Zde jsou draci? Album, na jehož obalu není skoro nic jiného než podivný velký a trochu zmutovaně vypadající velký oranžový drak? Dělá si z nás Tobias Sammet srandu? Možná ano, možná ne. Těžko proniknout do mysli podle některých génia, podle jiných výstředního sebestředného floutka. Možná je to myšleno přesně tak, jak to vypadá. Po řadě vizuálně í hudebně komplikovanějších a spletitěji strukturovaných alb se Tobias vrací ke svým kořenům. Někam k „metalové opeře“ a prvním dvěma deskám nebo dokonce ke své rockověji přímočařejší a už d Více

Je začátek léta 2001. Informace o druhém albu MUSE se začínají množit, ale já pořád neviděl a neslyšel žádný nový singl. Už začínám být nervózní. A pak se to stalo. Naštěstí jsem seděl, protože jinak by mě to zřejmě hodilo rovnou proti zdi. Mladá dívka se zlatavou kůži vypustí z ruky tři miniaturní zářivé kuličky a tím spustí děj. Děj, který se už brzo promění v drama, totální výplach mozku a zároveň až orgasmický hudební zážitek. Ale pěkně popořádku. Klavírní intro zní povědomě, typický rukopis MUSE je nepřeslechnutelný. Ale přesto je něco Více

Třetí album irských postpunkových THE MURDER CAPITAL je zřejmě zatím jejich nejpestřejší, nejvyrovnanější a nejzajímavější dílo. Proti prvním dvěma kolekcím je slyšet výrazný posun, jak zvukový, tak dramaturgický. Zároveň se pořád drží pevně v alternativních vodách a odmítají lákadla mainstreamové (rockové) scény.Kapela původem z Dublinu funguje od roku 2018 a společně se souputníky FONTAINS D.C. reprezentuje tehdejší vlnu postpunkové muziky. Zatímco druzí zmiňovaný mi vždy přišli melodičtější s přesahem do indie rocku, THE MURDER CAPITAL byli na svém debutu Více

Na Wikipedii je napsáno, že ENSIFERUM hrají podle svých slov „melodic folk metal“. Milovník Porty, který občas zabrousí k IRON MAIDEN by ale byl překvapen a zcela jistě i zděšen, kdyby si pod vlivem tohoto prohlášení Švédy pustil a očekával jemné tóny houslí s trochou kytarových vyhrávek ve stylu Vivaldiho. ENSIFERUM – a zdejšímu čtenářstvu to nemusím připomínat – jsou o dost tvrdší záležitostí. Správná žánrová škatulka by byla asi něco jako power-folk-melodeath-thrash. Jejich hudba obsahuje mocné a zpěvné chorály, folkovou skočnost, melod Více

Kaliforňan Mark Zonder vždy platil za skvělého muzikanta, bubenického perfekcionalistu spjatého s nástupem metalu na americký kontinent, a to nejen díky svému účinkování v kapelách WARLORD a FATES WARNING, které kdysi pomáhal táhnout, ale i v rámci celé řady jiných projektů. Před třemi lety jsem s poslechem této desky tak dlouho otálel, až jsem jí úplně prováhal a takřka na ní zapomněl. Holt současná přesycenost hudebními realizacemi nepomáhá ani podobně výjimečným osobnostem. Nyní jsem si na projekt A-Z vzpomněl a konečně si jej posle Více

Po delší době na thrashovou notu. A proč právě kanadští SACRIFICE? Fakt, že jde o zasloužilé veterány, by sám o sobě rozhodně nestačil. Důležité je, že přišli opět s kvalitou. Poprvé se odmlčeli po albu „Apocalypse Inside“ (1993). Jakmile se probudili z hibernace, dokázali snadno naskočit na sílící retro thrashovou vlnu a v roce 2009, konkrétně deskou „The Ones I Condemn“, důrazně potvrdili svůj status v rámci „Big 4“ kanadské thrashové scény (+ RAZOR, VOIVOD, ANNIHILATOR). Každý, kdo si vzpomenutou řadovku pořádně poslechl, musí myslím potvrdit, že se jed Více

Tři podoby death metalu jsme zažili ve středu 26. února v pražském Futuru. Jednak technicky a rytmicky precizní a až intelektuálně vycizelovaný, pak old school punkovou bažinu, a nakonec okázalý neoklasicistní a ekvilibristický. Ve Futuru z toho všeho měli pravděpodobně trochu strach, u trhání lístků už byli preventivně připraveni dva členové ochranky, což tam nepamatuju. Z tohoto pohledu ale vše proběhlo dobře a velmi poklidným dojmem. Jako ostatně vždy… DEATH kombinovaní s DREAM THEATER, CYNIC protknutí Yng Více

Moje jediné přání je opakování. Vidět pěšáky rock´n´rollu v čele růžové armády ovládnout vyprodané Fórum Karlín sílou 220-ti travoltů, dokonale eliminuje existenční otázku, jestli tam býk, či nebýk. Největší kapela lokálního významu z pražské Hanspaulky je jen malou tečkou mezi jinými, skáče z vlny na vlnu, ale pořád chce, aspoň na chvíli, ukázat všem své hráčské síly. A když se všechno povede, když ty i vesmír jste se spojili, pak už není malých rock´n´rolí. Tak do tance mládeži!Tatáče poslouchám čtvrt století. Trojice alb „Futuretro“, „Biorytmy“ a „Nan Více

V roce 1999 byl internet ještě v plenkách. YouTube byl tak maximálně ve snech svých pozdějších zakladatelů. Streamování hudby? Sci-fi. Takže kde se člověk mohl dozvědět o novinkách na hudební scéně? Rádio – velice omezeně. Hudební časopisy – jasně, ale psané slovo nikdy nevystihne realitu dokonale. Zůstávali kamarádi a satelitní hudební televize. MTV2, německá Viva, možná už v té době i VH1. A právě tam se v průběhu roku 1999 začaly objevovat výborné klipy mě do té doby neznámé kapely MUSE, jejíž muzika byla přesně dle mého gusta. V obdob Více

Hrát chytlavou, pompézní a přímočaře líbivou metalovou hudbu ještě neznamená trefu do černého. Švédští DYNAZTY v současnosti zřejmě splňují představu mnohých o navenek draze působícím a nesmírně zábavném pop-metalu, který míří zpříma do srdcí evropských posluchačů. Holt asi každý máme trochu jinou představu o tom, co je na světě zábavné. Chci říct, že i v životě ne vždycky právě zeširoka rozesmáté tváře takové jsou. Tihle DYNAZTY mně připadají jako naprosto prvoplánově vedený, bujarý candrbál, který, naleštěn, ověšen řadou cinkrla Více