Kudy z nudy? Takhle natvrdo bych svou motivaci k napsání recenze na nové album populárních německých power metalistů POWERWOLF asi nepopsal. Šlo spíš o zvědavost ohledně toho, co má dnes na metalové scéně úspěch a zároveň bývá mnohými bez dalšího označováno za odpad. Jako odpůrce relativizující fráze v tom smyslu, že pravda se zpravidla nachází někde uprostřed, mě „kauza“ POWERWOLF zaujala. Nehodlám si však hrát na nějakého arbitra. Jako obvykle nabízím pohled zatížený zkušeností a cítěním, ze kterých jsem se na tomto webu vypsal už dostatečně. Přímo ve vztahu Více

Kdybychom náš seriál o studiových albech PINK FLOYD připravovali řekněme před deseti lety, byli bychom už v minulém díle hotovi. Po čtrnácté řadovce „The Division Bell“ se totiž aktivní život kapely utlumil, přesněji řečeno prakticky skončil. Skupina se tu a tam ozvala s kompilacemi typu „best of“ nebo staršími živými nahrávkami, nové věci ale neskládala a nehrála ani koncerty – s výjimkou dvou krátkých vystoupení, o kterých si povíme později. Jak ubíhal čas, naděje fanoušků, že ještě někdy vyjdou noví Floydi, postupně pohasínala a když od po Více

Na počátku devadesátých let, kdy grunge už pevně držel otěže hudební produkce v rukou a udával směr aktuálnímu hudebnímu dění, existovalo v oblasti Seattlu, kromě zářných výjimek, i velké množství kapel spíše lokálního významu. Na tak malém prostoru se většina hudebníků osobně znala, často docházelo k jejich migraci, přelévání a přeskupování a nové party vznikaly doslova na ostatcích kapel zaniklých. Jedním z takových případů byla i pozapomenutá skupina TRULY. Tato malá, nenápadná parta by přitom klidně mohla nést označení superskupiny, prot Více

V roce 2005 neočekávaně vydaná deska „Tyranny Of Souls“ se stala dosud jediným sólovým albem, které Bruce Dickinson realizoval v průběhu doby svého znovuangažování v řadách IRON MAIDEN. Po pravdě, zpěvák sám dlouho nepočítal s pokračováním tvorby na sólové dráze, neboť cítil, že se zejména s úspěšným a po všech stránkách povedeným  konceptem „The Chemical Wedding“ dotkl svého stropu, ale rovněž, že mu působení uvnitř IRON MAIDEN zabírá velkou spoustu času. Je až s podivem, že při tom všem vytížení ještě nalezl nějakou energii Více

Morristown, Tennessee, počátek roku 1980. Hluboké lesy za městem se topí pod černým závojem pozdních nočních hodin. Herečka Ellen Sandweiss, oděna pouze v županu, přešlapuje na místě a pod chodidly jí hlasitě šustí mrtvé listy doprovázené praskotem drobných větviček. Za chvilku bude utíkat před jakýmsi neuchopitelným zlem skrytým mezi stromy a kamera ji přitom bude snímat z boku. Režisér Sam Raimi se usadí i s kamerou do starého invalidního vozíku vybaveného světlometem. Po chvilce zvolá: „Jdeme na to, akce!“ Hereč Více

Už na podzim loňského roku vyšla u Massacre records nestorům germánského thrash metalu šestá, vysoce nářezová deska s názvem „Bestia Immundis“. V kapele už se sice nachází pouze jediný z původních členů, jmenovitě kytarista a hlavní tahoun Jürgen „Scholli“ Scholz, ale to ještě neznamená, že by to v řadách düsseldorfských ASSASSIN způsobilo nějakou krizi či dokonce deziluzi. Naopak. Po poměrně dobře hodnocené předchozí nahrávce „Combat Cathedral“ z roku 2016 nabrali do sestavy k druhé kytaře Franka Blackfirea, někdejšího člena KREATOR (a v souča Více

Po tak skvělém a úspěšném návratu, jaký zkraje milénia představovalo dvanácté řadové album „Brave New World“, by se jen málokdo nadál, že kapela formátu IRON MAIDEN svůj potenciál hned následujícím studiovým počinem prohospodaří. Na další nahrávku museli fanoušci čekat něco přes tři roky a i tak „Dance Of Death“ neměla šanci v mnoha aspektech konkurovat svému předchůdci. Přitom Harrisovci měli všechno ve svých rukou, neboť za čtvrtstoletí existence docílili již takového statusu, že je v tvorbě absolutně nikdo nemohl omezova Více

Ach jo, už jsem si v hlavě pomalu sumíroval, jak se pěkně rozepíšu na téma nespravedlnost světa a tvrdohlavá zarputilost kapel hrajících US power metal, ale recenze PHARAOH je nějaký ten den online a koukám, že bych dopadl jako Jára Cimrman na patentovém úřadě. „Pekárek, teď tady byl.“ No nevadí, SILVER TALON jsou totiž další grupou rozbíhající se proti zdi a třeba právě jim se povede dostat se skrz. Našlápnuto mají, v undergroundu se o nich pomalu šeptá, jejich jméno si nachází cesty do povědomí a já jim budu sakra držet palce. Deska „Decadence and Decay“ Více

Anglie, počátek roku 1975. Casting je v plném proudu. Dveře studia se neustále otevírají a dovnitř proudí zástupy malých chlapců různé výšky a vzezření. Režisérovi už všechny ty tváře vyčerpáním splývají v jednu neforemnou masu. Jeho pozornost však už delší dobu dráždí mladík usazený v koutě místnosti. Netečně hledí před sebe a v jeho šibalském pohledu je skryto cosi … ďábelského! Snad jen ty blonďaté vlasy kazí celkový dojem, což není nic, co by nemohlo vyřešit vhodné použití černé barvy. Konečně přišla na řadu zkouška, v níž Více

S ideálním načasováním na konec května, do začínajícího období horkých dní a vlahých večerů, kdy orosenou sklenici piva ocení i nejeden asketa, načepovala svou další napěněnou nahrávku nyní již regulérní kapela PAČESS. Páku hudebního výčepu sice dál drží v rukou stejnojmenný kapelník, jen už se nespoléhá pouze na pozvané hosty, ale nově do své metalové krčmy angažoval stálé pomocníky zvučných jmen českého metalového podzemí. Tahle čertovská cháska během chladné zimy uvařila poctivý umělecký ekvivalent vyzrálého ležáku, který servíruje pod překvapivým decentním n Více