Chceme-li se pustit do série recenzí na téma RAMMSTEIN, musíme nejdříve nakouknout do Východního Německa na přelomu 80. a 90. let, kde se v té době rozpadal komunistický režim a místo na slunci si probojovávala rocková hudební scéna. Na té se pohybovalo také šest muzikantů, kteří se měli později sejít právě v RAMMSTEIN. Hned tři z nich – kytarista Paul Landers, klávesista Christian „Flake“ Lorenz a bubeník Christoph „Doom“ Schneider – působili v punkové kapele FEELING B, která byla už před rokem 1989 v NDR značně populární a Více

Velký koncertní záznam, který stojí trochu ve stínu slavnějších živáků britských hardrockových legend z let sedmdesátých, ať už těch od DEEP PURPLE, LED ZEPPELIN nebo THIN LIZZY či UFO. Časté labužnické poslechy z poslední doby mě však potvrdily, že tomu je neprávem. Němečtí SCORPIONS tehdy platili v Evropě za obstojnou akvizici, jejíž fanouškovská základna se především mezi kontinentální omladinou utěšeně rozrůstala. Ještě sice nějaký ten rok nebyli považováni za jednu z největších kapel v celosvětovém měřítku, Více

Pouze dvě alba mě v minulém roce opravdu rozstřelila, obě jsou české provenience, a navíc nevzešla z metalového ranku. Českou, resp. česko-slovenskou nemetalovou scénu jsem dlouhodobě ignoroval. Možná to souvisí s určitou hořkostí, která byla odrazem toho, co prožívala řada z nás po nástupu grunge a dalších alternativ k rockové hudbě let osmdesátých. Mnoho mých vrstevníků zanevřelo na metal, přičemž producent desky, o které budu dále psát, se později stal jedním ze symbolů toho, o čem víceméně povrchně debatovali a čím jsem proto z Více

Ještě nikdy jsem nerecenzoval novinkové album, které by bylo zároveň i posmrtně vydaným umělcovým dílem, zvlášť pak ne, když se to týká mého oblíbeného interpreta. V prosinci 2017 totiž Warrel Dane během nahrávání „Shadow Work“ náhle zemřel v brazilském Sao Paulu na infarkt. Jenže většina písní už byla hotova, a tak s odstupem roku Century Media vydání tohoto zřejmě ne úplně kompletního materiálu realizovala. Songy působí ve všech směrech pochmurně, stísněně a prakticky přirozeně navazují na vše, co měl již zpěvák za sebou. Ať už zmíním tvo Více

Mladá americká grupa GRETA VAN FLEET se ve své tvorbě natolik vzhlédla v legendárních LED ZEPPELIN, až mě to přijde trochu úsměvné a vlastně i málo věrohodné. Dovedete si představit, že je vám dvacet let, jste na počátku vlastní hudební kariéry...máte to? A co tedy uděláte? Obětujete doslova všechno úsilí na to, abyste zněli co nejvíce jako jedna z nejslavnějších kapel rockové historie? Sakra, to chcete od své tvorby zrovna tohle? Tak málo? Osobně se totiž nějak nedokážu dokopat k závěru, že ambiciózní a svéhlavý tvůrce bude vo Více

Abych se přiznal, dost dobře nechápu motivaci Conrada Lanta alias Cronose k nahrávání stále dalších, při nejlepším průměrných a stále stejně znějících nahrávek, které mají za poslední dvacetiletku jediný efekt, a sice totální devalvaci slavného jména severoanglických VENOM. Nejde o to, že průkopníci black metalu a jedni z pilířů hnutí NWOBHM z počátku osmdesátých let nikdy nepatřili k bůhvíjakým virtuózům, od VENOM totiž nikdo nečeká technické finesy a košatou výstavbu skladeb, ale přeci jen by se muzikant jako Cronos, který Více

Možná, že je třináctka smolné číslo, v případě UNLEASHED to však rozhodně neplatí. Jejich třináctý studiový zářez totiž vykazuje opravdovou kvalitu. Žádné překvapení, posledních xlet mají tito Seveřané laťku nastavenou proklatě vysoko. Může za to zejména kytarista Frederik Folkare, jehož kompoziční i producentské schopnosti zřejmě ještě nenarazily na své limity. Kdo by to byl po jeho nástupu v roce 1995 a několika relativně slabších albech, která následovala, čekal. Kvalitativní posun UNLEASHED směrem vzhůru započal v rámci jejich Více

Není jednoduché recenzovat desku kapely, jež si více něž tři dekády udržuje vzácně vyrovnanou skladatelskou formu, stejně tak zarputilou oddanost hudebnímu stylu, který sama spoluzakládala a během těch dlouhých let výrazně formovala, a která je navíc ve vašich archivech vedená pod záložkou „Srdeční záležitost“. Člověk pak při psaní musí odhánět vtírající se klišé obraty nebo zápasit s opakováním již dávno vyslovených chvál a nový počin SICK OF IT ALL „Wake The Sleeping Dragon!“ pro mě podobné nástrahy opět skýtá. Při čtyřletém čekání na dvanáct Více

Tak co říkáte na dánské ARTILLERY? Přes všechny ty uznalé a respektem naplněné články tahle kapela jako by stále nemohla zcela prorazit do vyšších pater evropské scény. A to už jde o zasloužilé pamětníky spjaté s rozvojem speed/thrash žánru osmdesátých let. Zdali je to tím, že jejich klenutý zvuk nevlastní až tak osobité kouzlo, nebo že řada metalových fans neví, jestli dlouholetou kapelu zařadit spíše do ranku agresivní thrashové hudby nebo je má hodit mezi surovější melodiky po vzoru třeba RAGE, to opravdu netuším. Jedno však vím jistě, jejich hudbu Více

Po delší době death metal, který není x-tou verzí módního mixu starých ENTOMBED s DISMEMBER, popř. další z řady brutal onanií či jen obtížně propustnou disonantní koulí. Konečně death metal, jenž sází výhradně na muzikální formuli, aniž by současně zval na prohlídku pitevny, kostnice, řeznictví, kafilerie, krematoria či prováděl detailní inventuru vnitřních démonů, apod. Jen trocha temnější metafyziky, okořeněná sci-fi. Pevné ukotvení v techničtějším thrashi navíc garantuje zážitek z opulentního kytarového představení, během něhož se an Více