V podstatě není ani moc co psát. Punkem nasáklý multiinstrumentalista a solidní zpěvák Joel Grind drží pozice a bylo by naivní očekávat něco jiného. Nová thrashová vlna, na jejímž zrodu se významně podílel, ještě stále doznívá a jeho řemeslná značka TOXIC HOLOCAUST si velmi brzy vybudovala reputaci jistoty, která v té správné hospodě nikoho nenasere. Od vydání posledního alba již uplynul nějaký ten čas. Jak poslední thrashový příboj pomalu opadá, otáčí Joel pomalu kormidlem k nekonfliktnímu hardcore, punku, a zejména pak k línějším proto-heavy, speed, thrash Více

Říct, že člověk poslouchá francouzské náladotvůrce ALCEST, se v posledních letech stalo nepsanou normou pro vstup na území jakéhosi duchovně vyššího prostoru. Pro typy upřednostňující pocity před činy, i pro ty co se rádi dojímají a chtěj se čímsi nechat unášet na nerušivě plynulých vlnkách pomalé atmosférické hudby, jsou ALCEST vlastně ideální kapelou. Bezkrevnost a anti-živočišnost jsou zde zákonem. Ani jedno z jejich starších děl mne neoslovilo, ale novinka to má s posluchači snazší. „Spiritual Instict“ jde vlastně směrem všeobecné posl Více

Hned na začátek považuji za důležité uvést na pravou míru jednu mýlku, a sice ono časté spojování newyorkských LIFE OF AGONY se zatěžkaným skoro hácéčkem, které zahráli na sice úspěšném, ale pouze debutovém albu „River Runs Red“. Už od druhého alba „Ugly“ totiž kapela spěla ke spíše rockové poloze, kdy v jejím zvuku sice hráli vždy prim hutné kytary, stejně tak ale i zpěvné melodické linky. Tíživá nálada a výrazné riffy na albech určitě jsou, ale mít kapelu spojenou s až tolik tvrďáckým metalovým vyzněním není na místě. LIFE OF AGON Více

Floridští ALTER BRIDGE už se dávno stali trvanlivou záležitostí na americké hardrockové a metalové scéně, což ostatně právě nyní potvrzují již šestým řadovým albem. Mistři více než hodinu trvajících nahrávek a zhutnělých středních temp se s pravidelností sobě vlastní vždy připomenou materiálem, kterým se snaží navázat na svůj potenciál minulosti. Kytarista Mark Tremonti už je od časů pozdních devadesátek, kdy s baskytaristou Brianem Marshallem a bubeníkem Scottem Phillipsem rozjel poměrně úspěšnou, i když krátkodechou a nikterak originální po Více

Norští LEPROUS právě realizovali další skvělou nahrávku. V nyní končící desetiletce je na základě jejich letité práce zřejmé, že jde o zcela výjimečnou kapelu, která se v rámci progresivní metalové hudby vždy prezentovala výsostně osobitým zvukem. Tohle o sobě nemůže říct opravdu každý a to ani v rámci nesourodě se vyvíjející stylové škatulky progresivního metalu. Díky znělému hlasu jejich šéfa, zpěváka, klávesisty a hlavního skladatele Einara Solberga, který nešetří vysokými polohami a svým teskným falzetem, dodávajícím skladbám n Více

Vindsvalovy BLUT AUS NORD řadím mezi kapely, které hrají svou vlastní ligu. Jejich tvorba si mě našla až prostřednictvím alba „Memoria Vetusta II: Dialogue with the Stars“, na kterém zvítězily neotřelé, ale o to krásnější melodie. Zpětně jsem se pak seznámil s celou diskografií. Obrovský dojem ve mě zanechal debut „Ultima Thulée“, který dal Vindsval dohromady v pouhých patnácti letech. Považuju ho za závažné dílo a jednu z nejlepších metalových desek vůbec. Zpětně jsem docenil i dnes již klasická disonantní alba. Ve střehu se nicméně vyplatí být především te Více

Ta desetiletá řada čtyř vysoce nadprůměrných sólových alb, které někdejší frontman finských sleazy rockerů HANOI ROCKS vydal po druhém rozpadu své mateřské kapely, svědčí o vynikajícím nadání a profesionalitě tohoto dnes již velmi zkušeného rockera, showmana a obstojného hráče na saxofon. Všeho, pro co jsem měl rád tvorbu Michaela Monroea, ať už v rámci HANOI ROCKS nebo jeho přeci jen o něco punk-rockovější sólové dráhy, toho se vám zde letos opět dostane přehršel. Letošní sbírka „One Man Gang“ je zcela typickou deskou tohoto matadora. Když jsem Více

První album stoner-doom metalových MONOLORD vyšlo v roce 2014. Co do počtu odehraných let, jde stále o novou záležitost. Během krátké doby ovšem trio stihlo vydat už čtyři dlouhohrající desky, takže se rovněž dá říct, že jde o velmi aktivní partu, která na sobě pracuje. Pravdou je, první zářezy se nesly ve znamení průměrného ug-stoner metalu a nijak extra nevyčnívaly. Podladěná kytara, zbustrovaná basa, pomalý jednoduchý rytmus a tuctový vokál nijak nenaznačovaly, že by tahle parta mohla v roce 2019 zaútočit na čelo pelotonu. Nicméně stalo s Více

Berlínská stoner-rocková formace KADAVAR se tedy znovu hlásí s albovou novinkou. Aktuální a v pořadí již pátá řadová deska dostala název „For The Dead Travel Fast“. Trojice před sedmi lety našla své stabilní vydavatelské zázemí u stáje Nuclear Blast a to přestože je mnohem spíše rockovým projektem než přímo metalovým. Berlíňané nevládnou totiž natolik hutným a agresivním zvukem, jaký by lahodil současným představám metalových příznivců. Jejich retro inspirace míří zjevně do sedmdesátých let, ke klasicky hardrockové tradici, ale i př Více

Víte čeho si cením nejvíc na švédských REFUSED? Toho, že nejdou hudebně s davem. Jasně že revoltovat může dneska kde kdo, vlastně na jejich názorech není dnes nic originálního, ovšem ten podnět k takto stylizované hudbě u nich nevychází z módních masových idejí, ale jde za nimi více než čtvrtstoletí. Jsou zkrátka zcela sví a to nejen zvukem nahrávek, který na hardcore vlastní mnoho swingujících motivů a nelze jej tak snadno ukotvit, ale rovněž tím, za čím si obecně stojí, neboť oni své názory sdělují již od počátku fungování. Když neměli pot Více