Na sklonku loňského roku oslavili THE ROLLING STONES padesáté výročí svojí existence, což z nich zřejmě dělá vůbec nejdéle sloužící kapelu rockové historie. Platí to navzdory skutečnosti, že se již dlouhá léta s novými alby nepředřou. Konkrétně za posledních šestnáct let (tedy od vcelku zdařilého „Bridges of Babylon“ z roku 1997) natočili jen jednu studiovku. Každopádně tahle několika disková kompilace (album vyšlo ve více verzích, ta nejskromnější obsahuje dva disky, nejbohatší naopak čtyři, osobně je mi nejsympatičtější Více

Druhé album „Fun House“ (nazvané podle domu na předměstí Ann Arbor, kde kapela dva roky pobývala) je dnes stejně jako první album považováno za nesmrtelnou klasiku a základní pilíř proto-punku, avšak zachází ve všech směrech ještě dál. Jde o abstraktní živelnou katarzi, která nekontrolovatelně pulzuje jako nějaký neznámý a také patřičně zhoubný organismus. Je zde znovu znázorněna veškerá syrovost garážového rocku tehdejší doby, navíc umocněna faktem, že se to celé nahrávalo živě a v poněkud partyzánských podmínkách, ale také touha se Více

Před více než deseti lety zaznamenala rocková mapa Evropy vznik tělesa AUDREY HORNE. Tedy norské kapely, která z části poskytovala jakýsi druh hudebního azylu, muzikantům drhnoucím drsnější valchu v řadách světoznámých „black“ značek, jakými pořád ještě dnes jsou ENSLAVED a GORGOROTH. Skupina, jejíž název je upomínkou na jednu půvabnou postavičku z kultovního televizního seriálu Twin Peaks, nám letos přinesla již čtvrtou řadovku a ta byla námětem k sepsání následujících řádků. Deska „Youngblood“ na rozdíl od svých tří starších sestřiček Více

Když před dvěma roky vyšlo debutové album skandinávského projektu GHOST, toho času braného řadou důležitých podchytávačů aktuálního dění jako hrozná prdel a čerstvý vítr, který převracel vzhůru nohama patetické kontury heavy metalu dávných osmdesátých let, nezbývalo mi nic jiného, než zachovat především klid. Asi jsem nějak nepochopil, že tenhle kýčovitý, nijak objevný a kutálkovsky líný transparent středověké temnoty, může někdo brát jako obrovskou zábavu a svěží energii v zatuchlém metalovém hájemství. Osobně si Více

Rok 1974 je dodnes všeobecně považován za vyvrcholení nejslavnější etapy britského hard rocku a s ním spřízněných hudebních oblastí. Šlo o zcela mimořádnou éru pro anglo-americkou hudební produkci, která přinesla tolik skvělých a zcela mimořádných událostí. David Bowie tou dobou již připravoval dalšího albového následovníka („Diamond Dogs“), ke kterému ho inspiroval pořad The 1980 Floor Show, který byl natočen pro britskou televizi NBC v londýnském Marquee, a také utopický román George Orwella „1984“. Proklamovaný návrat k temnější poloze alba „Man Who Více

Vestfálská průmyslová aglomerace platí nejen za nejhustěji osídlenou oblast Evropy, ale dost možná za území, které v osmdesátých letech dalo germánské metalové scéně nejvíce zdravě agresivních souborů. Jména těchto kapel se ještě dnes skloňují s patřičným uznáním nebo se na ně mezi fanoušky alespoň v dobrém vzpomíná. Mezi nejvýznamnější patří rovněž stále fungující trio SODOM z Gelsenkirchenu, které oslavilo v loňském roce třicáté výročí od svého založení. A byť již dávno nejsou kapelou, jejíž jméno by si žáčci vyšší Více

Třetí pokračování příběhu o Iggym a jeho kapele THE STOOGES zachycuje výpovědi, které se vážou na období těsně po jejich debutové desce a jsou znovu čerpány z knihy Legse McNeila „Please Kill Me“, kterou u nás vydalo nakladatelství Nava zhruba koncem devadesátých let. Tento díl zachycuje část sezóny, kdy se kapela začala dostávat čím dál více do povědomí rockových fanoušků ve Spojených státech a začala platit za nebezpečné až zakázané zboží, tedy těsně před realizací jejich druhé desky „Fun House“ a následným pádem do několikaletého heroinového p Více

Brněnská groovy rocková formace AIVN´S NAKED TRIO, která před časem vzešla z řad dlouhou dobu nadějných ANNIE´S TRIP, přesněji řečeno, jejich hlavní mozek, kytarista a šéf je právě tím pojítkem mezi oběma zmíněnými kapelami. Jestliže právě ANNIE´S TRIP vyznávali tradiční hodnoty americké hardrockové školy, vycházející z bytelných bluesových základů a kladli tudíž důraz na výraznou kytaru, rovněž barvitým způsobem koketující se styly, vycházející jinak spíše z černošského prostředí - funky a soul, v tomtéž pokračuje i nynější Více

Tihle Američané patřili v průběhu předešlé desetiletky k stěžejním kapelám celé retro mánie, vztahující se tou dobou převážně ke garážovému rocku. Trojlístek ze San Francisca byl spjat s hudbou potemnělých britských kytarovek typu THE JESUS AND MARY CHAIN, tedy kapel, jež se proslavily na alternativně rockové scéně zhruba na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Na jednu stranu byl v jejich skladbách k slyšení jadrný garážový rock´n´roll, jenž si bral dost z pověstné detroitské scény (skvělá první dvě alba), na druhou stranu pak n Více

Psal se rok 1972 a Velkou Británií právě zmítala glam rocková horečka. Kapely jako T.REX, SLADE nebo SWEET sklízely se svými singly, mimochodem postavenými výhradně na jednoduchých a patřičně chytlavých bubblegumových melodiích, stejně jako na odlehčeném rockovém pojetí určeném pro nejrůznější Charts, obrovské úspěchy. Nikdo z těchto interpretů však tento žánr nedotáhl k takové dokonalosti a dlouhověké umělecké kvalitě jako právě DAVID BOWIE, který tuto vlnu prakticky odstartoval. Zkrátka a dobře, nová generace si žádala nové idol Více