Nikdy by mne nenapadlo, že přijde den, kdy pojedu do malebného rodného Písku za metalovou hudbou. Nicméně stalo se. Je třeba pořadatelům z Thrash Nightmare Promotion gratulovat, kterak reagují na soudobé dění ve světě, týkající se vzedmutí zájmu o pravověrnou heavymetalovou muziku vycházející z předobrazů osmdesátých let. Trojice dorazivších kapel, brázdící právě nyní Evropou, rozhodně slibovala zajímavý zážitek. Jejich koncert se sice konal v rámci Divadla Pod Čarou pouze v předsálí, kde je umístěno nižší a menší pódium, ale i tak Více

Není to špatné album. Asi tak nějak bych ohodnotil novou desku kapely, která se mnou během své třicetileté dráhy nikdy moc necloumala. A to už má na své pažbě šestnáct řadových záseků. Severoirští THERAPY? letos vrhají do placu svou naprosto typickou desku, která potěší jejich fans a ty další ponechá v klidu. Novinka „Hard Cold Fire“ je vlastně vyváženou definicí obhroublého rock´n´rollu této trojice, neboť se v rámci ní kapela nepřiklání ani na stranu punkové přímočarosti a už vůbec nezhutňuje prostor psychedeličtější podstatou některých svých obdob Více

V rámci brouzdání po netu jsem nedávno narazil na čerstvou akvizici Metal Blade. Zmíněné vydavatelství, ač zasloužilá instituce, nesází jen na klasiky, ale vždy se snažilo svou nabídku v rozumné míře oživovat, zpestřovat a také aktualizovat. S ENTHEOS tedy rozhodně neprohloupili. Duo Navene Koperweis a Chaney Crabb na svém třetím albu předvádí moderní variantu dostatečně srozumitelné, přitom však nápadité a do jisté míry i progresivní metalové hudby. Začíná se sice ve stylu generické tech orgie, spadající do ranku kapel od Unique Leader, s přibývajícím čas Více

WINGER, One And Only! Chce se mi po poslechu novinky těchto amerických hardrockerů zvolat. To proto, aby si právě ta část nepříliš znalých uvědomila, že hair-metal z osmdesátých let nelze obsáhnout jen znalostí DEF LEPPARD, KISS, MÖTLEY CRÜE a několika dalšími notoricky profláklými jmény, ale že zde jsou i jínačí laskominy, které se k vynikajícím tvůrčím okamžikům vyšplhávají ještě hodně dlouho po svém komerčním boomu. Jasně, WINGER v těch dávných dobách dost možná nepatřili ani mezi dvacítku nejúspěšnějších kapel Hard N´Heavy, ni Více

Kapelu GAIA MESIAH jsem zaregistroval již dva roky před jejich albovým debutem, kdy v roce 2003 hráli poprvé v Plzni v Music baru Anděl. Tehdy předskakovali, tuším že, VYPSANÉ FIXE a vedli si docela slušně. Od té doby jsem spíše v rámci festů zažil asi dalších pět vystoupení. Naposledy jsem byl svědkem jejich povedeného koncertu vloni ve Spáleném Poříčí na Basinfirefestu. Člověk by to nečekal, ale svou energickou sadou tam GAIA MESIAH postavili do latě některé mnohem zkušenější a tvrdší zahraniční metalové kapely. Počínaje GRAVE DIGGER, ko Více

Snad kdysi dávno a v předaleké galaxii, někde tam ve vesmíru mezi výbuchy supernov vzniklo album, které zopakovalo a dovedlo k dokonalosti vše, co kapela načala na „Land Of The Free“ a definitivně posadilo GAMMA RAY na špičku speedmetalových uskupení. V roce 1997 se do rukou hladových fanoušků dostává nádherný obal „Somewhere Out In Space“ a spolu s ním pochopitelně i vydatná porce obsahu té nejvyšší kvality a vrcholné dílo muzikantů z Hamburku. Nahrávání předcházela poslední výměna stráží, kdy odešel Jan Rubach a spolu s ním i jeho kamarád, bubeník Více

Přinést do letitého thrashového žánru ještě nějaké zajímavé podněty a svěžest, může být při zachování daných pravidel docela kumšt. Své o tom vědí i Američané ENFORCED (nepléct se švédskými melodiky ENFORCER, viz včerejší recenze), kteří jdou na věc skrz spontánnost a, i přes inspirace minulostí thrashe, rovněž také plnou uvěřitelnost. Věc se jim daří, neboť jako plytká kopie rozhodně neznějí. Jejich tvorba si zkrátka na nic nehraje a rozvíjí to podstatné z historie i současného dění v tvrdé metalové hudbě a sklízí zasloužené ovace. Už minulá deska Více

Švédské metalové melodiky ENFORCER jsem začal sledovat až s aktuální řadovou deskou „Nostalgia“, která vyšla pár týdnů nazpět. Tohle album však nese v rámci jejich diskografie již pořadové číslo šest, takže nelze kapelu, existující přes patnáct let, považovat za bůhvíjaké nováčky, kteří by se snad chtěli svézt s aktuální NWOTHM módou. Ten fakt, že jsem si této kapely v souvislosti s albovou novinkou všiml, svědčí o tom, že je zkrátka dostatečně dobrá.   Na základě skladeb z aktuálního materiálu soudím, že tihle Šv Více

Krása, prostě krása. Od úvodního akordu až po závěrečnou ozvěnu. Neotřelými melodiemi natlakovaná akustika v podání dvou mimořádných hudebníků má k folku jen o něco blíže než k metalu. Právě v tom je také jedinečná, velmi trvanlivá, a hlavně zábavná. Otázky jsem se tentokrát snažil připravit tak, abych co nejvíce osvětlil cestu, která ke zmíněnému výsledku vede. Samozřejmě, že vše zas stojí „jen“ na lidech, jejich kreativitě, píli a skromnosti, nicméně onen tvůrčí proces mě nepřestává fascinovat.Nejprve bych měl pár dotazů na Deseda. Kdybych ti Více

Vlastně je to stejné jako u vrcholového sportu. Do odvětví, která patřila dříve většinově mužské části populace, začíná fušovat stále více ženských, což sebou nese i možnost srovnávání, jak jim ta která činnost padne a co pozoruhodného, vlastního a dosud neslyšeného, do ní mohou se zpožděním mnohých dekád přinést. Švýcarské čarodějky BURNING WITCHES mohou být dnes leckým považovány za heavymetalovou senzaci, z mého pohledu jde však po hudební stránce o omšelý a nenápaditý prefabrikát, opírající se o celou řadu heavymetalových klišé z osmdesátých le Více