Floridským veteránům OBITUARY se s jejich novinkou „Dying Of Everything“ konečně podařilo trefit do momentálních požadavků metalového trhu. Pokud tedy za ten metalový trh budeme považovat především velký počet po old-schoolové metalové muzice hladových pamětníků. Vůbec se nedivím Relapse Records, že se této kapele věnují, neboť OBITUARY vždy patřili k tělesům s velmi oddanými fanoušky, navíc zkušená deathmetalová stálice rozhodně v posledních letech nehýřila studiovými aktivitami. Všichni dobře ví, co od OBITUARY mohou dostat, což je nes Více

Když poslouchám debutovou desku dortmundských ANGEL DUST, v prvé řadě si uvědomím, jak moc se od poloviny osmdesátých let proměnil náhled na speed metal. V současnosti si pod tímto pojmem řada lidí představí nejspíše rychlý a vesměs velice zdobný, případně také na klávesových aranžích posazený metal s vysoko položeným vokálem, který se vykazuje zejména nápadně melodickými party. Dříve byla podstata tohoto žánru jiná, mnohem řevnivější, prostší a šla daleko přirozeněji k jádru věci. Snad ještě divočeji, než tomu bylo v případě velice povedené Více

Přestože metalová historie si bude již navždy se závěrem roku 1986 spojovat třetí řadovku „Reign In Blood“ od kalifornských zabijáků SLAYER, je nesporné, že v tom samém období vyšlo skvělých thrashových jízd hned několik (mimo jiné také „Pleasure To Kill“ od essenských KREATOR a právě „Darkness Descends“ od DARK ANGEL). Tato alba dokázala ve své době znatelně posouvat hranice tvrdosti a jsou považována ještě dnes za zlatý fond žánru, zažívajícího tehdy svůj neuvěřitelný boom. Když souběžně s nástupem Genea Hoglana za bicí artilerii Více

Existují kapely, které ihned po svém startu dosahují velkých úspěchů a pak ty, které mají poněkud pomalejší rozjezd a po dlouhou dobu vypilovávají svůj projev k stále větší přesvědčivosti. Němečtí RAGE patří samozřejmě až k těm druhým. V roce 1986 na své debutové desce „Reign Of Fear“ ještě stále zněli spíše jako předchozí Peavyho projekt AVENGER, se kterým tento nezdolný vytrvalec a workoholik krátce před tím realizoval svou jedinou řadovku „Prayers Of Steel“ u malé stáje Wishbone Records. Oba projekty k sobě měly stylově hodně blízko, takže v počá Více

Američtí CAVE IN jsou již dvě a půl dekády nedílnou součástí tamní alternativní kytarové scény. Jejich styl, umístěný někde na rozhraní post-hardcore, stoner/sludge a rocku s příchutí progrese, vybrušují stále k větší dokonalosti a ani moc je nezajímá, že platí spíše za nenápadné dříče scény, než aby sklízeli větší ohlas. Nová a více než hodinová albová nálož „Heavy Pendulum“ má všechny parametry výživné a eruptivní rockové práce, kde není nouze o mohutné valivé fáze, zemité riffy, psycho vyhrávky, ani o propracovaný groove, který sic Více

Světe div se, po Ozzym Osbourneovi dokázal Andrew Watt dotlačit k svěžímu a nanejvýš chytlavému rockovému albu rovněž Iggyho Popa. A to poskakující pětasedmdesátiletý leguán potřeboval hitovky jako sůl. Vždyť po všech šansonech a jazzových experimentech na něho leckdo z rockerů pozapomněl. Výjimkou v moři žalu byla před sedmi lety snad jen skvělá řadovka „Post Pop Depression“, na které se kromě starého barda podíleli i členové QUEENS OF THE STONE AGE a která sebou nesla odkaz dávné formy z časů nejslavnější řadovky „Lust For Life“.&nb Více

Občas se zadaří ještě víc, než měl člověk původně v plánu. Domnívám se, že se něco podobného stalo i v případě debutního alba kapely HADÍ MORD. Svérázný a opravdu pádný příspěvek do pokladnice tuzemského death metalu dorazil tentokrát z Brna. Co se zdálo být pouhou zábavou, získává díky perfektnímu provedení stále ještě životného metalového subžánru další rozměr. Přestože se parta kolem Jakuba Fritsche alias Spititele death metalem dobře baví, závažnost zvoleného tématu tím nedegraduje, spíše naopak. Brutální hudba, její ponurost a naléhavost Více

Frankfurtští zběsilci, kteří se mají dnes čile k světu a reprezentují znovu ten nejpravověrnější thrash germánské provenience, platili snad tři dekády za pouhou vzpomínku. Po pravdě, EXUMER nikdy neměli skladatelský potenciál a osobitou nadstavbu slavnějších německých souborů jako KREATOR či DESTRUCTION, přes obstojné řemeslo nikdy nepatřili zrovna k žánrové špičce. To podstatné, co po sobě zanechali z oné své krátké kapitoly z osmdesátých let, se v rámci dvou tehdy vypuštěných alb nachází jednoznačně na debutu „Possessed B Více

Je mě jasné, že většina lidí v naší zemi si pod jménem BRUTUS vybaví něco zcela jiného, než představuje hudba tohoto sympatického belgického tria, které na své třetí a dosud poslední řadové desce doslova vyučuje, jak může být rock prostý, funkční a přesto nesmírně atraktivní. Stačí k tomu pouze kytarista, basák a zpívající bubenice s nádherným tklivým hlasem, který dokáže songy mimořádně povýšit a to do sféry duchovního zážitku, a pak navrch samozřejmě spousta nápadů.Když se právě trojice Vlámů z města Leuven - jmenovitě Stefanie Mannaerts, St Více

Hardcoreová kapela z Filadelfie vydala v loňském roce své plnohodnotné debutové album „Diaspora Problems“ a to nenechalo řadu lidí chladnými. Sociální kritikou a angažovaností natlakovaná morda nakonec představuje tu nejtřaskavější směs pouliční tvrdé hudby, jaká v současnosti v USA zřejmě vznikla. Dynamické až zběsilé skladby oscilují na hranici snesitelnosti hardcore-punku a občasně do nich probleskují i motivy z hip-hopového ranku. Nejsou to však jen nějaké úhledně řazené skeče, u kterých by jste si řekli, že hudebníci tmavší pleti holt měli Více