Ten příběh by měl znát každý, kdo přičichl k metalu, proto ho zkusím absolutně ignorovat a podívat se na novou desku Blaze Bayleyho tak nějak z odstupu. Šedesátiletý zpěvák jich pod svým jménem vydal už hodně a na všech nabízí tu lépe, tu hůře studiově podchycený heavy metal vysoké kvality. Pro novinku platí ono hůře, dopadající hlavně na bicí, ale o žádný průšvih se nejedná. Samotný materiál zní navíc znovu povedeně a také výtečně sedí specifickému hlasu. Bayleho vokál poznáte hned. V dnešní době jde automaticky o body navíc. Nutno podotknout, že na Více

Kalifornští HAUNT patří již sedm let mezi velmi pilné a učenlivé zástupce aktuální NWOTHM vlny. Mezi desítkami mladých kapel obdivujících melodický heavymetalový sound osmdesátých let patří rozhodně mezi ty přínosnější. Novinka „Dreamers“ je za těch sedm let již jejich devátou řadovou deskou. Ano, čtete správně, kvartet z města Fresno rozhodně netrpí nedostatkem nápadů a s každou další deskou vybrušuje svůj výraz do stále krystaličtější podoby. Nové album působí totiž o něco vyhlazeněji a dospěleji, než lecjaká jejich nahrávka z prvních let existen Více

Jsem rád, že to tak dopadlo a že BIG BIG TRAIN pokračují. Nebylo to vůbec jisté, zmínil se v jednom z nedávných rozhovorů baskytarista a hlavní hudební mozek kapely Gregory Spawton. BIG BIG TRAIN je jedna z těch skupin, která je uznávaná a obdivovaná mezi fajnšmekry, ale širokému publiku tolik známá není. Má za sebou patnáctku venkoncem výborných prog-rockových alb, za bubeníka bývalého člena SPOCK´S BEARD, ale desky donedávna vydávali svépomocí a počet jejich oficiálních koncertů se dal spočítat na prstech dvou rukou a nohou, z toho Více

Jedna z nejzásadnějších rockových kapel 90-tých let, součást „velké grungové čtyřky“ ze Seattlu, která se zároveň jako jediná dožila Kristových let beze ztrát, vydává svoje 12.album. Při jeho poslechu jsem se zamyslel, co vlastně od PEARL JAM očekávám? A sám jsem byl překvapen, jak těžké pro mě bylo zodpovědět tuto v podstatě jednoduchou otázku.Jako příslušník „grungové“ generace mám PEARL JAM ve svém seznamu oblíbených kapel hodně vysoko. Můj favorit z jejich katalogu je album „Yield“, kde se jim mistrovsky povedlo propojit grunge s alternativním roc Více

Kytarista Ace Frehley jako nedílná součást těch pravých sedmdesátkových KISS byl v posledních letech se svými bývalými kumpány prakticky na ostří nože. A to i když se jejich cesty definitivně rozešly již před dvěma dekádami. Odtržení od svého nejslavnějšího působiště mu však nebránilo i nadále souvisle tvořit, a tak se dnes na jeho kontě zjevuje další řadové album plné aktuálních písní - to nese název „10.000 Volts“. Kolekce je bezesporu plná pozoruhodných rockových hymen ctících tradiční cítění tohoto newyorského kytaristy. I když se Ace v posledních le Více

Zřejmě úplně poslední studiová deska amerických rockerů BLUE ÖYSTER CULT není zcela typickou kolekcí zbrusu nových písní, ačkoliv má podobný potenciál jako kterákoliv z řadovek. Jde totiž o skladby, které byly nahrány již v letech 1977-1983 a teprve nyní byly zveřejněny. Zajímavé, ani jsem netušil, že by tahle kapela vlastnila nějaký nepropustný trezor. Původní pásky byly tedy oprášeny a s citlivostí lehce poupraveny, respektive byly do nich přidány party aktuálního člena Richieho Castellana. Ve výsledku tyto věci oplývají feelingem Více

Ostrovní scéna chrlí každoročně stovky kapel nejrůznějších žánrů. A každý rok se i v kategorii alternativního/indie rocku urodí hezkých pár nových kapel. A není to rozhodně jednoduché, jeden by mohl říct, že už vše bylo vymyšleno, napsáno, nahráno, vydáno i zkonzumováno. A přesto se dají objevit zajímavé věci. Třeba takové THE LUKA STATE. Jejich prvotina „Fall In, Fall Out“ z roku 2021 naznačila, že v kapele dříme určitý potenciál, a ten pak loňská druhotina „More Than This“ naplno potvrdila.Kapela původem z Winsfordu (což je severozápad Anglie, zhruba mez Více

Tyhle neurvalce z New Orleans si pamatuji ještě jako velmi ambiciózní kapelu z počátku devadesátých let, jež se pohybovala v obdobném žánrovém terénu jako posléze slavnější PANTERA. Není mě však nic moc známo o tom, proč se nakonec po své druhé řadovce „The Law“ z roku 1992 EXHORDER rozpadli. Rozhodně jsem tehdy neměl pocit, že jde o neúspěšný band, zvlášť pak když jejich žánrový sektor groovového thrashingu čekala v devadesátých letech ještě podstatná evoluce. Odhaduji, že kapela tehdy trochu doplatila na svou personální Více

Po šesti letech vydali tuzemští SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY novou desku. Tato informace by v zásadě měla postačit bez nutnosti psát jakýkoliv další komentář – letití fanoušci jistě bez rozmýšlení sáhnou po další porci kvalitní muziky a ti, kteří si kapelu doposud neoblíbili, svůj názor zřejmě taktéž měnit nebudou. Nebo že by tentokrát bylo něco jinak? Ledacos může napovědět už název jejich aktuálního o opusu: „Jiná“. A skutečně, jiná je zásadní věc, album je zcela akustické, přesněji řečeno, nahrané s akustickými kytarami, zbytek nástrojovéh Více

K muzice vyslanců šerosvěta NECROPHOBIC jsem se dostal se značným zpožděním. Prakticky až v době předchozích dvou řadovek, které vrátily kapelu do hry po několika letech personálních rošád a tápání. Přes onen počáteční údiv a nastolené otázky, jak je možné, že jsem o takto vycizelované partě prakticky skoro třicet let nevěděl, jsem záhy shledal, že jde zřejmě o jednu z nejkompaktnějších a konstantně prvotřídních severských metalových formací historie. Holt jsem si asi myslel, že pod názvem převzatým od jedné ze skladeb nacházejících se na legendár Více