Po třech úspěšných albech, které bylo sice každé trochu jiné, ale zároveň definovalo kapelu jako takovou, jsem byl sám zvědav, kam se PLACEBO posunou. Že se nebojí experimentovat s elektronikou, hip-hopem, nebo tanečními beaty a přitom si zachovat svojí specifickou tvář dokazovalo, že v nich pořád žije touha objevovat nová hudební území a posouvat se dál. Takže kudy se vydáme teď? Do dospělosti. V inkriminovaných letech se postupně členové kapely z dvacátníků stávali třicátníky, a posledních 7-8 let strávili v hudebním kolotoči, který si užívali naplno. Záro Více

„Češi jsou metalový národ,“ tvrdil mi nedávno jeden známý. „Nejsou,“ oponoval jsem mu. Mým argumentem bylo, že nemáme skoro žádné metalové kapely, které by skutečně uspěly i za hranicemi a máme i jen pár těch, co jsou velké u nás doma. Abychom byli takzvaný metalový národ, tak myslím nestačí, že lidi chodí na koncerty, ale je nutné i hrát a uspět. Tohle je samozřejmě diskuse, která dalece překračuje ambice tohoto reportu, nicméně Švédové podle této definice skutečným metalovým národem jsou. A jsou navíc státem, který – ač početně stejně velký ja Více

Nejen pro blackmetalový žánr jako takový, ale i pro organizátory z Obscure Promotion bylo uspořádání akce ve vysočanské hale O2 Universum výzvou. Takřka dokonale zaplněný prostor moderního koncertního sálu byl v neděli svědkem akce, která snesla měřítka opravdu velkých produkcí a v mnoha ohledech tudíž neměla chybu. Svědčí to hlavně o profesionalitě všech zainteresovaných, hudebníků samotných, kteří svůj (kdysi dávno podzemní) žánr dokázali dostat do velkých arén, ale také pořadatelské stáje, která roky oslňuje především Více

Zajímavé, tohle funguje. Po delší době nahrávka, kterou se nebojím označit za progresivní a zároveň prudce poslouchatelnou. Tedy alespoň pro někoho, ačkoli šanci dostávají všichni. Zmíněná progrese je založena hlavně na fúzi a zajímavém zpracování známého, což vše usnadňuje. Romantiku blacku pro pěstitele růží či přímočarost deathu pro pupkáče však nečekejte:-). Posluchačsky vstřícnější momenty se ovšem najdou, vlastně mnoho takových, a současně nevšedních. Spojení jazzu, black/deathu a sedmdesátkového progu by mě bez dalšího nedostalo, jenže tady se do Více

Švédští LIK už o sobě dali vědět v případě předchozího alba, nyní jsou zpět s další velmi povedenou sadou chrastivého old-school death metalu, který jakoby v dnešní době přistál z éry, kdy podzemní dění na severu Evropy ovládaly na počátku devadesátých let smečky jako GRAVE, ENTOMBED či DISMEMBER. Deska nazvaná „Necro“ vychází z naprosto přesně daných předobrazů a tak nějak zapadá do současné módy, jež se snaží oživovat dávno zaprášené undergroundové mustry uvnitř smrťáckého kovu. Dost pravděpodobně jde o nejautentičtější jízdu, za jakou je tahle švéds Více

DEAF HEART z Prahy to od začátku nemají lehké. Někdo by možná řekl, že se jim až lepí smůla na paty. Což je obrovská škoda, protože jde o velice zajímavou kapelku, která rozhodně na české hudební scéně má svoje místo. Potvrzují to i svým třetím albem, které sice nepřekoná první dva zářezy, ale pořád se jedná o slušný matroš, který představuje další vývojové stadium kapely.Začneme hodinou dějepisu. Kapela vzniká v roce 2019 z pohrobků kapel AIRFARE (zpěvák Thomas Lichtag), A BANQUET (kytarista Michael Vácha) a do party ještě vzali dva borce z doprovodných kap Více

Už nikdy více! To jsem si říkal v květnu 2023, když jsem v pražském Futuru navštívil koncert Finů SWALLOW THE SUN. Odtažitá, studená a až nepřátelsky působící kapela bez kontaktu s publikem a nemastný neslaný koncert, kde prakticky nezahráli žádného mého favorita. To byly moje tehdejší dojmy.  Ale Gazďa míní a Odin mění… Přesně po dvou letech tak stojím opět před stejným pódiem, na které se mají vyhoupnout tihle doom-metalisté s divným názvem (Spolknout Slunce? A to jako proč? Jakože ze světa zmizela všechna vřelost?) Více

V roce 2000 jsme si s kamarádem na kolejích vybudovali menší závislost na PLACEBO. První dvě alba jsme točili do zblbnutí. Když se anoncovalo, že na podzim vyjde třetí album, tak jsme tajně doufali, že by jedna z koncertních zastávek turné mohla být někde poblíž. Po oznámení pražského koncertu v dubnu 2001 zněl úkol jasně – sehnat lístky, domluvit bydlení u jeho ségry a naposlouchat novinku. Všechno klaplo, koncert byl fantastický, a povedl se i třetí album. I když ne na 100%.Dvě odlišné polohy na prvním a následně druhém albu naznačovali potenciál ukr Více

Tuhle kapelu jsem svého času opravdu nesnášel, dnes ji však velmi uznávám a přitom nezačala nahrávat jinou hudbu, ani nešla bůhvíjak kvalitativně vzhůru a už vůbec nesklízí větší úspěch než kdysi. Když v roce 2003 vtrhli THE DARKNESS na scénu s debutovým albem „Permission To Land“ a jejich frontman Justin Hawkins opanoval prostor svými mercuryovskými falzety, špulil rty a různě se natřásal v přiléhavém kostýmu, bral jsem to celé jako komickou parodii na bubblegumové glam-rockové dění dávno zašlé minulosti. Britské kometě to však tenk Více

Benátky jsou snad poslední místo na světě, kde bych hledal kvalitní shoegaze kapelu. Tím myslím Benátky v Itálii, v Benátkách nad Jizerou by to asi bylo pravděpodobnější. Ale stalo se. Vlastně jsem ani nehledal, spíš mě našla ona prostřednictvím algoritmu na YT.Moderní shoegaze mě vážně baví. V posledních letech do sebe integroval vlivy z jiných hudebních stylů a žánrů a dnes díky tomu nabízí pestrou zvukovou škálu, která je postavena kolem základních principů původního shoegaze – atmosférické struktuře, zasněné a hloubavé náladě a alternativně laděné melo Více