Velký metalový pátek v Praze se dle mého velmi vydařil. Nestává se u nás během roku moc často, že v jeden večer na jednom pódiu vystoupí hned tři legendy historie britského hard rocku a heavy metalu. A i když jde ve všech třech případech o formace letité a zasloužilé, pořád jsme se od nich dočkali energií nabitých a živelných vystoupení, ze kterých sálala o dost více dobrá forma a chuť po hraní, než údržbová spokojenost s rekapitulováním. Beznadějně vyprodaná O2 Aréna tak zažila svátek s poctivou porcí klasického hard rocku a Více

Dobře si vzpomínám na dobu, kdy se THE BLACK CROWES stali v roce 1990 velkou senzací. Ačkoliv sami nebyli módou, na počátku devadesátých let se dokonale trefili do trendu, který si žádal přehodnocení a posléze odsouzení stávajících až reklamě pestrých mustrů v hardrockovém mainstreamu. Tehdejší doba, zmítaná nástupem alternativy, rapu a taneční hudby, si sice i v rámci rocku žádala nové tváře, ze kterých by šla sice nová energie, ale také opravdovost. Každý tento pojem chápal jinak. V případě THE BLACK CROWES lidem učarovala jejich náklonost k p Více

1994, 2004, (2014 vynecháme), 2024. Vypadá to, že letopočet se čtyřkou na konci má nějaký zvláštní význam pro GREEN DAY. Dvakrát ze tří vydali zásadní desku, a napotřetí to taky není špatný. „Saviors“ („Zachránci“) sice svět nespasí, ale minimálně je to dobrá deska, se kterou se pop/neo-punkeři z Kalifornie vrací zpátky na scénu ve slušné formě. Ještě více to možná vynikne ve srovnání s jejich generačními následovníky, BLINK 182, kteří loni taky vydali nové album, a které GREEN DAY v přímém souboji poráží na hlavu. Konec druhého desetiletí n Více

Moderně znějící heavy metal. Tak bych asi nějak zaškatulkoval nastupující švédské hvězdy ORBIT CULTURE. V jejich stylu se snoubí podladěné kytary, deathový hlasový projev a co nejrychlejší práce hromující dvojšlapky s údernou thrashovou přímočarostí a někdy se skoro až powermetalově chytlavými refrény. Angličtina používá pro tvrdou hudbu výraz „heavy“ a v tomhle případě je obrat „těžký“ příhodnější než náš „tvrdý“. Muzika ORBIT CULTURE je těžká jako olovo, skutečný hutný heavy metal. Kdybych si měl vybrat jeden konkrétní subžánr, tak asi ř Více

George Lynch coby činorodý muzikant a kytarista s útočným herním projevem sice dosáhl největších úspěchů v osmdesátých letech s kalifornskou hair-metalovou kapelou DOKKEN, ale osobně si myslím, že za jeho jménem se toho pozoruhodného ukrývá daleko víc. Ještě po šedesátce je totiž skladatelsky velmi plodný a vysoce aktuální, o čemž stále přesvědčuje skrze celou řadu svých kapel a hardrockových projektů. Možná je pro řadu zkušených a úspěšných hudebníků nepohodlné čelit novým výzvám, ne však pro Lynche. Přestože dlouhodobě jeho hlavní kapela Více

Za poslední tři roky u mě Album roku (mezinárodní) braly kapely s vokalistkou. Po britské scéně v roce 2023 nastoupila Amerika. A to dokonce tak asertivně, že se o samotné první místo popraly hned dvě kapely, které mají hodně společného, a zároveň jako by ani nemohly být více odlišné. Zlato nakonec patřilo PARAMORE, které můžeme zařadit mezi mainstreamovou rockovou scénu. Ale jejich více než zdatným soupeřem ze scény nezávislé se stali právě SCREAMING FEMALES. První paralela bude časová. Obě kapely vznikají v polovině první dekády nového m Více

Thrashmetalový dříči a vytrvalci z Trutnova patří již pár let k ozdobám tuzemské klubové scény v rámci kovového žánru. Nebojí se výzev, koncertují slušně i v zahraničí a v neposlední řadě připravují zajímavá alba, která reflektují to pozoruhodné, co může letitý a mnohými prověřený stylový koutek stále světu nabízet. Jejich aktuální deska „Spiritual Exodus“ se jeví jako další posun k dokonalému a ve všech směrech vycizelovanému žánrovému pojetí. Zkrátka thrash, jak bych jej chtěl slýchat stále. Především o výše zmíněném aktuáln Více

V září vydaná třetí řadová deska „Místo odpočinku“ od západočeských POVODÍ OHŘE určitě ukazuje jistý posun oproti starší tvorbě kapely. Už jen skutečnost, že svou lyrikou album vychází ze starého libreta od Eduarda Devrienta, které je jinak součástí opery Hans Heiling z roku 1833, dělá dílo trochu jiným. Zdálo se mi jako dobrý nápad, se tedy na pár věcí ohledně tvorby zeptat samotné kapely.Jak se může stát, že si o tomto námětu člověk řekne, že jej použije k rockovým skladbám napsaným v roce 2023? Sisi: Šlo o literární Více

Dle předpokladů v pondělí fanoušci tvrdších a progresivních žánrů metalové hudby bez problémů zaplnili pražské Futurum. Klub vcelku ideální pro menší až středně velké akce tohoto druhu. Na programu byly hned tři aktuálně poměrně sledované kapely, z nichž mne nakonec dostala až ta hlavní a nejdlouholetější. Norští ENSLAVED jsou totiž už dávno klasikou metalového progresu a důležité v jejich případě je, že své umělecké vize dokáží náležitě přenést i na živá pódia. Už ani nevím kolikátý jejich koncert jsem v životě viděl, dost možná šlo o Více

Za symfonický metal se dnes považuje to, když zvuk kapely tvoří výrazné backgroundové klávesy a vepředu stojí krásná dívka, která zpívá něžným hlasem, ideálně o věčné lásce nějakého upíra nebo lykantropa. Nic proti takovým skupinám, také mám mezi nimi své oblíbence. Občas z toho je ale jen pořádný kýč a sladkobolná romantická selanka ve stylu filmové ságy Stmívání. Dnešní symfonický metal nemá nic společného se symfonií a výraz popmetal by mu slušel lépe. Jinak je tomu u otce tohoto žánru a možná také u jeho jediného skutečného zást Více