Co mě letos v pevnosti pozitivně upoutalo, bylo určitě přirozené (jinak v českém metalovém prostředí pořád tak nějak těžkopádné) omlazování. Do Josefova dorazilo víc mladých lidí, více žen a dívek a svým procentuálním zastoupením rovněž také více lidí ze zahraničí. Naprosto samovolně se tak po sociální stránce i po stránce celkové image akce rozevírají nůžky mezi právě Brutal Assaultem a ostatními velkými metalovými festy v Čechách a na Moravě. Ruku v ruce s širší a různorodější hudební nabídkou, právě pestrá dramatu Více

Se zvukovou stránkou koncertních setů jsem byl po celou dobu festivalu Brutal Assault nadmíru spokojen. Asi holt cílím na kapely, pro které je koncertní projev prvořadý a vše mají dokonale vychytané. Docela tak nechápu kritické názory. Jasně, kapitolou samou pro sebe byli určití progresivci, jako třeba německá OBSCURA, kteří když jim klekne notebook, tak na pódiu nepředvedou ani ránu, ale to jsou přesně ty kapely, na které do Josefova nejezdím a kterým se snažím vyhýbat. Rovněž Paul Masvidal by se měl rozmyslet, Více

Po fanaticky hltané středě, kdy jsem od brzkého odpoledne prakticky nevěděl kam dřív skočit a viděl zde rekordní počet vystoupení během jednoho festivalového dne, se situace ve čtvrtek vrátila do normálu a byl to vlastně takový běžný brutálovský den. Počet sledovaných koncertů se sice snížil, ale jejich kvalita byla o to zajímavější. Několik finálních performací právě ze čtvrtka vlastně považuji za top koncerty celého ročníku a dost pravděpodobně i historie josefovského festivalu. Ano, mám na mysli především vystoupení br Více

Organizátorům se letos podařilo festival po mnoha stránkách zdokonalit, to poznal i někdo, kdo si zrovna nelibuje v mimohudebních speciálních nabídkách. Zkrátka, člověk za ty čtyři dny zdaleka nestačil navštívit všechna místa a atrakce, nedostal se do všech koutů areálu, neokusil všechna jídla, která by za to možná stála, a hlavně - musel výrazně škrtat i mezi oblíbenými kapelami, protože se toho v pevnosti dělo až tak nadmíru, že oči i uši přecházely. Stran celkové dramaturgie a vystupujících kapel šlo pravděpodobně o vůbec nej Více

SLAYER, AEROSMITH, JOURNEY, STYX, FLEETWOOD MAC, UFO, THE WHO – pár klasických kapel, které jsem naživo nikdy neviděl a už asi ani nikdy neuvidím. Některé skončily se zájezdy nebo to zabalily úplně, jiné jsou sice stále aktivní, ale k nám do Česka či do střední Evropy nejezdí. Zpráva o posledním turné MR. BIG tak pro mě bylo připomenutím, že pokud nechci tuhle množinu rozšířit, měl bych si na začátku srpna vyhradit čas, takže jsem nakonec obětoval i utkání Ligy mistrů na Slavii, kam jsem dostal volňásky. MR. BIG udělali první zápis Více

Vlastně zcela neplánovitě došlo k překřížení mé několikadenní dovolenkové cesty po Vysočině s hudebním vystoupením interpreta, který dnes již dlouho nepatří k záležitostem, jaké bych coby rocker detailně sledoval. Řekl jsem si však, proč neukročit trochu stranou a nekoupil si lístek, byť jsem Bártu kdysi dávno poslouchal jen v rámci jeho působení u plzeňské hardrockové kapely ALICE. Výsledkem byl skvělý hudební zážitek, kterého ani trochu nelituji. Bártovi ILLUSTRASPHERE totiž šlapou jako výtečně sehraný organizmus a v nadž Více

Tradiční třídenní výroční akce malého pivovaru Raven na Lochotíně znovu přilákala stovky až tisíce návštěvníků proudících na prostranství poblíž mého bydliště za účelem socializace a ochutnávání z široké nabídky nápojů zdejším pivovarem připravených. Já osobně byl na tramvajové točně přítomen hned první večer (ve čtvrtek) na koncertě největšího jména soupisky a sice domácí ZNOUZECTNOSTI, plzeňské punk-rockové legendy působící na scéně již nějakých osmatřicet let, která to tu velmi solidně rozpumpovala.Tuhle jsem četl vyjádření Démy, že by jej Více

Myslím si, že u chlápků ve středním věku existuje i horší program na sobotu, než si během slunečného dne udělat decentní švejkovskou vycházku po přírodních krásách Křivoklátska, ochutnat pár kousků z dílny několika malých pivovarů a ještě si poslechnout solidní rockovou hudbu, od kapely vyjadřující se vcelku chytlavým způsobem a v neposlední řadě zejména prostřednictvím hezké zpěvačky, kterou leckoho baví sledovat.:-) JAMARON to zhruba po dekádě existence dotáhli do množiny středně velkých kapel a to zcela svépomocí. Na koncertech mají navzdory svému nep Více

Na svém třetím pražském koncertě potvrdili THE CULT, že jsou skutečným kultem anglo-americké scény osmdesátých a devadesátých let. Koncert v Arše měl totiž všechno potřebné, co taková klubová show dlouholeté a svým výrazem nezaměnitelné kapely může nabízet. Skvělý zvuk, spousta energie, potřebné výrazové charisma a beze zbytku naplněná kapacita sálu, který oběma hlavním představitelům Ianu Astburymu a Billymu Duffymu doslova zobal z ruky. Už dlouho jsem nezažil koncert, na kterém bylo mezi diváky tolik muzikantských person z&n Více

Poslední nedělní den sliboval možná celkově vůbec nejsilnější a nejvyrovnanější sestavu celého letošního klání. Zejména tři poslední koncerty festivalu pak ukázaly sílu té melodičtější polohy metalu v jeho různých polohách.Tentokrát jsem dorazil už o něco dříve, vedro trochu polevilo na snesitelných 25 stupňů a já si hlavně nechtěl nechat ujít DELAIN, kteří k nám zavítali po pěti letech a vůbec poprvé s rumunskou zpěvačkou Dianou Leah. DELAIN nejsou IRON MAIDEN ani JUDAS PRIEST a předchozí vokalistka Charlotte Wessels není Bruce Dickinson ani Rob H Více