Pro příznivce hardrockové klasiky by dnes mohli být kalifornští RIVAL SONS jednou z úplně nejžhavějších formací. Letos v létě (dekádu od svého založení) jim totiž vyšla již pátá řadovka, která vznikala za asistence Davea Cobba v průběhu zimních měsíců v Nashvillu a nakonec dostala název „Hollow Bones“. Skutečnost, že o kapele mluvím jako o jedné ze stěžejních novodobých záležitostí, které se daří přenést retro zvuk velikánů rockové minulosti jako LED ZEPPELIN a FREE do dnešní doby, zdůvodňuji hlavně tím, že RIVAL SONS na rozdíl od jiných sklízejí i komerční úspě Více

Je sice pravda, že dlouho očekávané album „The Getaway“ zůstává pro mnohé za očekáváním a sice v tom, že RED HOT CHILI PEPPERS prostřednictvím něho znovu nenabízí materiál, kterým by konečně po letech odkryli nějaké nově nabyté muzikantské vize a obzory. K navnadění fajnšmekrů zkrátka nedošlo a kapela se drží svého léty vypiplaného, přívětivě slunečného stylu. Kladem zůstává, že jejich jemný kytarový popík má stále schopnost rozjasňovat mysl a je zhotoven ve špičkových podmínkách, navíc jeho uvolněnost odhaluje výborné muzikantské řemeslo Více

Je dobré vědět, že František Štorm v posledních letech cítí opětovně skladatelský přetlak a je ochoten se ve svém koníčku bohatě realizovat a dotovat jej, protože tu od něho máme, k radosti mnohých, další porci mokvajících mini-příběhů a zaklínadel. Musím se přiznat, že jsem se do alba dostával o trochu pomaleji, než tomu bylo v případě „Vagus Vetus“, což je na jednu stranu podivné, protože „Formulae“ svou čitelnou formou na předchozí počin navazuje a vlastní mnoho společných rysů, takže to celé p Více

Jestli bych měl vybrat jedinou a úplně nejnedocenější německou thrashmetalovou kapelu vzešlou z žánrového boomu druhé poloviny osmdesátých let, pak jsou to jednoznačně PARADOX. A bylo by tomu jak v dávné minulosti, tak i v poslední dekádě, kdy stranou většího mediálního humbuku kutí svoje alba, která nepostrádají nic z toho, co by měla nabízet kapela ve svém žánru naprosto určující. Kdysi před svým prvním rozpadem PARADOX vydali dvě alba, z nichž to druhé „Heresy“ z roku 1989 nabídlo obrovskou porci inteligentní tvrdé hudby narvané skvěl Více

Úspěšná dánská kapela VOLBEAT si to nedělá složité. Převařuje svůj chlapácký bigbeat ze stále stejných ingrediencí a jejich fanouškovská základna i navzdory tomu pouze a jenom roste. U předchozích dvou alb jsem v jejich chytlavé hudbě nalezl zalíbení i já, ale zatímco tehdy to celé na mne fungovalo, snad kvůli zajímavějším a méně provařeným momentům, snad kvůli větší různorodosti skladeb (tehdejší vlivy rockabilly a country), s letošní (v pořadí již šestou) nahrávkou „Seal The Deal And Let´s Boogie“ to na mne nezabírá. Novinka Více

K znovuzrození RAGE asi takhle zeširoka. Tohle je vlastně má úplně první životní recenze na nějaké album těchto vytrvalých metalistů, takže zde nejdřív popíšu svůj vztah ke kapele, kterou jsem kdysi dávno (a dost dlouhou dobu) bral jako takovou druhou ligu německého metalu, jakkoliv mám k RAGE vcelku pozitivní vztah, bylo tomu prostě tak. Vzhledem k tomu, že svůj rozjezd neměli tak velkolepý jako někteří jejich krajané (kde jsou dnes druhdy výraznější a přesvědčivější RUNNING WILD?), Peavyho a spol. šlechtí především ohromný skladatelský přetlak, Více

Co říci o aktuálním albu „Magma“, tak aby to vystihlo vše základní o dění v řadách této zajímavé kapely? Snad tedy, francouzská GOJIRA zachycená v momentě vlastní skladatelské obnovy? Zřejmě asi ano. Kapela, která na několika svých předchozích albech proslula technickou vysekaností, agresivitou a strojově vytříbenými riffy, letos zvolila trochu jiný recept. Do skladeb se totiž dostaly hypnotičtější fáze a jejich povětšinou volnější tempo nabízí nemalé množství prostoru k využití melodičtějších momentů. Joe Duplantier poprvé za ty roky využívá zpěvnějších hla Více

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let hodně aktivní thrashmetalová partička z arizonské pouště, která si vždy libovala v hustém riffingu a velmi kritických textech, patřila kdysi mezi největší naděje na americké metalové scéně. Přesně mezi takové, jaké tenkrát mohly s trochou štěstí navázat na úspěchy METALLICY, která tehdy žala bohatou sklizeň se svým sociálně angažovaným albem „...And Justice For All“ (1988). Kluci ze SACRED REICH patřili na scéně mezi názorově vyhraněné osoby, které nezastávaly apatické postoje vůči soudobému společenské Více

Jak je samozřejmě každému zasvěcenému sledovači metalové hudby již dobře známo, za vznikem a fungováním kanadské úderky ANNIHILATOR stojí pouze osoba vynikajícího kytaristy Jeffa Waterse, který položil základy tohoto projektu již v roce 1984. Kapela za více než třicet let existence proslula vytrvalostí, ovšem také nebývalou hustotou změn svého vratkého personálního obsazení, avšak v oněch počátcích stálo vedle Waterse vždy jméno zpěváka Johna Batese, jehož skladatelský přínos známe z několika skladeb umístěných na debutové desce „Alice In Více

V druhé polovině osmdesátých let patřili newyorští NUCLEAR ASSAULT bezesporu k naprosté špičce thrashmetalové scény. Od řady ostatních je odlišovala rovněž silná náklonnost k hardcore komunitě, se kterou šel ruku v ruce velmi kritický pohled na palčivá společenská témata a nepravosti ze strany mocných. Jejich vize světa rozhodně nebyla radostná a vypadala asi nějak takhle. Kdysi nedotčená krajina, nyní znečištěná chemikáliemi a odpady průmyslových korporací, výrobní nadprodukce, nezaměstnanost, kolabující města, ve kterých se doká Více