Narazil jsem na ně náhodou v nějakém přehledu nejlepších nahrávek za rok 2024. Debut, podle coveru alba to na první dobrou vypadá na silně alternativní záležitost. JULIE. Zvláštní název pro kapelu, k tomu ještě podivnější název pro album, ale ok, mrknul jsem pár klipů na YT, jestli má vůbec význam do toho jít. Prvním kolem výběrového řízení prošli, tak si teda pustím album, dám tomu šanci. A to je přesně ta chvíle, kdy ten přátelský protiletadlový šrapnel vybouchnul. Miluju kapelu AUTOLUX. Teda v podstatě hlavně jejich debut „Future Perfect Více

Hned když jsem před pár týdny poprvé slyšel letos na jaře vydanou třetí řadovku skotské kapely DVNE, vzpomněl jsem si na tvorbu mých amerických oblíbenců CAVE IN nebo na album „Bloodmoon I“, které nahráli před třemi lety CONVERGE ve spolupráci s CHELSEA WOLFE. Jejich skladby, ačkoliv jsem se zdráhal kapelu škatulkovat, měly dokonalou emoční hloubku a dokonale magnetizovaly. Už z tohoto důvodu prostě musím tyto skotské rozervance slyšet v pozitivním světle jako občerstvovatele scény. U Metal Blade Records v dubnu vydaná deska „Voidkind“ je znamenitou ( Více

Když KING DIAMOND na začátku devadesátých let završil pětici skvostných albových artefaktů vydaných pod jeho uměleckým pseudonymem, a prostřednictvím necitlivě poskládaných rekapitulačních výběrovek z hitů („A Dangerous Meeting“) či naopak z rarit („Return Of the Vampire“) byla záhy naplněna a ukončena i smlouva s vydavatelstvím Roadrunner Records, nastal čas z čistého stolu znovu přimět k životu svou oslavovanou a kultovní metalovou formaci MERCYFUL FATE, jež se i postupem těch osmi let nečinnosti stávala velmi vlivnou v rámci evoluce metalové Více

Důkazem, že naše domácí scéna je skutečně životaschopná a aktivní, je i existence kapely WHAT´S IN THE BOX. Ačkoliv hraje hudbu přesně dle mého gusta, nějakou chybou v matrixu jsem o nich až doteď vůbec nevěděl. Že je chyba ve mně, asi nemusím dodávat. Jak mi ale dokázali tolik let unikat, je mi záhadou.Plzeňské trio funguje už od roku 2017, a debut „Milk“ vydali už v roce 2019. Druhá řadovka „S(T)imulation“ v produkci Toma Fröde následuje v roce 2023, plus navíc stihli nahrát i další EP. Smrtelným hříchem lenosti kapela rozhodně netrpí. Zatím jsem je neslyš Více

Dost nestandardní situace. Patřím totiž mezi posluchače, které nejprve osloví samotné rytmizované tóny a kvalita jejich provedení, zatímco tady nejdřív zapracovala atmosféra. Vše začalo krátkou zprávou z Bandcampu. Hm, Polí5, hm, Načeva, a má po čtyřech letech novou řadovku. Dobře dala si práci, tak ji zkusím, protože dotyčná „občas hraje s Pavlíčkem“ a album „Nebe je rudý“, které se mi nedávno dostalo do rukou, zní i po letech skvěle. Východisko jako noha, že?:-) Letmý poslech prvních skladeb ovšem ihned zaháčkoval. Večer už jsem rovnou zakoupil digitál a Více

Tak tohle bylo hodně kuriózní hudební setkání. Papírově by mne měla hudba Kanaďanů UNLEASH THE ARCHERS oslovit. Všechno nasvědčovalo tomu, že by se mi měla líbit, ale já v ní naopak nenalézám nic, co by mne jakkoliv přimělo se u kapely delší čas zastavit. Nejde o žádné zelenáče, ale o pokročilé třicátníky, kteří fungují na scéně asi osmnáct let a mají na svém kontě šest řadových desek. Co tedy kapela z Vancouveru může nabídnout? Vcelku šikovnou hard n´heavy zpěvačku Brittney Slayes, k tomu samozřejmě perfektní muzikantské vybavení od všech přítomných Více

Tři roky starou debutovou desku „Access All Worlds“ od dánských elfů IOTUNN jsem v době vydání prováhal, ale před šesti týdny vydanou majestátní albovou dvojku „Kinship“ už rozhodně ne. Pětičlenná kapela dost možná patří mezi to nejzajímavější, co dnes nabídne evropská metalová scéna v rámci progového prolnutí některých subžánrových škatulek. Je zde prostor pro rozmáchlý pohanský heavy metal, melo-death, ale i určité záchvěvy blackového koření. Aby jste si jejich hudbu hbitě představili, užiji takové přirovnání, které tvrdí, že IOTUNN ve svém zvuku spoju Více

Pár měsíců po sebevraždě dlouholetého stěžejního člena Tore Ylwizakera vychází těmto norským náladotvůrcům a věčným experimentátorům jejich nové album. To prakticky navazuje na předchozí práce „The Assassination Of Julius Caesar“ a především „Flowers Of Evil“ a přináší další omračující sérii honosných synthy-popových skladeb. Zvuk kláves je opětovně vyhnán do dokonale blyštivé podoby a evokuje tak pop-kulturu osmdesátých let a dobu západního blahobytu a bezstarostnosti. Myslím, že si právě těmito okázalými počiny Kristoffer Rygg plní své Více

Jaromír Švejdík. Dalo by se říct, že až renesanční člověk, já ho ale vnímám jen přes hudbu (nepopírám, nejsem renesanční člověk). Z jeho různých hudebních projektů legendární PRIESSNITZ (bohužel) nadále spí, a bůhví, jestli je ještě někdy obnoví, UMAKART (bohužel) už zřejmě ani není naděje na obnovení, JAROMÍR 99 & THE BOMBERS (bohužel) byla asi jen jednorázovka, a KAFKA BAND je na mě moc intelektuálně artový. Naštěstí při své neposednosti před pár lety alespoň založil LETNÍ KAPELU, jejíž bezejmenný debut z roku 2022 vůbec nebyl špatný, naopak. Teď p Více

Severský black metal lze spíš vnímat jako postoj než jako hudbu. I tak si však dokážu v tom ranku pro sebe vybírat zajímavé věci. Obecný názor lidí, u nichž norské a švédské kapely ve sbírkách převládají, je mi přeci jen hodně vzdálen. Právě norské kapele 1349 jsem nikdy moc nešel naproti. Když hráli pět let zpátky v Brně před ABBATH a VLTIMAS, z jejich vystoupení jsem jako z jediného setu ten večer rychle odešel. Nepřišlo mě to ničím zajímavé, spíše žánrově generické, nasypané a zaťaté blackové víření, plné monotónních havraních deklamací, za Více