i když ne zas až tolik jako tomu je na jejich prvotině)a určité alternativně rockové neotesanosti. V kontrastu s ní zde stojí fakt, že si kapela opravdu nehraje na žádný zapřisáhlý underground a poměrně zdravě vyvažuje melodickou stránku rockových písní s tou d Více

Dobře si vzpomínám na první moment, kdy jsem tuhle dirty rockovou sebranku poprvé zaregistroval. Stalo se tak v roce 1999, kdy tento nabroušený band z Los Angeles předskakoval megahvězdám z KISS ve sportovní hale na pražském Výstavišti. V té době to bylo s poctivým rock´n´rollem opravdu zlé, a tak jsem jejich vcelku ucházející produkci, inklinující jinak k divočejšímu pojetí ranných GUNS N´ROSES, přijal s nadšením. Za pár týdnů jsem si sehnal jejich bezejmenný debut a když pak po nějaké době vyšlo jejich zdařilé druhé album „Timebomb“, opatřil Více

Už v průběhu svého pobytu v Los Angeles se David Bowie snažil reaktivovat hudební kariéru Jamese Newella Osterberga, alespoň tedy tím, že si několikrát pronajal studio, kde by s Iggym, tou dobou díky jeho heroinové závislosti nezadržitelně se řítícím vstříc smrti, zkoušel. Z těchto pokusů nakonec nevzešlo nic, byť Iggymu rozhodně přišla představa nastartování vlastní sólové dráhy jako zajímavá. Nakonec jej však zatkla kalifornská policie za narušování veřejného pořádku pod vlivem drog, dostal se na pár dní do vězení a jedinou možností, jak Více

Zde jsou tedy mé nejvýraznější poznatky z týden starého nenormálně normálního koncertu amerických STONE SOUR, který se odehrál v prostorách Velkého sálu pražské Lucerny. Přes co největší snahu o vykreslení věcí je mi jasné, že názor na koncert, který probíhal po zvukové stránce v naprosto bezchybném provedení, budiž pouze subjektivním pohledem pisatele a jeho přístupu k prezentované produkci. Nikdy jsem nebyl fanouškem Coreyho Taylora ani SLIPKNOT, natož abych nějak detailně sledoval tvorbu jeho další a přeci jen o dost melodičt Více

A zde nastává moment, kdy se cesty obou hlavních aktérů právě probíhajících seriálů na delší dobu sejdou. Už v průběhu turné na podporu alba „Station To Station“, kdy se Iggy Pop (krátce před tím si v Kalifornii sáhl na úplné dno a právě absolvoval několik odvykaček) připojil k Bowieho koncertní karavaně, došlo mezi oběma muzikanty k domluvě, že se záhy přemístí do Evropy, za účelem posílit svůj boj s drogovou závislostí prostřednictvím další tvůrčí práce, a tak nějak si vyčistit hlavu od všech lákadel, jaká ob Více

O mediálně velmi bedlivě sledovaném comebacku britských BLACK SABBATH se v posledních týdnech napsalo mnoho polopravd a lží, což můžeme přičíst vysoké míře očekávání, kterou sebou nese vydání zbrusu nového alba této legendární kapely. Sabati totiž poprvé po pětatřiceti letech přichází s kompletní sbírkou zbrusu nových songů, které odzpíval jejich původní frontman Ozzy Osbourne. Je jasné, že realizace podobného díla platí za událost, jakou ne každý pisálek dokáže se ctí a nadhledem unést. Jak známo, BLACK SABBATH po roce 1978 (te Více

Akustický koncert amerického kytaristy Richieho Kotzena v Plzni jsem si zkrátka nemohl nechat ujít a návštěvy v prostorách dvora v Zach´s Pubu vůbec nelituji, ostatně stejně jako ty dvě stovky příchozích, kteří mu na konci jeho hodinu a půl trvajícího setu dlouze aplaudovaly. Richie zde potvrdil, že není jenom skvělým kytaristou a muzikantem, ale i pěvcem, jehož poměrně variabilní chraplavý hlas by se v silné konkurenci mnohých frontmanů ze světově proslulých kapel neztratil. Zkrátka všestranný hudebník a profesionál žijící předev Více

Australští AIRBOURNE jsou více než cokoliv jiného pokračovateli odkazu jejich slavných krajanů z AC/DC. Na své třetí desce potvrzují, že lze být ovlivněn hudbou těchto legend a zároveň působit svěže, mladě a pln života. Skutečnost, že se jedná o rock´n´roll ctící pevně dané mantinely, s jakými vešlo ve známost v sedmdesátých letech právě elektrické komando, mne v tomto případě vůbec nevadí, protože AIRBOURNE mají daleko k nějaké stařecké rozklepanosti nebo senilitě. Naopak. Jejich alba zní velmi odlehčeně, dravě a po zvukové str Více

Jak známo, svět Petera Tägtgrena byl vždy plný hrůzných příšer a mutantů, přicházejících mezi nás ze zapovězených a dosud neznámých světů. Ne jinak tomu je letos. Novinkové album jeho kapely HYPOCRISY nazvané „End Of Disclosure“ budí jen a pouze respekt, a tak udělá mnohým pamětníkům i fanouškům ostřejších thrash/death laufů radost. Tento scientologický šílenec znovu povstal a ukuchtil nahrávku, která se může poměřovat s tím nejlepším, co má jeho dlouhověká kapela za sebou. Zhudebnělá dravost a temnota budiž synonymy jeho nejnovějšího díla Více