Jeden takový žertík na téma původnost žánru. Jednou jsem měl takovou krátkou přednášku o vzniku kinematografie, o té rodině, co objevila jak natáčet-fotit- filmovat a o prvních promítáních. Protože místnost jsem měl dobře ozvučenou, tak jsem na úvod pustil písničku Cinema od Nazareth. Přednáška se téměř nekonala, protože mě málem ukamenovali, když jsem řekl, že to nehrají RED HOT CHILLI PEPPERS.

Víš, já čím dál více zastávám pocit, že jsem tím novinářem, který vede v londýnském univerzu vášnivé diskuse s profesorem zastávajícím názory, že vyvýšenina uvnitř amazonských pralesů, tzv."Ztracený svět" kde žijí ještěři z druhohor, existuje!!! :-) V té diskusi je cosi romantického, co mi připomíná velké příběhy 19.století.

Vždyť to říkám, jde o patologické nevyrovnání se s chodem věcí. :-) Jdu si teď pustit "Nevermind" od té kapely, která není LED ZEPPELIN devadesátek, ale SEX PISTOLS devadesátek. "hello...hello...hello...he-ello - nájezd" - správná pařba pro mé vrstevníky ze střední školy (bylo mi v 1991 šestnáct), co v životě neslyšeli hard rock/ heavy metal, odér všespasitelských názorů, travky, laciného chlastu, vytahaných svetrů lítal vzduchem, já však seděl v křiváku a triku MANOWAR. :-)

Mě zase baví povídat si s lidmi, kteří ten mýtus spolkli (čímž nemyslím tebe, protože ty vidíš skrz) a ukazovat jim věci, které oni sami myslí že ví. Naprosto přesně jsi to pojmenoval: nikdo z těch nových nevěděl, kam jít a co dělat - je tohle rys přirozeně vzniklého konceptu a stylu vycházejícího z vlastního tvůrčího potenciálu muzikantů? Ten univerzitní tón je odrazem toho, že stejnou diskusi jsem vedl už mockrát, někdy naživo a často nedopadala dobře, tedy ne tím, že by mi došly argumenty, ale tím, že mnozí lidé prozření nesou těžko a když jim sáhneš na mýtus, tak se stanou agresivní.... Au.

To Stray: "prostě je tam znát patologické nevyrovnání se z chodem věcí" Patologicky jsem se nevyrovnal s tím, když na západě chválili THE GREAT ROCK´N´ROLL SWINDLE" a tvrdili, že rock je mrtvý. Když se totéž opakovalo v roce 1991, už jsem jen věděl, že jde o stejný marketingový trik. Takže jsem cítil tu trapnost opakovaného vtipu několikanásobně silněji než dřív, protože vše co bylo psáno a říkáno už jsem četl (tehdy)před dvanácti lety. Je zvláštní, jak na jedné straně,když se vrátíte skrz závoj mýtu k historickým okolnostem, nemůžete popřít to, jsem napsal - metalový producent finálního mixu, odlišný zvuk Geffenem prodávaného alba od vlastní nahrávky Nirvany, nepůvodnost konceptu (punk k čemuž se přiznali i někteří kritici a teoretici - neopunk), nepůvodnost rifů gradace a frází v refrénu v hlavním hitu, téměř neprodejnost předchozího i následujícícho alb (nejen ve srovnání s Nevermind).... a je pro vás těžké připustit, že jde o revoluci v marketingu a ne v hudbě, takovou sílu má mýtus. A přitom je rozdíl tak patrný - co následovalo po Elvisovi - kolik bylo skupin a kolik existovaly let? Kdo vytvořil merseysound a kolik bylo skupin a kolik ten sound žil let? Jak dlouho hrají a koho všeho ovlivnily britské dinosauří kapely? Jaká je věková struktura členů Kissarmy jsou tam opravdu lidi jen nad 60 let?? Je dnes někdo, kdo by stále ještě nepochopil, že Azerad lhal kvůli zvýšení prodejů Nirvany, když tvrdil, že rock je mrtvý?

Bluejamie65: Mě prostě bavíš, jak to dáváš ve formě horlivého výkladu a osvěty z univerzitních poslucháren. :-)Samozřejmě máš pravdu, NIRVANA byla kometa, která se trefila do doby, jenž tak moc prahla po změně. Když ke oné změně došlo, tak pak ovšem nikdo z těch nových nevěděl, kam jít a co dělat, tak aby docílil alespoň pětinové úspěšnosti debutu BOSTON, desky, které se v roce 1976 prodalo šestnáct milionů kusů. Filosofie stylu - negovat "jízdu slávy" se mu stala osudnou, jediní kdo přežili dlouhodobě na vysoké úspěšnostní úrovni (tudíž obrovské stadiony) byli PEARL JAM a RED HOT CHILI PEPPERS.

"Ja si na nic nehraju, nejsem zadny staromilec, naopak pisu, ze v rocku chybi vyvoj a je zaprdenej." řek bych to asi tak - živá hudba je ta, která se živě hraje. Zkus si odpovědět na otázku - kolik v létě najdeš živě hraných festivalů předem oznamovaných jako "grunge" festivaly a kolik najdeš takových festivalů oznamovaných jako metalové, rockové nebo bluesové. A v tom je i odpověď.

"S velkým překvapením zjišťuje, že původní podoba je po hudební stránce strašná, označuje to slovem zoufalá – bezútěšná" To je snad vtip, ne? XXXX To není vtip, to je parafráze (ne úplně doslovný citát) Luka Lewise z New musical expresu, který vysvětluje, že v případě Nirvany měl zásah Andyho Walace pro úspěch alba přinejmenším stejnou důležitost jakou míval Bruce Fairbairn pro řadu dřívějších kapel. To, co mám na mysli já je, že nelze srovnávat cestu Nirvany ke známosti a popularit třeba s cestou jakou absolvovali Kiss,Aerosmith, Van Halen, Twisted Sister nebo z evropských Beatles, Rolling Stones, Led Zeppelin, Deep Purple, Uriah Heep.... protože všechny ty kapely měly ve chílích, kdy šly do rotací na rádiích a televizích vlastní široké zázemí v posluchačích- získaných na koncertech a tak jejich přechod směrem do mainstreamových médií působil jako oprávněný. Cesta Nirvany je odlišná. Jde o to, že si firma vybrala v podstatě neznámou klubovou a v podstatě v jednom městě koncertující kapelu.. Že nejde o přirozenou cestu "zrození" nového kultu a zrození nového žánru je patrné v několika věcech. Ani jedno další album už nezopakovalo úspěch Nevermindu (Andy Walace uz byl pryč:-), snaha firem vydávat i další kapely s podobným zvukem a tvrdit, že jde o autentický směr zvaný grunge, byla naprosto marná, protože po Cobainově smrti jak kdyby grunge ze zájmu lidí i médií zmizel - " Nevím, jestli je grunge skutečně mrtvý, ale myslím si, že už nepřináší nic novýho a zajímavýho. Po rozpadu Nirvany to jakoby zůstalo na jednom místě. Všechny ty kapely, co přišly potom, už jen opakují to, co tady bylo. Vydávaj sice desky a některý z nich jsou docela dobrý, ale vývoj jako by se zastavil. Proto se nový kapely vracej do sedmdesátejch a osmdesátech let." BUTCH VIG. Neboli nelze vytvořit nový s dlouhou životností rocku i rockových alb a skupin srovnatelný kult a nový žánr, pokud nemáte oporu v dlouholeté a věrné posluchačské základně. Můžete pouze zainvestováním mediální podpory zajistit, že se dané album bude prodávat a pak to ještě přiživováním té kampaně extravagancemi a skandály a potom nadějí na další album přiživovat (což je nejefektivněji možné v časovém horizontu tří let). Jestliže se vám navíc podaří trefit se do nějaké momentálně platné sociální tendence nebo očekávání, pak se vám úpěch JEDNOHO alba ještě znásobí. Že jde o cestu umělou je nejlépe patrné v tom, že po oněch třech letech, když odejde tahoun, do jehož prvního aba bylo zainvestováno, tak se zájem o daný žánr víceméně vrátí na původní úroveň, což v případě grunge bylo téměř "zmizení". U skutečných žánrů jde o to, že i vpřípadě ztráty mediální podpory nemizí posluchačská základna a tím pádem rockové kapely koncertují a žijí dál i se svou posluchačskou základnou naprosto mimo politiku velkých firem a naprosto mimo média. Další věcí je, že pokud se pokusíte definovat grunge myšlenkově a hudebně, zjistíte, že to půjde ztěžka, kapel bude málo a najdete kapely přiřazené do té škatulky naprosto uměle (Alice in Chains). Taky byste si měli uvědomit, že ještě NIKDY smrt jedné osoby neznamenala smrt celého stylu a že těch smrtí kultovních muzikantů je Richie Valens, John Bonham, Bon Scott..."Až by Nirvana upevnila pozice" právě to je podstata toho rozdílu mezi přirozeným a umělým. V době mezi třetím a čtvrtým albem Led Zeppelin bylo jedno, že se prodalo méně, důležitější byly koncerty a to hrát tak, aby i na další koncert přišlo pokud možno ještě víc lidí a mít tolik invence, aby v nových písničkách překvapili nápady, kvalitou, náladou na koncertech. V Tom měli Led Zeppelin + Beatles, Rolling Stones, Deep Purple, Uriah Heep + v osmdesátých letech Kiss,Aerosmith, Van Halen, Twisted Sister jistotu vlastně kdykoliv... Asi je to bolestné dotýkat minulosti tímhle způsobem, ale je to tak. Hlavní hype argument pana Azerada, že rock je mrtvý a proto kupujte Nirvanu se v podstatě stal komickým. Protože podle toho hesla "styl" který vlastně vyprchal do téměř neznáma odchodem jednoho člověka a jedné skupiny má být ten "živý" a styl, který přežil v některých případech i veřejnou popravu (viz celá léta trvající hanobení např. hairmetalu v recenzích)a "defenestraci" a nyní existuje naprosto mimo zájem reklamy a médií pouze díky živému koncertování je prý ten mrtvý:-) Asi zbývá říct jediné hardrock? bluesrock? metal? WANTED DEAD OR ALIVE!

Ja si na nic nehraju, nejsem zadny staromilec, naopak pisu, ze v rocku chybi vyvoj a je zaprdenej. Lepsi udaje nez z facebooku nejsou. Ze ty pohrdas vsim novym, je tvoje vec, ale necpi to ostatnim. Facebook je normalni misto, kam chodi lidi vsech vekovych skupin.

Prase ty vole, ty perlíš. Vrať se za pár let až dospěješ a pochopíš, že vytahovat facebook je totální ztrapňování. Na jednu stranu si tady hraješ na staromilce a pak srovnáváš údaje z facebooku, kde každej blbec dá like Metallice, protože mají Nothing Else Matters´. To je pořád dokola... Prý je vidět, že hvězda Zeppelinů už pohasíná :)))

Já jsem o Led Zeppelin četl několik knížek a všechny se shodují na tom, co jsem napsal. Že jsou Led Zeppelin totální giganti, o tom nepochybuju. Ale prostě jejich alba byla fanoušky přijímána různě. Samozřejmě, že pořád byli tak kurevsky slavní, že to neznamenalo prakticky nic. Já jen píšu, že Nirvana je pro devadesátky tím, co Zeppelin pro sedmdesátky. A je jedno, že v kontextu celé historie rocku jsou ty kapely nesrovnatelné. Každopádně když uděláš trošku průzkum třeba na facebooku(dnes nejaktuálnější zdroj), zjistíš, že hvězda Zeppelinů už pohasíná. Mají tam 13,5 milionu fanoušků. To je slabé. Beatles tam mají přes 42 milionů. To ukazuje, že Beatles jsou mnohem víc nadčasoví. Nirvana má 28 milionů. U2 17,5 milionu, a to hrají na rozdíl od těch třech kapel i dneska, takže dost propadák.

Aha, nechám se poučit o roce 1991 od někoho kdo se narodil v roce 1993. Turné U2 k "Achtung Baby" bylo tou zdaleka nejnákladnější a největší show své doby, stejně tak prodloužení trasy z "Zooropou". Já myslim, že u LED ZEPPELIN se v případě prvních čtyř alb vůbec nedá mluvit o nějakých větších či menších úspěších, každá z těch desek vzbudila ve své době ohlas mnohonásobně větší než kapela, o které seč zde bavíme především, proto nelze říct, jednička LED ZEPPELIN to ještě nebylo moc vysoko, dvojka šla výš, trojka zas dolu a čtyřka vrchol, HOVNO, LED ZEPPELIN byla kapela, která vylítla s prvním tónem "Good Times Bad Times" a na vrcholu byla až do ukončení turné k "Physical Graffitti", něco podobného se u kapely, o jejímž debutu "Bleach" nikdo nic nevěděl do jara 1992 prostě říct nedá.

Těžko říct, kdo by byl větší, až by Nirvana trošku upevnila pozice. To se prostě nedá svítit. Je pravda, že s In Utero už neměli takový úspěch jako s Nevermind, ale tak to se takhle střídalo i třeba u Led Zeppelin, že třetí album nezaznamenalo takový ohlas jako první dvě atd., to je normální.

Opatrně s tím posuzováním slávy na základě Česka. Tady jsou často hodně slavné třeba kapely, které v zahraničí hrají možná tak druhé housle. Nedivil bych se, kdyby to bylo i naopak. V devadesátkách určitě Nirvana byla větší než například U2. Ale jsou to blbé spekulace, je to prostě tak, že oni zazářili a než se mohlo ukázat, jak by to bylo dál, tak si Cobain ustřelil hlavu. Guns a Metallica šli v jednu chvíli vidět o něco míň než Nirvana, ale tak jako je jasný, že slavnější asi byli. Ostatně Metallica a Guns měli v 1992 nějaké společné turné a chtěli tam Nirvanu jako opening act (Cobain odmítl, protože nesnášel Axla Rose), tak to asi vypovídá, kdo byl větší. Takhle - tou dobou byla slavnější Nirvana, ale Guns a Metallica byly už prověřenější kapely, takže byli i větší.

Tak to s tou velikostí Nirvany taky není docela tak pravda. Můžu odpřisáhnout, že ještě v září 1991 nevěděl o nějaké Nirvaně v této zemi nikdo nic, poprvé to pouštěl J.Hanzlík v rozhlasovém metalovém pořadu Gung Ho někdy na podzim toho roku a to se ještě nevědělo, co z toho vyroste za úspěch. Zhruba o vánocích 1991 nebo leden 1992 to začalo prosakovat do mainstreamu, kdo měl MTV musel si všimnout klipu v jakési tělocvičně uváděného v čím dál častější rotaci, já si jej všiml na tehdejším tv kanále OK 3, kde byl metalový pořad francouzské televize, a až po jeho shlédnutí jsem si vzpomněl, že tu kapelu jsem vlastně dva měsíce zpátky slyšel v tom rádiovém pořadu Gung Ho. O velikosti Nirvany lze do nekonečna polemizovat, nicméně kult se z ní stal, ale že by byla někdy větší než U2, METALLICA, QUEEN nebo GUNS N ROSES, to bych fakt asi neřekl. Cobain byl kultovní figura devadesátek, ale že by Nirvana za své existence byla tak masivní artikl jako GUNS, to tedy fakt ne.

Nirvana byla v devadesátých letech kapela, která převýšila všechny ostatní kapely a byla největší na světě. Já nevím, jak to souvisí s Cobainovou smrtí. Samozřejmě, že to nebyli virtuozové na úrovni Led Zeppelin, to netvrdím, nejsem blázen. Na druhou stranu, uměli hrát lépe než Beatles v začátcích. Songwriting bych nesrovnával, ten mají všechny ty tři kapely úplně jiný, to se prostě srovnávat nedá. Problém je v tom, že v devadesátých letech už prostě nikoho nebavilo poslouchat šestiminutové písničky s povinným, aspoň půlminutovým sólem. To je prostě vývoj. A to je na dnešním rocku to nejsmutnější - ono možná existuje bambilion dobrých kapel, ale žádná geniální, která by dělala něco nového, byla důležitou součástí hudební evoluce a někam žánr posunovala. Proto je rock mrtvý.

Tak to zase prrrr... Nirvana má do Led Zeppelin a Beatles, co se týče kvality songwritingu i co do muzikantství sakra daleko. Nirvana byl prostě jeden z nejlepších klubových spolků dané doby, perfektní punk, co občerstvil dění, kdežto Led Zeppelin i Beatles jsou GÉNIOVÉ, což Nirvana nejsou a nikdy nebyli, za mě je na Cobainovi nejumělejší to zbožštění po jeho smrti a v konečné fázi jeho života, v době vydání Nevermind, kdy jsme se o nich poprvé dozvěděli (já konkrétně v Hanzlíkově pořadu Gung Ho, kde to pouštěl jako zajímavej novej punk!!!) byli prostě atraktivní kapelou nové generace, dravou štikou jako desítka jíiných.

Hele já nejsem odborník na to, proč se hudba vyvíjela tak nebo onak, je to podle mě hodně složitá problematika a netroufal bych si tvrdit, že vím, jak to přesně bylo. Ale s tím Nevermind je prostě pravda jednoznačně na mojí straně, nebyla v tom žádná nesvoboda muzikantů a pletení biče z hovna. Nirvana prostě byla dobrá kapela. To, co byli Led Zeppelin v sedmdesátých letech, je pro mě Nirvana v devadesátých. A bůhví, jak velká by Nirvana byla, kdyby se už po třetím albu Cobain nezabil. Třeba Led Zeppelin se na nejvyšší vrchol dostali čtvrtým albem, že ano? Než Nirvana, to už teda mnohem větší komerční produkt byli třeba takoví Beatles. Četl jsem o nich knihu a vím, jak se tenkrát tlačili do televize, jak byly všude tisíce plakátů ještě předtím, než byli pořádně slavní, aby se na ně upozornilo. A myslím si, že zrovna ti Beatles by bez producenta nedali sami ani ránu. A hle, je to největší kapela historie, kterou uznává snad každý muzikant na planetě. Takže...

Hoši, tak to trochu uklidníme, myslím, že je pravda někde na půli cesty. Události zkraje devadesátých let zkrátka přišly, protože na ně bylo klima a hudební scéna potřebovala změnu, nicméně si myslím, že kdyby Cobainovi songy byly vyloženě špatné (a co se týče těch z alba Nevermind - světe div se ony špatné nebyly), tak by tou vůdčí kapelou rozhodně nebyla Nirvana, ale proměna scény by se určitě nezastavila, zkrátka by to vedli Pearl Jam, Smashing Pumpkins, Red Hot chili Peppers, R.E.M., Beastie Boys nebo někdo další. Vždyt v takovém jednadevadesátém už třeba němečtí Scorpions všechny příčetné vyloženě srali, moc dobře si na to pamatuju, jak mladá generace vítala všechno, co nebylo baladicky hardrockově hrdinské, co nebylo tak oslavné. Jsem za tu redukci a přesun do klubů a ulic vlastně rád, koho by mohlo bavit třicet let poslouchat věci po vzoru Boston? Mě ne. Do jisté míry má Bluejamie pravdu, ale ty teorie jsou trochu dál, prostě je tam znát patologické nevyrovnání se z chodem věcí...:-)

A abych jenom planě nekecal, tak hele, třeba písnička In Bloom. Tady jak vyšla na Nevermind po Wallacově mixu: https://www.youtube.com/watch?v=R0AqE9dapV0 A tady původní Vigova verze: https://www.youtube.com/watch?v=IAr0bS27r_I Upřímně, ta původní verze je možná i lepší. A teď, co se píše na tom blogu "S velkým překvapením zjišťuje, že původní podoba je po hudební stránce strašná, označuje to slovem zoufalá – bezútěšná" To je snad vtip, ne?