Trauma Ray je velká paráda - hned po první písničce dávám do playlistu, další songy na YT to jen potvrzují. shoegaze hraný v kšiltovce Slayer, riffy dávají kluci slušný

High Vis - není to na první dobrou, ale cítit z toho neskutečnou autenticitu obsahu, přidávám taky na seznam

Tatáči - na první poslech je to trochu překomplikované, hudebně i textově

Tak jsem nakonec sehnal a koupil lístek na čtvrteční Evropskou ligu s Realem Sociedad San Sebastian!!! :-) , za 1300-Kč , jako příznivec pyrenejského, potažmo španělského, pardon, baskického fotbalu, jsem si uvědomil, že jít je povinnost. Brcelonu a Real madrid jsem tehdy prováhal, to bylo vyprodaný hned, ale už mám za sebou v Plzni Coimbru, Atletico Madrid a Sporting Lisabon, a pak ještě jednou Sporting Lisabon v říjnu 2016 přímo v Lisabonu na Estadio Julio Alvalade, :-) bez Plzně, s nějakým týmem z chvostu tabulky portugalské ligy. neuvěřitelně příjemní a kultivovaní lidé ti Portugalci! Nedám na Pyrenejce dopustit! Všechny tamní národy!

Ty Cathedral In Flames jsou Češi? Viděl jsem fotky, nehraje tam ten týpek z Prohrála v kartách? Kdo je ta holka? Zpívá?

The Cure se bojím, čekám dlouhý zadachmaný, neprostupný dílo, kde se každá skladba bude instrumentálně rozjížděl 3 a půl minuty, mám od nich všechno, ale nemám moc rád desku Kiss Me kiss Me Kiss Me (1987) a ty pozdní taky moc ne. mě vyhovuje Wish, Disintegration a Heads on The Door...potažmo starší.

Žádnej sousední web neznám.:-) Jo ty myslíš tamten? Tak ten není moc blízkej, vlastně jsme náplní úplně odlišní.

nebyli

První hoře - novinka mi sedla, s částí skupiny jsem se v létě setkal na Urzově folkovém koncertu a hodně jsem se těšil
The Cure - jsem fanoušek a deska mi evokuje devadesátkové desky a nádherné koncerty, takže jsem nekritický a mám z desky radost
Cathedral in flames - radost nepolevuje, vynikají domácí Leone gotika
Ravenoir - dušičková nivinka je výborná

—

XIII. Století - opakovaně zkouším a asi ano pozitiva převažují, úplně mne netěší bratrský song, chápu co chtěl autor říci, jen nevím jestli to nepřehnal, skladba mi evokuje Nucturamu a celkově bylo Intacto o dost lepší

—
Cemetery Skyline - zábavná návyková pohoda

—
Již dlouho tu nebili Tata Bojs a ti právě vydali singl a bohužel nelze jinak, opravdu mne nenandchnul

—
Sousední web vydal recenzi na Kat von D, tu jsem neznal, desku jsem si stáhnul a proč ne. Taková gotická, novoromantická variace na Garbage … a to já mám rád

Tomáš: Kdepak, sleduju to tu denně. :-)

Díky, už jsem si říkal, že si na nás zapomněl, mrknu se na to

Tomáš: Pro tebe mám dva tipy.
High Vis - Guided Tour
Trauma Ray - Chameleon

The Cure - Songs of a lost world

na první poslech nevím. pro normálního fanouška jako já asi celkem fajn, jestli s tím osloví (a jestli vůbec chtějí) někoho nového? spíš asi ani moc ne. Svoje zásadní alba mají už evidentně (30 let) za sebou, ale marné to rozhodně taky není. Naposloucháme, uvidíme.

Disarray - Religious Disease

Parádní švédská thrashovačka. Klukům je kolem dvaceti, minulý rok vydali prvotinu, která zní velmi garážově. Rok se s rokem sešel a je tu nové album a je to jak od jiné kapely. Všechno najednou zapadla na správná místa, hudba, vokál, zvuk, obal. Tady se přísahá na zuřivost a to já rád :)

https://jawbreakerrecords.bandcamp.com/album/religious-disease

Macháně - pobavil si mě :)

Jinak potvrzuji řečené a již i někde na netu popsané - koncert DT se povedl, James od třetí věci zpíval skvěle, všichni ostatní hráli samozřejmě přesně, jak z desky. Portnoy je živel, výkon (myslím tím teď komunikaci s publikem, nikoliv výkon za bicí soupravou, kterej podal naprosto přesně, s přehledem a tak nějak lehce, by the way, kdy si třeba uprostřed skladby sundal triko) absolutně nepoznamenán smutným obdobím, kterým teď prochází, Petrucci a Rudess standard, o kterým se může většina muzikantů nechat zdát. A nejvíc mě bavilo pozorovat pana Myunga, to je prostě borec :).

Kamarád, co tam se mnou byl (a kterej není nějakej extra hudební fanoušek, většinou poslouchá rádio), vůbec nedokázal pochopit, že taková kapela nevyprodá O2 arénu a hraje odhadem pro 4 tisíce lidí. Taky to nechápu, ale je fakt, že s padesátkou na krku jsem patřil spíš k těm mladším návštěvníkům....Suma sumárum, skvělé tříhodinové představení Snového Divadla (která rocková kapela nepotřebuje předskokany a udělá uprostřed koncertu 20 min přestávku, která koncert nijak negativně nepoznamená?) a člověk může jen smeknout pomyslný klobouk před těmito pány, které to po návratu ztraceného syna evidentně baví.

usínajíc u Werichova Švejka kouknu na CD a hned mi to došlo “Lidičky, dyť je to tajnej! Provokatér!” pač jinak si nelze vysvětlit označení Senjutsu za shit.

Ještě víc mne ten nekriticizmum vadí v rámci současné české scény, přitom by si většina kapel zasloužila řezat karabáčem!

:-))) Sorry, mám dnes provokační.

Úplně v pohodě, mám to stejně. Nemám problém říct, že se mi něco nelíbí, stejně jako ty.
Naopak mě sere, když někdo chce za každou cenu prosazovat idiotskou adoraci čehokoliv a kohokoliv. Třeba Mejdny miluju, vždycky si jich budu vážit ale nemám problém říct, že poslední desky jsou shit. To neznamená že bych je shazoval nebo si jich nevážil, jen odmítám slepě poklonkovat modlám. Nasrat:-)

Ale jinak samozřejmě, kdyby se ti chtělo napsat z těch DREAM THEATER report, tak ti ho velmi rád zveřejním.

Víš co, tady platí, že člověku přijde srdcové nejvíc to, co objeví na začátku tzn. u mne cca ve třinácti letech (1988), špičku metalové hudby si bez METALLICY prostě nedokážu představit, at už se s ní dneska děje cokoliv, je to daný tím, co jelo NEJVÍC tehdy v době kdy lidi z mého ročníku vstoupili.
DREAM THEATER jsem v době Images And Words miloval, protože jsem poslouchal QUEENSRYCHE a oni přišli a přinesli něco, co bylo ještě "extrémnější" v tom uměleckém, pořád v tom byla Hard N´Heavy melodie, s jejich devadesátkami nemám nejmenší problém, postupně ale to, co DREAM THEATER spojovalo s kapelama amerického hard rocku, značně sláblo a tím sem je odsouval...a odsouval...a odsouval, až byli zcela daleko.:-)
Já bych se jenom nerad dočkal dne, kdy bude nehorázné vyslovit, že se člověku něco nelíbí, jak tak brouzdám po těch youtube pořadech, ted mě zas dostalo, jak si mohou starší rockeři dovolit říct, že nová etapa DEEP PURPLE stojí za hovno. Jasně že stojí za hovno, pro mne tedy určitě! A řeknu to a řeknu a řeknu! To se přeci s Come Taste The band nedá srovnat, nějaký Bananas nebo co.:-)

To je v pohodě, já to mám stejně třeba s Metallicou. Od Black alba vydávají v podstatě jen průměrné nebo spíš slabé desky a přesto ty za ně kopeš do roztrhání těla. Protože jsi hard core fanda a zkrátka tě zajímají víc než ostatní. A já to tak mám s DT.

Nijak. Žongluju s dojmy.:-) Přepouštim prostor, hraje Viktorka.

A jak to souvisí s dobrým koncertem?

Majk: Gratuluji. A zároveň vytěsňuji.:-)

Dream Theater jsou stejná rezervace, stejná ohrada s nápisem - Není třeba si pouštět novou desku - jako Nightwish, In Flames, Amon Amarth, Dimmu Borgir, Rammstein, Edguy, Stratovarius, Powerwolf, Within Temptation, Sabaton, Slipknot, Cradle od Filth, a další, život je krátký!:-)

Tak to dopadlo! Labrie kurevsky překvapil. Jasně, nebylo to perfektní a první věc strašná, ale pak naskočil a zpíval vážně dobře! Volejte sláva a pět dní se radujte.
Na tribuně na Myungově straně i super zvuk. Byla to oslava jako kráva. Skoro 3 hodiny čistého času. Klobouček.