Kanadská formace DANKO JONES se letos po dvou letech vrací s další svižnou řadovkou, která dostala název „Wild Cat“ a plynule tak jejím prostřednictvím navazuje na úspěšnou předchozí placku „Fire Music“. S touhle trojicí už jste se pravděpodobně v posledních dvou dekádách někde setkali, pokud tedy navštěvujete velké evropské festivaly nebo se u nás účastníte mamutích rockových koncertů, neboť partička proslulá přímočarým garážovým rockem je častým účastníkem těchto akcí a z toho také plyne jejich pověst velmi časté koncertní atrakce vyskytující se v předprogra Více

Cesta do hlubin Brunovy duše. Nejnovější deska HYPNOS je bílou vránou nejen v kontextu jejich diskografie, ale do značné míry také v celém tuzemském deathmetalovém ranku. Opravdu si nevzpomínám, kdy jsem naposledy poslouchal smrtně-kovovou desku s takto výrazně formulovaným pozitivním poselstvím. Jistě, je tu památně pozitivní hyperblastový pomník jménem „Elvenefris“ od kapely LYKATHEA AFLAME, ale to bylo přece jen něco trochu jiného. Album „The Whitecrow“ je především velmi osobní zpověď člověka, který s death metalem prožil dobré a Více

...a pak zbyli tři. Ne nejde o známý titulek, který kdysi dávno ohlašoval novou éru legendárních GENESIS poté, co z této rockové klasiky po Peteru Gabrielovi odešel i kytarista Steve Hackett. Ale situace u KORN roku 2007 se tak trochu podobala té, kterou prožívali třicet let před nimi právě artrockoví klasikové, kteří tehdy nezadržitelně spěli do svého dospěláckého období. Z řad KORN totiž (možná) dočasně odešel i bubeník David Silveria, tedy již druhý člen ze základní pětice. K nahrávání bicích nebyl povolán nikdo menší než Terry Bozzio – ma Více

Po dvouleté pauze, ve které se s KORN stačil rozloučit kytarista Head, jsme dostali další materiál, kterým se kapela, už coby kvartet, snažila navázat na svou úspěšnou minulost. Album „See You On The Other Side“ bylo od počátku jeho nahrávání očekáváno s velkým napětím a bylo mu přisuzováno mnoho přívlastků - zlomové, jiné - ať už kvůli zmíněné personální změně, či faktu, že svůj dnes již letitý styl kapela dotáhla na albu „Untouchables“ do maxima. Z toho plyne, že minulému a ne zas až tak zlému, ale hodně podceňovanému „zrcadlímu“ albu nezbývalo než malič Více

Atlantských MASTODON si cením především pro jejich setrvalou skladatelskou formu a nadžánrovou zajímavost, protože o jejich tvorbě už se dlouhá léta dá říct, že nese punc originality, což ovšem není myšleno tak, že by ona originalita byla snad vytvořena na úkor pohodové poslouchatelnosti. A byť jejich zvuk vždy vycházel z několika žánrových škatulek metalu a rocku minulosti a byl spřízněn, jak s progresivní scénou vycházející z tvrdších proudů metalové scény, ale také se stoner rockem/sludgem či vzdáleně souvisel dokonce s hardrockou/heavymetalovou klasi Více

Američané WARBRINGER už platí za zkušené thrashové borce, kteří si dobrou pozici na scéně vypracovali navzdory faktu, že patří až k nové, teprve před nějakými čtrnácti lety se formující vlně thrash metalu. Stejně jako jejich souputníci ze SUICIDAL ANGELS, HAVOK, MUNICIPAL WASTE a mnoho dalších se tedy snaží navázat na letitou historii agresivního žánru, kterou započaly v osmdesátých letech kapely zejména ve Spojených státech a Německu. V případě WARBRINGER není upozornění na obě rozličné scény vůbec neodůvodněnou informací, nebo Více

Nu-metalové stálice KORN jezdí k nám již poměrně pravidelně a já sám jsem je již třikrát viděl, přesto jsem tentokrát návštěvou koncertu v pražském Fóru Karlín nepohrdl. Mohlo za to hned několik důvodů. Jednak tahle slavná pětičlenná kapela dnes působí jakoby znovu, prostřednictvím svých aktuálních studiových nahrávek, nabývala na síle, za druhé jsem jí ještě nikdy neviděl s navrátilcem Headem u kytary a konečně jejich živá vystoupení byla pro mne vždy mimořádným zážitkem (tím největším se stalo vystoupení na druhém ročníku festivalu Sonisphere, který Více

Stálice ze Země tisíce jezer a králové bujarých metalových hodů CHILDREN OF BODOM zavítali po nějaké době k nám, aby zde své početné fanouškovské obci připomněli, že stále umí a chtějí hrát se zápalem sobě vlastním. V Plzni tudíž došlo opět na přehlídku vyšponované a notně zběsilé metalové hudby, které v případě hlavních hvězd večera nechyběla zapálenost, agresivita ani typická kytarová ekvilibristika. Jestli se něčím tito Finové vykazují, tak především tahem na branku a do svého koncertu jsou naprosto samozřejmě s Více

Ať už jste někdy slyšeli o hudebních aktivitách dánského rodáka Mikea Trampa nebo nikoliv, pak vězte, že jde o muzikanta vládnoucího zajímavým hlasem, uspokojivou hrou na kytaru a dobrými skladatelskými schopnostmi. Tento dříve svými manýry nechvalně proslulý frontman glam-metalových hvězdiček WHITE LION už v hudebním byznysu ukrajuje ze čtvrté dekády, ale jak je vidět, i když metalové teritorium zřejmě nadobro opustil a kapitolu kdy byl součástí nějaké regulérní kapely taktéž uzavřel, neopouští jej chuť do další práce a tvořivá múza, Více

Není dnes mnoho deathmetalových kapel staré školy, které by stále dokázaly ke svému jménu přitáhnout početné davy fans. Floridští smrťáci z OBITUARY patří mezi historicky nejadorovanější jména někdejší scény a opravdu mne těší, že samotná kapela nic neponechává náhodě, nespoléhá pouze na svou značku a svůj status dokáže potvrdit v roce 2017 také kvalitně zhotoveným, aktuálním materiálem. V případě nové eponymní desky to platí beze zbytku, protože jsem přesvědčen o tom, že s podobně silnou porcí skladeb se Tardyové představili naposle Více