Brněnští náladotvůrci HEIDEN se nyní, prakticky po čtyřleté pauze, přihlásili se zcela novým materiálem, který podtrhuje pověst této kapely coby věčných hledačů. Ano, talentovaný kvintet působí opět trochu jinak. Vzhledem ke konceptu díla bude znít absurdně, když řeknu, že o poznání živěji. Byť samozřejmě stále vcelku posmutněle, tak jak je u nich velice dobrým zvykem. Nejen o novém albu jsem si povídal s dvojicí členů této formace, zpívajícím kytaristou vystupujícím pod uměleckým přízviskem Kverd a jeho kumpánem, bubeníkem, kte Více

Vždycky když se prostřednictvím Nuclear Blast zviditelní nějaká severská a v podstatě retrařská kapela s talentovanou zpěvačkou v čele, je zaděláno na podezření. Ale asi je to tak správně. Ty důvody jsou totiž na místě. Norští PRISTINE určitě nejsou žádnými nováčky, neboť „Road Back To Ruin“ je jejich pátou řadovou deskou, přesto by se kapela měla rozhodnout, jestli se chce prezentovat spíše jako semknutá, garážově rocková formace ctící kořeny blues a nebo působit jen jako eklektický doprovod své zpěvačky coby rockové Adele, u kte Více

O švédských GRAND MAGUS už se léta dá říct, že si udržují svůj kvalitativní standard, ale také, že o čemkoliv dalším, nad rámec jejich stylu, moc nepřemýšlí. Jakoby nikdy neměli potřebu vyhoupnout se mezi nejlepší spolky heavy metalu, spokojeni se svým kladivounským soundem a neměnnou textovou náplní odvádějí zkrátka dobré řemeslo. Ale aby o nich kdy někdo řekl, že jsou autory nějaké naprosto fenomenální nahrávky, toho se pravděpodobně nedočkají. Nevím, zdali jim opravdu stačí být ve svém ranku tak trochu popřední a dál si to nedělat složité? O Více

Brněnští HEIDEN se za necelé dvě dekády vyvinuli ve velice zajímavé těleso. Osmá řadová deska navíc podtrhuje jejich potřebu neustálého zdokonalování a postupného přibližování se líbivějšímu rockovému módu. Nevím, zdali se dá v souvislosti s novinkou „Země beze mě“ ještě mluvit o post-rockovém hájemství, každopádně kapela odvedla velkou porci práce a za studiové asistence producenta Ondřeje Ježka dala vzniknout materiálu, který může stále ještě oslovit příznivce přístupnější rockové alternativy, ale na druhou stranu si j Více

Postava zpívajícího klávesisty Darrena Whartona určitě není sledovačům hardrockového dění osmdesátých let neznámá. Tento Angličan proslul nejprve coby člen poslední sestavy irských THIN LIZZY, aby záhy, po smrti Phila Lynnotta a následném rozpadu této legendy, položil základy svému vlastnímu bandu, kde zúročil rovněž své skladatelské a pěvecké ambice. Základy kapely DARE byly položeny zhruba v roce 1986, aby se pětičlenný projekt svého debutu dočkal až o dva a půl roku později, kdy jim na jaře roku 1989 u AaM vychází deska „Out Of the Silence“ Více

Dead Letter Circus do Prahy přivezou jakostní, instrumentálně vyspělý prog(pop)rock  Prog/alternative rocková jistota Dead Letter Circus z Austrálie, často připodobňována ke slavnějším kolegům Karnivool, či dokonce Tool, se prezentuje po všech stránkách dotaženou, vyzrálou a energickou hudbou, která by, aniž by se její autoři museli jakkoli stydět, mohla hrát i v rádiu. Ač si Dead Letter Circus drží vysokou instrumentální úroveň, v jejich tvorbě je možné spatřit odlesky i takových „stadionovek" jako jsou kapely Muse, Linkin Park nebo 30 Více

Magické synthwave meče navrátí vesmír do rovnováhy Pro fanoušky syntetických tónů zde máme další skvělé oznámení. Po úspěšných koncertech Perturbatora, nebo Dance With The Dead, do Prahy přivážíme tajemné trio Magic Sword. Jak praví legenda „Před mnoha a mnoha lety byl nesmrtelný Temný osvobozen ze svého vězení. Od té doby síly dobra hledaly Světlo, Vyvoleného, aby ho přinutili vrátit se zpět do své cely. Klíčem k tomuto vězení je Magický meč, který ve správných rukách navrátí vesmír do správné rovnováhy." Magic Sword jako velkým fanou Více

Co bych pro CrazyDiamond neudělal. Snad poprvé jsem zašel na undergroundovou, resp. alternativní akci, aniž by se jednalo o metalový koncert. Omezenost? Řekněme, že spíš málo volných chvil. Když už nějaké mám, věnuji je prostě svému nejoblíbenějšímu žánru. Spontánní nabídka Straye a homolkovsky stylizované doporučení kolegy Subeera, o jehož citu pro dobrou muziku netřeba mít pochybnosti, však vykonaly své. Navíc jsem měl relativně dost času na to, abych se s japonskými MONO, které jsem před pár měsíci prakticky neznal, mohl alespoň trochu seznámit. Nejvíce Více

Další z hardrockových super-projektů charakteristických pro konec osmdesátých let měl poněkud záhadný název - BADLANDS a šlo o kapelu, která dokázala spojit bluesový feeling a inspirace v sedmdesátkovém hard rocku s metalově nadupaným zvukem konce let osmdesátých. Je sice pravda, že větší zabodování se jim povedlo pouze v případě bezejmenného debutu z roku 1989, ale i tak stojí základní indicie dráhy této (v Japonsku velmi oblíbené) kapely připomenout, jakkoliv se BADLANDS postupem let čím dál více klonili na stranu tradicionalis Více

Napěchovat divoký příběh kapely MÖTLEY CRÜE do hodinu a půl trvajícího filmu, to musel být opravdu úkol. Turbulentní jízda osmdesátými lety se však jackassáckému tvůrci Jeffu Tremaineovi povedla mnohem lépe, než mohl někdo znalý košatosti knižní předlohy „The Dirt“ čekat. A tak se nejen Crüe fans dočkali podívané, která odsejpá a kde není o akci ve stylu sex, drogy, rock´n ´roll žádná nouze. Nechybí zde prakticky nic ze zásadních událostí charakterizujících cestu kapely s nejhorší pověstí na americké scéně, byť b Více