Kanadští ARCADE FIRE patří dnes v kultivovaném světě mezi nejúspěšnější kapely. Může za to řada několika nadmíru zdařilých pop/ rockových alb vydaných v průběhu právě uplynulých deseti let, které v sobě navíc míchaly to povedené z garážového rocku, new wave, reagge, ale i disca a taneční hudby všeobecně. Na šestici z Montrealu, vedené manželským párem Regine Chassagne a Win Butler, je zajímavá zejména skutečnost, že se stále snaží posouvat, něco neotřelého hledat. Nespokojují se pouze s jedním pohledem na kombi Více

Je právě sobota 9.listopadu, sedím u počítače a snažím se vystihnout přesně to, co opravdu cítím ke kapele natolik význačné, jakou DREAM THEATER již dvacet let bezesporu jsou. Do toho mi od rána hrají jejich řadová alba, tedy počínaje milníkem „Images And Words“, konče na jejich poměry vcelku vzdušnou deskou „Octavarium“. Rozmezí těchto alb zkrátka považuji za naprosto zásadní a  dnes lze s jistotou říci, již těžko překonatelné. Na to jak složitou a vrstevnatou hudbu hrají DREAM THEATER je třeba z čistého stolu uznat, Více

Američtí rychlíci z TRIVIUM jsou pro mne, aniž by to sami chtěli, velmi zvláštní úkaz. Hned to celé rozvedu. Kapela má totiž na své straně všechny předpoklady stát se jednou z vůbec největších hvězd současného metalového světa, jenže je už téměř jisté, že tomu tak možná spíš nebude. Důvod je ten nejprostší – TRIVIUM totiž přes veškerý svůj muzikantský talent, technickou vyspělost a výtečnou vizáž své ústřední persony, neumí přijít v pravý čas se stvrzením neobyčejnější pozice vlastní tvorby, což jejich novinka „Vengeance Falls“, která je j Více

Tak takovou porci epicky vystavěného a zároveň důrazného thrashového materiálu si nechám tedy líbit. Jestliže se v metalovém ranku již nějakých sedm let hovoří o návratu k hodnotám, jaké do tvrdé hudby přinášela doba na sklonku osmdesátých let, pak jsou Američané WARBRINGER zřejmě nejlepšími představiteli ze všech retrařských kapel, které se tímto způsobem ještě dnes snaží hrát a zároveň z kapel, jaké v tehdejší epoše ještě neexistovaly. Nejenže poctivě dodržují pravidla jakými se vykazovaly některé ze stěžejních formací metalového dávn Více

Právě v těchto podzimních dnech odpověděla rázně brazilská stálice SEPULTURA na letní albovou emisi Maxe Cavalery a jeho SOULFLY, a sice vynikajícím nářezovým albem, které se bezesporu zařadí mezi to úplně nejlepší, co tito Brazilci složili v době, kdy u nich již působil za mikrofonem následník Maxe – obrovitý Derrick Green. Po nepříliš progresivním, ani příliš výrazném albovém zápisu, konkrétně předchůdci této novinky - „Kairos“, který ostatně působil jakoby byl zhotoven tak nějak z povinnosti, zde dostáváme neskutečně nadupan Více

Americká kapela ALTER BRIDGE pocházející konkrétně z prosluněné Floridy, již na scéně funguje přesně deset let, ale mám pocit, že až prostřednictvím letošní, své čtvrté řadové desky se jí podařilo vystavět patřičně bytelnou a nezpochybnitelnou pevnost. Pokračovatelé post-grungeových CREED (tři čtvrtiny této kapely, jenž na přelomu tisíciletí sklízela ve Spojených státech velké úspěchy, vlastně tvoří ALTER BRIDGE, konkrétně kytarista Mark Tremonti, baskytarista Brian Marshall a bubeník Scott Philips) spolu s výtečným pěvcem Mylesem Kenn Více

O této americké stoner rockové stálici už se dozvídáme prostřednictvím nových nahrávek v pravidelných tříletých intervalech zhruba dvacet let. MONSTER MAGNET patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co vzešlo z devadesátkového návratu rockové přirozenosti – kdy se mezi mladou generací kapel znovu začaly obdivovat legendy hard rockového dávnověku. Obsese téhle party v psychedelii, kosmickému nesmírnu a hutných zatěžkaných  riffech je celou tu dobu velmi dobře známa, stejně jako spalující životní styl některých členů (zejména jejich šéfa Více

Pilným muzikantem byl vždy ten Cavalerovic Maxík, jen co je pravda? V dobách kdy se sbalil a ve zlém opustil řady své mateřské SEPULTURY, aby následně velmi hbitě postavil vlastní nový band, by jen těžko někdo předpokládal, že to jeho SOULFLY dotáhnou minimálně k deváté řadové desce, což se vlastně děje právě dnes. Pamatuji si na jejich neurvalý debut, který pokračoval v podobném duchu jako materiál, se kterým Max jen pár let předtím šokoval ještě uvnitř vyhlášené brazilské metalové instituce. Sepulturovské album „Roots“ by Více

Vlastně ani nevím, proč před pár lety ukončili činnost solidně rozjetí Švédové - rock´n´rolloví desperáti BACKYARD BABIES a to jaksi nenápadně, bez opulentních prohlášení. Jeden měsíc zkrátka jdete na jejich koncert a po dalších týdnech zjišťujete, že už nefungují.  Kapela měla za sebou nemálo úspěšných alb (celkově 6 řadovek) a turné s celou řadou veličin světového rocku. Co se týče nahrávek tak právě ta jejich poslední, bezejmenná deska, patřila mezi to úplně nejpovedenější. Navíc ještě v roce 2009, kdy ostatně jak výše zmiňuji naposledy Více

Londýn jako ústřední evropská metropole se stal v druhé půli dvacátého století mnohokrát svědkem  celých epoch rockové hudby. Od blues rocku, který Britové v šedesátých letech tak rádi přebírali zpoza Velké louže, aby jej definitivně a v celosvětovém měřítku prosadili až na vlastní půdě, přes záhadami opředenou psychedelickou vlnu, infiltrující se mezi tamní potemnělé uličky a nábřeží, což se stalo  jen pár let poté, až po sociálně angažovanou punkovou horečku, která se tam přehnala v průběhu druhé půle sedmdesátých l Více