Jestli něco odhaluje nová deska švédských mágů, pak nejen špičkové muzikantské řemeslo a s ním související vyzrálost, ale hlavně nemalé umělecké ambice aktuální sestavy. Mikael Akerfeldt a jeho spoluhráči k nám nyní vysílají tóny přímo z lůna svého ďábelského hradu. Mnohdy vzbudí žhavé emoce, mnohdy znějí až příliš libozvučně, zvláště pak na někdejší temné těleso, od kterého by se dle někoho slušelo více strašit. Ne každý z jejich dlouholetých příznivců je dnes může okamžitě pochopit a docenit. Tohle všechno zodpoví až čas. Je to vlastně př Více

Tak odolám, nebo ne? Čemu? Přeci srovnání s jednou newyorskou partou, která mě už nějaký ten pátek nezajímá, a není to ani má vina. Recenze by se mi psala mnohem snadněji. Zkusím na sebe být přísný a svými stesky nikoho neobtěžovat.:-) Třetí deska FLYING COLORS měla ukázat, jestli se v žáru kreativity Neala Morse nerozpustí naděje, které jsem do kapely po vynikajícím debutu vkládal, jako Němci v závěrečné scéně Dobyvatelů ztracené archy. Přetavení talentu čtyř špičkových muzikantů do formy dalšího Morseova spirituálu by byla škoda. Jakkoliv js Více

Asi uznáte, že deset let je z pohledu hudebníka poměrně dlouhá doba pro udržení se na nejvyšším možném kvalitativním levelu v rámci svého žánru. Zvlášť když zmíněný interpret neskládá dle nějakých předem narýsovaných předloh a jeho skladby nejsou kompromisem mezi komerčními zájmy a tím, co skutečně chce hrát. Švédské OPETH jsem reflektoval zhruba od počátku tohoto století a měl k nim vždy vcelku pozitivní, i když nikterak nadšenecký přístup. Všechno se však diametrálně změnilo v průběhu právě končící desetiletky, kdy kapela Více

Iggyho kariéra je natolik dlouhá, že se zmíněný umělec v průběhu ní už poněkolikáté odhodlává změnit stylový záběr. Čas od času tak zcela vybředá z rockového hájemství, což je právě tento případ. Když se posledně zjevil v doprovodu lídra QOTSA Joshe Hommea se skvělým albem „Post Pop Depression“, byl to jeho nejlepší možný návrat k pravé rockové podstatě, návrat z jedné takové experimentální éry. Vždyť alba jako „Preliminaires“ a „Aprés“ ovlivněná francouzským jazzem, šansonem třicátých a čtyřicátých let a básněmi představovala snad největší dosavadní úlet. A zrovn Více

Ještě než začala vznikat čtvrtá řadová deska hardrockových BLACK STAR RIDERS, došlo v řadách kapely na dvě poměrně zásadní personální změny. Ostatně projekt, který původně vznikl k uctění památky Phila Lynnotta, se nikdy neprokazoval zrovna personální stabilitou. O co tedy jde? Jednak zkušeného matadora Jimmyho DeGrassa u bicích nahradil v roce 2017 Chad Szeliga a o necelé dva roky později, bezprostředně před vstupem do studia, byl kytarista Damon Johnson zastoupen novicem Christianem Martuccim. Soudě dle poslechu nové desky, rovněž první desky B Více

V prostorách Fóra Karlín došlo v pátek na dlouho dopředu avizovanou událost, kterou bylo zároveň možné chápat jako svátek většiny příznivců amerického metalcoru, neboť si kalifornští AS I LAY DYING na své aktuální evropské turné přizvali hned trojici předskokanů podobného stylového zaměření. Po šesti letech jsou AS I LAY DYING zpět a dnes propagují svou aktuální desku „Shaped By Fire“, která měsíc od vydání zaznamenává poměrně nadšené ohlasy a reakce, nutno říct navzdory hodně pošramocené pověsti jejich frontmana. O jejich neuvadající popularit Více

Zhruba týden mě trápí jeden hudební moment, který nemohu dostat z hlavy. Podobný „stalking“ zažil asi každý, kdo si něco rád poslechne. V podstatě ani nevím, o čem vypovídá. Když budu optimistický, řeknu o kvalitě. V opačném případě o podlehnutí nevkusu, popř. o latentním ohrožení duševní poruchou. Zůstanu u první varianty. Ikonická střední pasáž hitovky „Up North“ s vypjatým vokálem a kaskádami kytarových harmonií má prostě obrovskou sílu. Výzva k pochodu na sever, kterou nelze ignorovat. Tak pojďme!V BORKNAGAR jsem odjakživa spatřoval silné (black) metal Více

Případ zpěváka a lídra metalcoreových AS I LAY DYING Tima Lambesise, který byl v roce 2014 pravomocně odsouzen k šesti letům vězení za plánování vraždy své manželky, nemá v rámci extrémní hudby mezi celosvětově proslulými kapelami obdoby. Údajně napravený frontman byl však zhruba po polovině odpykání svého trestu propuštěn za vzorné chování, aby na svobodě konal pokání a snažil se v posledních letech žít příkladně, jak jen to bylo možné. Výsledkem je znovunabytá důvěra ze strany jeho blízkých, ale i spoluhráčů z ka Více

CULT OF LUNA začínali na přelomu milénia jako docela extrémní seskupení, které stranou hlavního proudu míchalo sludge metal s hardcore energií s atmosférickými plochami. Již na debutu však bylo znát, že by mohlo jít o zajímavou cestu, a když pak kapela začala svoji vizi systematicky rozvíjet, nebylo divu, že se pozornost scény začala stáčet čím dál více jejím směrem. Švédové postupem času svoji neurvalou masu proměnili v mnohaminutové, hudebně členité kompozice obsahující jak tiché a minimalistické pasáže, tak intenzívní a hlasité bo Více

Velmi těžké rozhodování. Jablonec s noblesním thrashovým triumvirátem, krásný Tábor a srdečné pozvání na Žižkův vraždící palcát, no a drsná Boleslav s exkluzivním vystoupením black deathové veličiny ve Farářově Sluji. Jedna akce lepší než druhá. Nakonec zvítězila loajalita ke kmenovému ústavu. Nelitoval jsem. Singapurští rouhači INFERNAL EXECRATOR sice během svého krátkého vystoupení nepředvedli ďábelskou negaci hudby jako před časem DEIPHAGO, ale od tónů soundtracku k filmu Sestra v akci dělily návštěvníky sobotní akce pořád ještě světelné roky. Leč Více