Ruth jde opět do svého nenáviděného zaměstnání. Čeká ji další mnohahodinové porcování ryb na úhledné filety. Den je šedý a smutný. Obleče se do pracovního oděvu a v momentě, kdy projde dveřmi do výrobní haly, inkasuje ránu do hlavy následovanou tvrdým kolenem do brady. Sprška nadávek ji zasype hned po výprasku. Co se dá dělat? Běžná rutina, na kterou už je Ruth zvyklá. Opodál se nachází umyvadlo. Zbitá žena k němu netečně přistoupí a začne s mechanicky prováděnou očistou. Nasládlá chuť krve se mísí s čpícím odérem r Více

Když tak koukám na krabičku s prvním CD-R demem „No Time“ a matně vzpomínám na dávný koncert DYING PASSION v Mladé Bolesavi(?), necítím v podstatě nic, maximálně trochu nostalgie spojené s určitou životní etapou. Na vlně moravských doomových kapel jsem s výjimkou FORGOTTEN SILENCE a prvních alb R.E.T. nikdy moc nesurfoval. Když ve druhé polovině devadesátých let kulminovala, okupoval můj discman hlavně prog, black a death. Pomalé splétání nálad mi z nějakého důvodu přestalo být blízké. Tak tedy setkání po letech, a pro změnu za situace, kdy pref Více

Říkáte si, že v oblasti melodického neo-punku a crossoveru z USA už jste slyšeli všechno podstatné a že vás v tomhle směru nic moc nepřekvapí? Omyl. Mám pro vás jeden tip, který rozhodně stojí za zmínku a který využívá v tomto směru dosud zcela netradičních nástrojových spojení. Takže pokud jste řádně odpruženi v kolenou, máte rádi pohyb, skateboarding a podobné aktivity, a jste rovněž nakloněni aktuální volné oděvní módě, kterou lze údajně nazvat lakonicky „be normal“, což jsem se dozvěděl, když jsem v televizi náhodně sledoval nějaký fashion ma Více

Když v červnu 2021 vyšlo debutové album aktuálního projektu Wolfganga Van Halena, přehlížel jsem jej s tím, že zřejmě půjde o něco druhořadého od syna slavného kytarového hrdiny Eddieho Van Halena, jenž nebude mít na rozdíl od otce příliš potenciálu. Podcenil jsem jej. V podstatě jsem si desku pustil poprvé až letos v lednu a nestačil se divit, o jak dobře zhotovenou rockovou jízdu se jedná. Co do nadpozemské instrumentální geniality, Wolfgang asi nikdy nebude konkurovat svému otci a taktéž se nikdy nestane nejtalentovanějším h Více

Olomoučtí DIRTY OLD DOGS pro mne v těchto dnech představují asi nejvíce svěží vítr na tuzemské nezávislé rockové scéně. V případě relativně mladé kapely však nejde jen o výrazovou neotřelost, ale o potvrzení, že jejich songy dokáží dlouhodobě magnetizovat, baví a nejsou srovnatelné s ničím, co jsem v našich zeměpisných šířkách dosud vlastně slyšel. V případě klasicky rockové hudby je to vlastně zázrak, kterému trochu pomohl i dobrý vkus autorů. Jak tuhle kapelu tedy nejlépe charakterizovat? Pamatujete si na hudbu doprovázející Tarantinův filmo Více

Pro NEUROSIS se stala hudba a tvorba momentálním inspirativním zážitkem, a ne jejich obživou. Nemají zapotřebí nikomu nic dokazovat, o to se v hudební branži snaží jiní. Musí obstát pouze sami před sebou. Stejně tak si nic nemusí dokazovat posluchač, který se snaží jejich desky poslouchat pořád dokola a za každou cenu se nutí hudbu NEUROSIS pochopit, srovnávat ji mezi sebou a s jinými nahrávkami. Mnohdy je lepší opakovaný poslech přerušit a vrátit se k němu později. A u NEUROSIS toto doporučení platí ne dvojnásob ale desetinásob. Nic se nemá Více

Z kapely Zakka Wyldea BLACK LABEL SOCIETY se od jejich senzačního debutu „Sonic Brew“ (1999) stala poměrně stabilní instituce, od které každý ví co zhruba čekat. Je jedno, že tento band zrovna neoplývá překvapivostí. Nadžánrový vhled do dění totiž rovněž není silnou stránkou Jižanů. Tohle ovšem nikoho z fans nemusí vůbec pálit. Většina zájemců o bytelný hard rock (s vlivy metalových pionýrů BLACK SABBATH) i příznivců sedmdesátkového blues a southern rocku z USA může být s produkcí BLS stále spokojena, byť je po lete Více

Kdybych jako kolega Rose začínal své články dramatizacemi historických momentů, zněl by můj dnešní úvodník asi tahle: „Polsko, druhá polovina osmdesátých let. Mladý metalista Behemoth míří z Olštýna do Varšavy. Musí se obrnit trpělivostí - jízda je dlouhá, ne zrovna komfortní a nejde si moc vybrat. Vlaky mají příšernou pověst a realita je úplně stejná. Autobusy nejsou lepší, jízda v „legendárních“ Autosanech v kombinaci s totálně vytlučenými silnicemi je spíše zemětřesný zážitek někde ve vyšší půlce Richterovy škály. A osobní auta? Vozový park z Více

Birminghamský rodák Tony Martin je unikát. Svou nezaměnitelnou vokální pečeť vtiskl nejmetalovějším a zároveň nejpompéznějším deskám BLACK SABBATH. Díky jeho nekompromisnímu výkonu, získala jejich alba z let 1987-90 novou dávku feelingu, temnoty, napětí, ale i krásy a půvabu. Alespoň v mých uších vystoupala na samotnou špici jejich tvorby. „Sabati“ nicméně sklízeli největší úspěchy hlavně s jinými, dalo by se říci kultovními borci. Tony se tak naneštěstí stal, pomine-li se epizoda s Ianem Gillanem a Glennem Hughesem, až „tím třetím vzadu“. Kapitola BLACK SABBA Více

Ačkoliv se to možná nezdá, britští metalcoristé ARCHITECTS jsou již dávno ostřílenou a stran svých zkušeností v hudebním průmyslu i protřelou kapelou. Jejich výraz jde sice ruku v ruce se soudobou žánrovou módou, ale postupem let se rovněž otevírá širšímu spektru vlivů a stává se pestřejším. Ať už jde o prvky djentu, groove-metalu, rockové alternativy, industrialu či dost často i melodického soft-core, vesměs inspirovaného zaoceánskou scénou, vždy ve výsledku dostáváme songy zručně namixované a poslechově nekomplikované. Nová deska zachází asi nejdál Více