Dvacet let intenzivní hudební terapie Existuje jen málo tak věhlasných instrumentálních kapel, jako jsou japonští MONO. Ti se za dvacet let své existence dostali do přední špičky post-rockových kapel, ačkoliv se sama kapela tomuto žánrovému popisku vyhýbá. Sami svojí hudbu popisují jako prolnutí mnoha elementů a pocitů, sloučených do hudby. Turné Nowhere Now Here nejen že mapuje dvacet let existence kapely, ale také jejich stejnojmennou novou desku, jenž je desátým zářezem v jejich diskografii. Jako speciální hosty sebou přiváží Grammy oceněnou Více

Pouze dvě alba mě v minulém roce opravdu rozstřelila, obě jsou české provenience, a navíc nevzešla z metalového ranku. Českou, resp. česko-slovenskou nemetalovou scénu jsem dlouhodobě ignoroval. Možná to souvisí s určitou hořkostí, která byla odrazem toho, co prožívala řada z nás po nástupu grunge a dalších alternativ k rockové hudbě let osmdesátých. Mnoho mých vrstevníků zanevřelo na metal, přičemž producent desky, o které budu dále psát, se později stal jedním ze symbolů toho, o čem víceméně povrchně debatovali a čím jsem proto zač Více

Ještě nikdy jsem nerecenzoval novinkové album, které by bylo zároveň i posmrtně vydaným umělcovým dílem, zvlášť pak ne, když se to týká mého oblíbeného interpreta. V prosinci 2017 totiž Warrel Dane během nahrávání „Shadow Work“ náhle zemřel v brazilském Sao Paulu na infarkt. Jenže většina písní už byla hotova, a tak s odstupem roku Century Media vydání tohoto zřejmě ne úplně kompletního materiálu realizovala. Songy působí ve všech směrech pochmurně, stísněně a prakticky přirozeně navazují na vše, co měl již zpěvák za sebou. Ať už zmíním tvo Více

Až zpětně to slyším tak, že newyorští WINGER, přes své úspěchy s prvními alby „Winger“ a „In The Heart Of The Young“, jejich milionové prodeje, velká turné a neproměněnou nominaci na cenu American Music Awards v roce 1990 v kategorii o nejlepší novou Hard N´Heavy kapelu, po stránce prosazení vlastního jména ne zcela využili svého potenciálu, který byl dán především mimořádnou muzikantskou výbavou. Už jste někdy slyšeli o glam-metalové kapele, která svůj styl dokázala postupem let propojit s progre Více

Mladá americká grupa GRETA VAN FLEET se ve své tvorbě natolik vzhlédla v legendárních LED ZEPPELIN, až mě to přijde trochu úsměvné a vlastně i málo věrohodné. Dovedete si představit, že je vám dvacet let, jste na počátku vlastní hudební kariéry...máte to? A co tedy uděláte? Obětujete doslova všechno úsilí na to, abyste zněli co nejvíce jako jedna z nejslavnějších kapel rockové historie? Sakra, to chcete od své tvorby zrovna tohle? Tak málo? Osobně se totiž nějak nedokážu dokopat k závěru, že ambiciózní a svéhlavý tvůrce bude vo Více

Abych se přiznal, dost dobře nechápu motivaci Conrada Lanta alias Cronose k nahrávání stále dalších, při nejlepším průměrných a stále stejně znějících nahrávek, které mají za poslední dvacetiletku jediný efekt, a sice totální devalvaci slavného jména severoanglických VENOM. Nejde o to, že průkopníci black metalu a jedni z pilířů hnutí NWOBHM z počátku osmdesátých let nikdy nepatřili k bůhvíjakým virtuózům, od VENOM totiž nikdo nečeká technické finesy a košatou výstavbu skladeb, ale přeci jen by se muzikant jako Cronos, který Více

Možná, že je třináctka smolné číslo, v případě UNLEASHED to však rozhodně neplatí. Jejich třináctý studiový zářez totiž vykazuje opravdovou kvalitu. Žádné překvapení, posledních xlet mají tito Seveřané laťku nastavenou proklatě vysoko. Může za to zejména kytarista Frederik Folkare, jehož kompoziční i producentské schopnosti zřejmě ještě nenarazily na své limity. Kdo by to byl po jeho nástupu v roce 1995 a několika relativně slabších albech, která následovala, čekal. Kvalitativní posun UNLEASHED směrem vzhůru započal v rámci jejich Více

Pokud existovala v první polovině devadesátých let nějaká svěží a neokoukaná hair-metalová kapela, která zůstala svá a s přehledem odrážela nápor ze strany alternativního rocku a grunge, a ještě v pomyslném souboji dokázala vítězit, pak to byli jednoznačně FIREHOUSE. Čtveřice z města Charlotte v Severní Karolíně. Personálně stabilní band měl zkrátka šmrnc a neskutečný hitový potenciál, který i v devadesátkách stále ještě mnohé oslovoval.  Rozhodně jim však také nescházely zkušenosti a nutná muzikantská vybavenost. Hi Více

Jelikož se už v Čechách příliš hudebních bazarů nenachází, chci dát vědět o jednom docela ukrytém a nenápadném, ale v podstatě dobrém, který se nachází v jednom z vnitrobloků v ulici Bedřicha Smetany číslo 6 v Plzni. Majitel je rozumný člověk s dlouholetou praxí v terénu prodeje hudebních titulů a pokud zrovna hadříkem neleští vinyly nebo udiveně neodráží snahy nějakého zmateného návštěvníka o prodej CD s hodnotou mokrého papírového tácku od piva, pak je plně k dispozici a lze se s ním o hudbě fundovaně bav Více

Když se na samém počátku roku 1989 rozhodli dva členové VINNIE VINCENT INVASION (jmenovitě zpěvák Mark Slaughter a baskytarista Dana Strum) založit svůj vlastní band, vydavatelství Chrysalis je okamžitě podpořilo. Britská nahrávací firma, zaštiťující od poloviny osmdesátých let ze své newyorské kanceláře realizaci (kromě jiného) také obou nahrávek kapely někdejšího cílevědomého kytaristy od KISS Vinnieho Vincenta, velmi věřila v úspěšnost zcela nového a neoposlouchaného pop-metalového projektu, jehož nahrávky by si d Více

Není jednoduché recenzovat desku kapely, jež si více něž tři dekády udržuje vzácně vyrovnanou skladatelskou formu, stejně tak zarputilou oddanost hudebnímu stylu, který sama spoluzakládala a během těch dlouhých let výrazně formovala, a která je navíc ve vašich archivech vedená pod záložkou „Srdeční záležitost“. Člověk pak při psaní musí odhánět vtírající se klišé obraty nebo zápasit s opakováním již dávno vyslovených chvál a nový počin SICK OF IT ALL „Wake The Sleeping Dragon!“ pro mě podobné nástrahy opět skýtá. Při čtyřletém čekání na dvanáct Více

Tak co říkáte na dánské ARTILLERY? Přes všechny ty uznalé a respektem naplněné články tahle kapela jako by stále nemohla zcela prorazit do vyšších pater evropské scény. A to už jde o zasloužilé pamětníky spjaté s rozvojem speed/thrash žánru osmdesátých let. Zdali je to tím, že jejich klenutý zvuk nevlastní až tak osobité kouzlo, nebo že řada metalových fans neví, jestli dlouholetou kapelu zařadit spíše do ranku agresivní thrashové hudby nebo je má hodit mezi surovější melodiky po vzoru třeba RAGE, to opravdu netuším. Jedno však vím jistě, jejich hudbu Více

Kalifornští WARRANT v dobách největší slávy platili za plakátově dokonalý vzorek vlasovitého metalu. V jejich skladbách se pojilo mladické nadšení s výtečnou muzikantskou a produkční výbavou, ale také hymnická chytlavost se stadiónovou pompou, což bylo ještě navíc doplněno pečlivě budovanou image frajersky působící kapely, přinášející publiku songy o vášni, vztazích, radostech i strastech života. Dalo by se říct pohádkový úkaz, jaké se vyskytují snad jen v reklamách. Možná kluci tenkrát neřešili, že nic netrvá věčn Více

Po delší době death metal, který není x-tou verzí módního mixu starých ENTOMBED s DISMEMBER, popř. další z řady brutal onanií či jen obtížně propustnou disonantní koulí. Konečně death metal, jenž sází výhradně na muzikální formuli, aniž by současně zval na prohlídku pitevny, kostnice, řeznictví, kafilerie, krematoria či prováděl detailní inventuru vnitřních démonů, apod. Jen trocha temnější metafyziky, okořeněná sci-fi. Pevné ukotvení v techničtějším thrashi navíc garantuje zážitek z opulentního kytarového představení, během něhož se an Více