Sovy nejsou tím, čím se zdají být… Heslo seriálu Twin Peaks platí i pro ptáka na obalu nejnovější desky finských HAVUKRUUNU. Název skupiny nemá nic společného ani se sovami ani s havrany a ve finštině to znamená cosi jako jehličnatá koruna. Každopádně se za nenápadným černobílým sovím obalem skrývá album velmi pestré a barevné. Tři měsíce roku 2025 za námi a z metalového hlediska už jsem byl trochu smutný. Vyšlo toho docela dost, ale nic, co by mě opravdu vzalo. Teprve vydáním „Tavastland“ jsem se uklidnil. Konečně něco, co podle mě stojí opra Více

Důležitá informace na začátek – tohle není řadové album! Takže jestli chcete více poznat tuto oregonskou stoner/sludge smečku, doporučuji zaměřit pozornost na jedno z pěti řadových alb. Kapela se dlouhodobě drží v rámci stylových mantinelů, takže v podstatě všechna alba znějí velice podobně. Pro někoho pozitivum, pro někoho znak nudy, to už nechám na vás. Já je mám osobně rád přesně takové jací jsou. Vždy jsem je považoval dle sportovní terminologie za takovou juniorku slavnějších kolegů MASTODON. Podobný zvuk i dramaturgie, ale zatímco zmíněné velké hvězdy Více

Předně je třeba říct, že ARCH ENEMY si stále drží svůj obvyklý standard a přinášejí další slušnou porci hymnické metalové hudby. V dosahu melo-deathového prostředí je drží možná již jen hluboký agresivní growl modrovlasé krásky Alissy White-Gluz, i když i ona na novince několikrát oblaží čistým zpěvem. Mezinárodní formace soustředěná okolo kytarového lodivoda Michaela Amotta se totiž čím dál více kloní k vlivům klasického heavy metalu. Všem těm postupům z tohoto ranku vycházejícím však dodává na vyšší míře extrémnosti. „Blood Dynasty“ je Více

Po čtyřech fantastických albech bylo velkou otázkou, kam se ještě MUSE můžou posunout dál? Když se vrátíme na začátek příběhu a opět zmíníme RADIOHEAD, tak ti se po obrovském úspěchu stáhli do sebe a začali dělat intimnější muziku, víc experimentovat a úplně ignorovali mainstreamové trendy. Tohle u MUSE nehrozilo. Ve své DNA mají totiž zakódovanou neustálou potřebu být větší a větší. Prý i vesmír má své hranice, takže to, že MUSE narazili na ty své ani ve finále není tak velké překvapení. Sebevědomí kapele po úspěšné jízdě posledních 10 let r Více

Transformace - vhled první: Krátká a intenzivní signalizace čidel jej konečně probrala z dlouhého spánku. Ze své kóje se několika tempy dostal ke dveřím řídící kajuty. Na stav bez tíže si nadobro zvykl. Ne že by mu však vůbec nečinilo problémy přivykat nové realitě vlastní existence. Teď když tu byl jen on a hluboký vesmír, ten děsivě temný nekonečný prostor, kde čas po určité době zastává jen podružnou roli, sváděl často svůj vnitřní boj se vzpomínkami. Prostor raketoplánu mu sice poskytoval alespoň zdánlivé bezpečí, ale představa nekonečné samoty v Více

THE HORRORS mám rád. Vždy se mi líbila jejich image, kde se potkává gotická extravagance Roberta Smithe s intelektuální brit-rockovou střídmostí RADIOHEAD, oblečenou do hadrů půjčených od Depešáků. Hudebně se jejich tvorba podobala chameleonům, když v různých barevných odstínech jejich muziky jste mohli objevit vše od gotického rocku, postpunku, synthpopu, shoegaze až po garážový rock. Ačkoliv se nikdy nehrnuli do mainstreamu, jejich cit pro silné melodie by jim mohla závidět nejedna „popová“ kapela. Přesto, že si je vedu v kategorii „kytarov Více

Je velmi pozdě, měli byste jít už spát, ráno je tu hned. Jenže vy máte rozkoukaný seriál. Jasně, můžete ho doklepnout jindy, ale tak ještě jeden díl, vždyť má jen necelou hodinku. A pak ještě jeden. A vůbec jedno ponocování ještě nikoho nezabilo, prostě už to dokoukám, ne? Někdo takový pocit zažil s oblíbeným seriálem, někdo s napínavou knihou, no a já s posledním počinem japonských INTESTINE BAALISM. Prostě jednou takhle v klidu večer projíždím diskusi na CrazyDiamond, kde se mezi poslechovými tipy objeví album „Ultimate Instinct“ od interpret Více

Skotský rocker Ricky Warwick byl samozřejmě dlouhou dobu po světě znám především coby frontman THE ALMIGHTY a posléze také coby vůdčí postava kapely BLACK STAR RIDERS, která před třinácti lety začínala jako tribute projekt oslavující dědictví Phila Lynotta a THIN LIZZY, aby se záhy přetransformovala v originální hardrockové těleso s vlastní tvorbou a dotáhla to k pěti albům. Mimo to však Ricky již nějaký ten rok rozvíjí i svou sólovou dráhu, která snad ještě více odhaluje jeho hudební podstatu a talent coby neúnavného rockera, sklad Více

Po třetím albu, plném velkých a monumentální skladeb, vážných témat a neradostné atmosféry odrážející dobu vzniku, se MUSE o tři roky později rozhodli udělat jeden krok zpět, a zároveň i dva stranou. Vydali se na nebezpečnou cestu. Pokusili se vzít své typické písně do popovějších hájemství, odlehčit je a upravit tak, aby si na ně mohli fanoušci snad i zatrsat. Budiž jim ke cti, že balancování nad propastí se zatuchlým bahnem patetické, přesládlé a bezobsažné pop music ustáli na jedničku. Protentokrát. Zašli skutečně asi nejdál kam moh Více

Ve své domovině uznávaní, jinde ve světě takřka neznámý, to jsou severoangličtí zhýralci z THE WILDHEARTS. Jejich debutová deska dost možná patří mezi zářné příklady alb, o kterých se traduje, že měly na to stát se opravdu velkou klasikou. Ostrovním hudebním tiskem netrpělivě očekávaný debut „Earth Vs The Wildhearts“ z roku 1993 zaznamenal však jen sezónní úspěch ve Spojeném království a je mu v domovině po právu vyhrazena škatulka kultovní klasiky, která však mohla být obrovská, kdyby ...však to znáte. Nebýt souhry různých obchodně-organizační Více