Narodil jsem se jako tulák a jako tulák také zemřu. Věta, kterou kdysi Bob Dylan prohlásil a kterou se stále řídí. Jeho současná „Rough and Rowdy Ways World Wide Tour“ trvá už tři roky a zahrnuje přes 230 vystoupení v Americe, Asii a Evropě. Tři večery za sebou věnoval teď v září na začátku další „nohy“ turné také našemu hlavnímu městu. A pokud bychom současnou tour počítali – jak to mnohá média dělají – k Bobovu „Neverending Tour“ trvajícímu údajně už od roku 1988, tak bychom se dostali přes číslovku 3000. Robert Zimmerman byl prostě z Více

Ve čtvrtek 19. září jsem zažil večer plný „tenkrát poprvé“. Poprvé jsem navštívil pražský klub Bike Jesus, a poprvé taky viděl naživo dvě kapely ze žánru „Post“, doplněného o další stylové přísady jako hard-core, emocore, screamo, metal, alternativní rock. Byl to klasický dvojkoncert, se slušnou návštěvností, s celkem dobrý zvukem, plný emocí a náporu na uši (už si vážně musím koupit ty špunty).Bike Jesus je relativně nový klub na ostrově Štvanice, s kapacitou dle jejich webovek zhruba 300 duší. Zvenčí to teda nevypadá vůbec vábně, spíš jako squat, posprej Více

Festivaly jsou mrtvé, ať žijí klubové koncerty! Pro nás (nebo možná jen pro mě…), kteří už festivaly nenavštěvujeme, končí období půstu a začíná podzimní klubová sezona. A letos to vypadá na slušně nabušenou jízdu. Jako otvírák jsem zvolil návštěvníky z velké dálky, kteří na 100% potvrdili moje hudební preference. Jak jsem už několikrát na sebe prozradil, mám slabost pro australskou hudební scénu. Je pestrá, je zajímavá, má specifickou auru a vyzařuje z ní upřímná autenticita a radost z muziky. THE GROGANS jsem objevil až letos, a ve své na Více

Jít v pátek třináctého na klubový koncert, nezdá se být i pro člověka se sklony k pověrčivosti ničím mimořádným, zvlášť když tyto stránky založil v den, který ukazoval stejnou číslovku (jestli šlo tehdy o pátek, to si nejsem úplně jistej). Tak tedy. Návštěva klubového koncertu více českých kapel rozličného stylového zaměření jevila se mně určitě zajímavější, než abych šel na akci se soupiskou žánrově úplně totožných bandů. A přesně tahle situace nastala právě minulý pátek v plzeňském Divadle Pod Lampou, kde hrály tři poměrně ambiciózní gr Více

V neděli zažila smíchovská Meet Factory skutečně výživný thrashmetalový večer. Zaplněný sál si totiž mohl kromě hlavních hvězd, newyorských OVERKILL, užít další tři stylově spřízněné formace. Jedinou kaňkou na celém večeru se tak ukázala absence ventilace v hlavním sále místa konání, kde teplota, vydýchanost a vlhkost vzduchu dosahovaly hodnot z prostředí nočních klubů přelidněné jihovýchodní Asie. Vše ostatní však dopadlo na výtečnou, od organizace, přes atmosféru tohoto svátku metalové hudby a zapojení návštěvníků do dění, v Více

Kdo nešel na BEHERIT, jako by nebyl. Velký zájem o koncert finského kultu podobné asociace vyvolával. Pestrá sestava triček od BLASPHEMY přes SADISTIC INTENT po MASTER ´S HAMMER však nasvědčovala tomu, že akci navštívili hlavně skuteční fanoušci extrémního metalu, což bylo později zřejmé i z reakcí publika. Drtivá většina z přítomných si prostě vystoupení headlinera dokázala užít, a to navzdory postupující únavě, všudypřítomnému vedru a špatnému a zároveň enormně hlasitému zvuku, který obyvatele nových bytů postavených naproti klubu na místě bývalého Více

Co mě letos v pevnosti pozitivně upoutalo, bylo určitě přirozené (jinak v českém metalovém prostředí pořád tak nějak těžkopádné) omlazování. Do Josefova dorazilo víc mladých lidí, více žen a dívek a svým procentuálním zastoupením rovněž také více lidí ze zahraničí. Naprosto samovolně se tak po sociální stránce i po stránce celkové image akce rozevírají nůžky mezi právě Brutal Assaultem a ostatními velkými metalovými festy v Čechách a na Moravě. Ruku v ruce s širší a různorodější hudební nabídkou, právě pestrá dramatu Více

Se zvukovou stránkou koncertních setů jsem byl po celou dobu festivalu Brutal Assault nadmíru spokojen. Asi holt cílím na kapely, pro které je koncertní projev prvořadý a vše mají dokonale vychytané. Docela tak nechápu kritické názory. Jasně, kapitolou samou pro sebe byli určití progresivci, jako třeba německá OBSCURA, kteří když jim klekne notebook, tak na pódiu nepředvedou ani ránu, ale to jsou přesně ty kapely, na které do Josefova nejezdím a kterým se snažím vyhýbat. Rovněž Paul Masvidal by se měl rozmyslet, Více

Po fanaticky hltané středě, kdy jsem od brzkého odpoledne prakticky nevěděl kam dřív skočit a viděl zde rekordní počet vystoupení během jednoho festivalového dne, se situace ve čtvrtek vrátila do normálu a byl to vlastně takový běžný brutálovský den. Počet sledovaných koncertů se sice snížil, ale jejich kvalita byla o to zajímavější. Několik finálních performací právě ze čtvrtka vlastně považuji za top koncerty celého ročníku a dost pravděpodobně i historie josefovského festivalu. Ano, mám na mysli především vystoupení br Více

Organizátorům se letos podařilo festival po mnoha stránkách zdokonalit, to poznal i někdo, kdo si zrovna nelibuje v mimohudebních speciálních nabídkách. Zkrátka, člověk za ty čtyři dny zdaleka nestačil navštívit všechna místa a atrakce, nedostal se do všech koutů areálu, neokusil všechna jídla, která by za to možná stála, a hlavně - musel výrazně škrtat i mezi oblíbenými kapelami, protože se toho v pevnosti dělo až tak nadmíru, že oči i uši přecházely. Stran celkové dramaturgie a vystupujících kapel šlo pravděpodobně o vůbec nej Více