Když odejdete z řad Mustaineových MEGADETH a krátce na to nazvete svou kapelu ACT OF DEFIANCE, tedy „akt vzdoru“, vždycky to ve fanoušcích roznítí řadu otázek a podezření, s jakou atmosférou v rovině mezilidských vztahů byl onen personální manévr uskutečněn. Kytarista Chris Broderick s bubeníkem Shawnem Droverem popírají jakékoliv neshody v řadách bandu obávaného zrzouna a svůj odchod odůvodňují malým podílem na skladatelském chodu legendární kalifornské kapely, ale také touhou postavit se na vlastní nohy a hrát především za sebe v menších prostorách. Jako skv Více

Když dostanete ve středu ve dvě po poledni nabídku na okamžitý koncertní výjezd do Německa a díky pohotovému přístupu se už před pátou večerní řítíte v nadupanym Superbu po dálnici kolem mnichovské Allianz Arény, a to s vědomím, že jste touhle dobou mohli v Plzni maximálně tak jít svým staromládeneckým tempem, a s igelitkou v ruce, do lochotínskýho bazénu, je vám v ten moment jasný, že jste se právě dotkli středu Světa. Nebudu se rozepisovat o tom, že následný den v šest ráno už bude vyžadována vaše přítomnost na p Více

Čím starší tím lepší. Tak nějak by se dalo mluvit o americké stoner rockové stálici CLUTCH. Kapela z Germantownu ve státě Maryland, která se nikdy nehnala vstříc závratné slávě a kdesi v ústraní malých klubů vybrušovala svůj poctivý kytarový zvuk, funguje již čtvrtstoletí, díky tomu o nich lze mluvit jako o velmi trvanlivé partě, která se s věkem stále zdokonaluje. A zatímco právě v prvních letech po založení platili spíše za outsidery undergroundové scény, dnes, tedy zejména po úspěchu minulé, velmi zdařilé kolekce „Earth Rocker“, se pomalu jistě stávají Více

Palebná baterie anglo-saských legií si i pro letošek připravila pořádně zatěžkaný arsenál ocelové munice, o čemž svědčí novinka „Battering Ram“ plnou měrou. Deska nahraná v dobré tradici těchto stále velmi aktivních heavymetalových veteránů z Ostrovního království má všechno, co si jejich dlouholetí fanoušci mohou přát. Byffordovcům budiž přičteno ke cti, jak i po těch pětatřiceti letech neúnavně přistupují ke svému muzikantskému životu. V jejich věku už to většina kapel jen tak šolíchá, a pokud se připomene s nějakou řadovkou, je to třeba také jednou z Více

Joe Satriani patří k umělcům, kteří v rámci svých turné navštěvují Českou republiku s železnou pravidelností. Je tedy až s podivem, alespoň pro mě, že jsem si na zastávku svého kytarového oblíbence musel počkat dlouhých sedm let. Letos se promotéři obzvláště překonali a Joe tak mohl vystoupit nejen v Praze, ale také v Třinci, což pro mě byla jasná volba, vždyť z Ostravy je to prakticky na otočku. Aktuální album „Shockwave Supernova“, které je samozřejmě předmětem turné, mě sice dvakrát nepotěšilo, což nic nezměnilo na tom, že jsem se těšil na kytarovou přehl Více

Někdy se vyplatí v zájmu utříbení názorů odložit připravovanou recenzi o několik měsíců později. Ze své zkušenosti s občasným psaním můžu říci, že mi občas pauza vadí, protože rád sdílím svoje prvotní emoce s komunitou, ale v zájmu zachování integrity je prostě jistý odstup vždy lepší. Druhá polovina letošního roku byla a stále ještě je velice nadupaná na novou muziku a já už teď vím, že spoustě desek bych už tak vysoké hodnocení jako v týdnech po vydání nedal. Například GHOST dokonale vyšuměli a jejich 60 % je za mě nyní maximum. Na novinku svého oblíbence Satc Více

První myšlenka, co mne napadla v průběhu úvodního songu „Nearly Forget My Broken Heart“, byla ta, že by měl Chris Cornell zůstat už jenom u sólové kariéry a nepokoušet se o resuscitaci SOUNDGARDEN. Zatímco jejich návrat se stále pere s vrtkavou formou, která závisí na rozpoložení všech čtyř person, zde si prostě zmíněný umělec jede podle svého a z materiálu je cítit pohoda a přirozenost. Pokud se tedy legendární band ze Seattlu vykázal v posledních letech nějakým turné, obvykle to zas až tolik neskřípalo, horší to však bylo ve studiovém provedení, protože nám kape Více

Asi je pravděpodobné, že většina lidí zná Jiřího Kučerovského zejména jako kytaristu z doprovodné skupiny Tomáše Kluse, i když je tento muzikant aktivní mnohem delší dobu. Už v průběhu minulé dékády patřili jeho ANIMÉ k zajímavým zjevům naší klubové, zejména pak alternativně rockové, scény. Na začátku letošního roku vyšla po delší pauze těmto Brňákům nová deska, která byla nazvána poněkud záhadně „Dead Trams“ a to byl tedy hlavní důvod k položení několika otázek. Zde je tedy další z rozhovorů.Nedávno vám vyšlo nové album „Dead Trams“. Více

Tragická je životní pouť ve vizích a představách dost možná nejdeprimovanější metalové kapely všech dob. Britští MY DYING BRIDE rozhodně na své třinácté řadovce „Feel The Misery“ málokoho překvapí. Okolnosti jejich hudební existence zná totiž každá hloubavá metla odrostlá v devadesátkách, protože tehdy právě oni kralovali ostrovní doom-metalové vlně. I dnes však nic neztrácejí ze své chuti po podobně deformované nadsázce a umění rozplakat všechny fanoušky pochmurných nálad. Osobně jsem je vždy vnímal (na rozdíl od PARADISE LOST) jako osobitou Více

Se čtvrtou řadovou deskou se na sklonku léta přihlásila i retrařům dobře známá švédská kapela z Gothenburgu, která v poslední době patřila mezi nejautentičtější záležitosti navozující vzpomínky na hardrockový dávnověk a psychedelii sklonku šedesátých let, GRAVEYARD. Ve své domovině, ale vlastně i v určitých částech západní Evropy velmi populární těleso vešlo ve známost zejména svým druhým počinem „Hisingen Blues“, který před čtyřmi lety znamenal naprostou senzaci a otevřel těmto historií rocku okouzleným seveřanům dveře do celého světa a to prostřednictvím s Více