Hudba pomalu plyne. Měl bych psát, ale nechce se mi narušovat poslech, tok pozitivních vibrací a únik. Stejně jde o nepřenositelný zážitek. Sedím u stolu, mám sluchátka, zavřené oči a hlavu opřenou o dlaň. Přemýšlivá póza. Ve skutečnosti na nic nemyslím, cítím únavu a pak příboj tónů, kterému se poddávám. Album „Parallel World“ nabízí dokonalost formy, která uklidňuje pocuchané nervy a dokořán otevírá stavidla bránící vyplavení těch správných hormonů. A dokonce zbyl prostor i pro emoce, hodně prostoru. Minimálně ve sféře něčeho, co bych nazval hipsterskou po Více

Tu zradu cítí ve vzduchu. Smrtonoš bleskurychle mačká kohoutek zbraně ukryté v cereáliích, ale vypálená kulka naštěstí mine svůj cíl. Černá mamba zcela instinktivně a s precizností školeného zabijáka vrhá nůž proti svému nepříteli. Ostří protíná vzduch a skrze hrudní kost proniká rovnou doprostřed srdce. Vernita Green alias Smrtonoš se pomalu sesouvá k zemi. Pokořitelka vláčným krokem přistupuje k chladnoucímu tělu. Poklekne a vytáhne z hrudníku oběti studenou, hluboce zaraženou ocel. V momentě, kdy opět vstane, spatří m Více

Začátek devadesátých let platil za eruptivní dobu, kdy extrémní hudba prožívala svůj velký rozmach a oslovovala čím dál více nových příznivců. Nejinak tomu bylo i v případě samozvaných patologů, kraleviců grindcore ze severní Anglie, působících do roku 1990 na scéně v trojici - Jeff Walker (growl, baskytara), Bill Steer (kytara), Ken Owen (bicí). Jestliže se prostřednictvím svého třetího a přelomového alba „Necroticism-Descanting The Insalubrious“ z prosince 1991 liverpoolští etablovali v popředí evropské deathmetalové scény, následující počin Více

Baví mě sledovat, jak konzervativní část metalové veřejnosti hrdě a vytrvale ignoruje americkou alternativní metalovou scénu. Tvrdá muzika s inspiracemi z nu-metalu, (post) grunge nebo crossoveru nemá zejména v Evropě na růžích ustláno a skoro jako by si nezasloužila ono magické označení METAL. A to přestože spousta těchto opomíjených skupin staví kromě zmíněných směrů třeba i na původním heavy metalu nebo thrashi. V muzice amerických alternativců mnohdy tepe poctivé kovové srdce, o jehož síle mohou některá klasická jména teď jenom snít. Se stejným zpátečnic Více

Když jsem psal recenzi na novinku EPILOG, dotkl jsem se několika témat, které volaly po bližším vysvětlení. Nejde jen o Lovercrafta, fantazii nebo spekulativní rozbor hotové nahrávky. Mapování technického zázemí a tvůrčího podhoubí má také něco do sebe. Posune vás blíž ke kapele, a tím pádem i k hudbě samotné. Díky rozhovoru s kytaristou Michalem Zemanem už se v jednom „malém-velkém“ metalovém kosmu „Providence Asylum“ orientuji zas o něco lépe. Doufám, že dopadnete podobně.Mohl bys stručně popsat cestu, která vedla k nahrání „Providence Asylum“ a ve Více

Němečtí power-thrasheři PARADOX nejsou zrovna častými návštěvníky nahrávacích studií. Pro tuhle kapelu, od začátku své existence vedenou zpívajícím kytaristou Charly Steinhauerem, je totiž prvořadá kvalita a rovněž také umělecká výpověď, a ta se nedostavuje na lousknutí prstem. Jejich nepočetnou, ale oddanou fanouškovskou základnu bych nazval trpělivými fajnšmekry. Kdysi PARADOX vešli ve známost hlavně díky druhému albu „Heresy“ z přelomu 80/90tých let, na které v poslední patnáctiletce navazují každé čtyři roky dalším majestátním pokračo Více

Na nohou má nasazené růžové ponožky s vyšitými jednorožci. Holeně, hrudník i ramena jsou posety různobarevnými modřinami a otoky. Doteky minulých dní, doteky boje a toho věčného, nikdy nekončícího vzdoru. Do půl těla vysvlečená, leží na speciálním lékařském lehátku a rozličné přístroje měří její tělesnou teplotu, tep a srdeční činnost. Usměvavá lékařka se tváří spokojeně. Vypadá to, že má léčba úspěch a nové léky konečně zabírají. Dívka se posadí, ledabyle ze sebe strhá všechny elektrody, navlékne si bílý nátělník a šedivé tričko. Blonďaté prameny vl Více

Mám za to, že fanoušci budou tentokrát jásat. Letos se kapele podařilo stvrdit stávající formu a zocelit devítiskladbový materiál majestátním vyzněním. Patřit k mladší generaci metalových příznivců, asi bych měl americké TRIVIUM také mezi svými velkými hrdiny. Z obecného pohledu na téhle kapele není skoro nic špatně. Tedy až na jednu z mého pohledu poměrně zásadní věc, která se s nimi táhne prakticky od začátku kariéry a na tu se zaměřím hned ze začátku (v následujícím odstavci), tak abych posléze (na jasnější mapě) desku zhodnotil. Floriďané Více

Poslední dobou získávají na síle hlasy varující před rychle se šířící digitalizací a vlivem sociálních médií. Velmi důrazně zvedají pomyslný výstražný prst také groove metaloví ARCHEONIC, kteří své temné obavy z dalšího technologického vývoje přetransformovali do agresivní hudební podoby. Touha po osobní i umělecké svobodě čiší nejen z nového alba s příznačným názvem „Digital Pain“, ale také ze slov kytaristy a zakládajícího člena Lerryho, který ochotně odpovídal na naše otázky v následujícím rozhovoru.Ahoj, jak se mají a co dělají ARCHEONIC v součas Více

V dnešní době plné negativ, invektiv a pejorativ toho nejtvrdšího kalibru je pro mě povzbuzením už pouhé zjištění, že ještě existují oblasti života a lidského snažení, které nezdeformovala aktuální plandemie a kde „svět je ještě v pořádku”. Je fajn objevovat subjekty disponující schopností šířit kolem sebe pozitivní vibrace, a to nemám na mysli žádné takzvané sluníčkáře, pomatené vizionáře ani samozvané funkcionáře. Často to bývají zdánlivě obyčejní lidé, kteří se například vyznačují tím, že mají smysl pro humor a nebojí si dělat legraci někdy Více