Silný vítr skučí a drží nehostinnou krajinu v pevném sevření. Mrazivá polární noc udeřila naplno. V zemi nikoho, uprostřed ledu a věčného sněhu, stojí zdánlivě opuštěná výzkumná stanice. Za jejími zdmi se tísní posledních pár přeživších. Mocný blizzard je drží v šachu jako bezcitný dozorce dohlížející na své hříšníky. Unavený staniční pilot MacReady usedá ke stolu, odkládá prázdnou láhev od whisky a přemýšlí o posledních událostech. Ten záhadný tvor je nakonec určitě všechny dostane. Není kam utéct, k Více

První týdny roku 1981. Schůze se chýlí ke konci a vlivní pánové si začínají povolovat uzly u svých kravat. Zbývá dořešit jednu z posledních položek, což je suma určená na vývoj speciálních efektů. Studio Universal Pictures nakonec pro tyto účely vyhradilo zhruba dvě stě tisíc dolarů a daný problém se zdál býti vyřešen. Jenže do průběhu událostí zasáhne nečekaný zvrat. Režisér John Carpenter dosadil na pozici maskéra a tvůrce speciálních efektů člověka, s nímž už jednou spolupracoval. Vousatý mladík vstoupí Více

Obloha se kaboní pod tíhou šedých, vodou nasáklých mračen. Nebeský dech nabere děsivou sílu a začne statným stromům srážet majestátní koruny. Hladina oceánu se rozestoupí a z hlubin se na povrch vynoří legendami opředený kontinent. Jeho krása se naplno odhalí až tehdy, když se čelisti obrovské stříbrné kupole zcela rozevřou. Ten pohled je jedinečný. Atlantida se na nekonečné vodní ploše vyjímá jako zelený smaragd uprostřed tyrkysových šatů. Bludný Holanďan uprostřed modrého království. Cosi tu však schází, něco podstatného. No ovšem! Bez svý Více

Továrnu na koření opustili v rychlém sprintu poslední těžaři. Evakuace se na poslední chvíli zdařila a udýchaní dělníci ve špinavých pracovních kombinézách se mačkají v těsných prostorech vévodovo toptéry, která se pomalu vznese a z výšky pozoruje učiněné dílo zkázy. Pohled je to úchvatný i děsivý zároveň. Rozpálený písek okolo továrny se začíná chvět a propadat. Během několika okamžiků se železný kolos začne naklánět do strany jako potápějící se loď na rozbouřeném oceánu. Rozevřená čelist pouštního červa připomíná gigantickou kruhovou p Více

Luna září jako stříbrný štít zavěšený vysoko na nebi. Hvězdy připomínají milióny zvědavých očí, jež sledují drama odehrávající se pod nimi. Oba sedí venku. Naposledy pohlédne na svou bývalou lásku. Ohromen nečekaným smrtícím úderem si s úctou prohlíží ženu svého života. Neodvratný konec v něm probudí hluboko ukryté zbytky lidskosti. Musí přijmout svůj osud. Povstane, upraví si svůj černý šat a věnuje Beatrix poslední úsměv. S rozvahou se otočí a vyrazí pomalou chůzí vpřed. Bosá chodidla kráčí travou a kapky rosy ulpívají n Více

Tu zradu cítí ve vzduchu. Smrtonoš bleskurychle mačká kohoutek zbraně ukryté v cereáliích, ale vypálená kulka naštěstí mine svůj cíl. Černá mamba zcela instinktivně a s precizností školeného zabijáka vrhá nůž proti svému nepříteli. Ostří protíná vzduch a skrze hrudní kost proniká rovnou doprostřed srdce. Vernita Green alias Smrtonoš se pomalu sesouvá k zemi. Pokořitelka vláčným krokem přistupuje k chladnoucímu tělu. Poklekne a vytáhne z hrudníku oběti studenou, hluboce zaraženou ocel. V momentě, kdy opět vstane, spatří m Více

Na nohou má nasazené růžové ponožky s vyšitými jednorožci. Holeně, hrudník i ramena jsou posety různobarevnými modřinami a otoky. Doteky minulých dní, doteky boje a toho věčného, nikdy nekončícího vzdoru. Do půl těla vysvlečená, leží na speciálním lékařském lehátku a rozličné přístroje měří její tělesnou teplotu, tep a srdeční činnost. Usměvavá lékařka se tváří spokojeně. Vypadá to, že má léčba úspěch a nové léky konečně zabírají. Dívka se posadí, ledabyle ze sebe strhá všechny elektrody, navlékne si bílý nátělník a šedivé tričko. Blonďaté prameny vl Více

Pozdní hodina. Celý dům už dávno pohltila náruč hluboké letní noci. Manželský pár rytmicky oddychuje a oddává se zaslouženému odpočinku po dalším náročném dni. Do jejich ložnice náhle vstoupí znepokojivý zvuk. Jde patrně o nářek vycházející z dětského pokoje. Žena, nečekaně vytržená z tenat spánku, probudí svého muže a oba se kvapně vydají do pokoje, kde se jim naskytne zvláštní výjev. Syn naříká bolestí a drží se za koleno. Vedle jeho postele stojí starší dcera a z otevřeného okna za ní je slyšet hlasitý ryk cikád. Syn vyčítavým Více

Je to zase tady! Sedí na podlaze, je jí strašně zle a okolí kolem ní prochází neúprosnou transformací. Okna se bortí, zdi rozplývají a její nábytek mizí kamsi do země. Pomalu se ocitá na jiném místě, v cizím domě neznámého původu. Je v koupelně. Vidí starého muže ležícího ve vaně, který svou pozornost spokojeně věnuje očistě těla. Je tu také on, ten děsivý přízrak v černém. Vystoupí zpoza dveří, ostrou čepel svírá v ruce a s jistotou odhodlaného dravce se blíží k nic netušícímu muži. Je jako ve snu, úplně paralyzovaná a nemůže absolutně nic děla Více

Mohl v tom mít prsty osud? Tomu se přeci na triko hází spousta nenadálých událostí, náhod, či nečekaných setkání. Ne. S tímto shledáním po letech neměl osud nic společného, ani zdánlivě. Byla to spíš zarputilost. Zarputilost, s jakou si šel Josselin Beaumont za svým cílem a nyní ho měl po všech útrapách konečně na dosah. Kdo z koho. Stojí tam dva a odejít bude moci pouze jeden. To si uvědomoval i komisař Rosen, když zaslechl zvolat své jméno a po otočení spatřil Beaumonta. Ani teď nebude rozhodovat osud, ale rychlost reflexů. Hleděli si upřeně do očí a zbraně Více