Obávám se, že tento článek bude vyznívat jako lamentace nad dlouhotrvající krizí mezi zhrzeným mužem a jeho dávnou, velmi blízkou přítelkyní. Trojici THERAPY? už pomalu potáhne na hudební třicítku a rockový Bůh je mi svědkem, že jsem dlouhé roky býval jejich nadšeným obdivovatelem. V časoprostorech mladické nerozvážnosti bych přísahal i na přátelství do soudného dne. Tak moc pro mě tato formace kdysi znamenala. Jejich nekomplikované rockové výrazivo servírované s ironickými texty, řešícími sociální témata, zkrátka vyřazovalo nesmírně přitažlivé cha Více

Nechci nadhodnocovat staré filmy, jenom proto, že jsem jejich velký fanoušek, ale Cat People z roku 1942 si chválu skutečně zaslouží. Dnes už je to opravdu filmová klasika.  Ne tak sice u nás, kde je film mainstreamovému publiku prakticky neznámý, přestože ho odvysílala i ČT, v našich končinách prostě zůstává ve stínu hororů studia Universal z té doby a je to vidět i na značném podhodnocení na Československé filmové databázi. Ale v zahraničí, zejména ve Spojených státech, to je jiná písnička. Na Rotten Tomatoes se Více

Když Tom Angelripper již před více než rokem propustil ze služeb SODOM dlouholetou dvojici svých spoluhráčů, kterými byli Bernd Kost (kytara) a Marcus Freiwald (bicí), a krátce na to je nahradil zcela novými členy – bubeníkem Stefanem Hüskensem (mimo jiné i ASPHYX) a kytaristou Yorckem Segatzem, nikdo skutečně nevěděl, co si o tomto podivuhodném personálním manévru zkušeného barda myslet. Sám šéf celou situaci později vysvětloval jako nutný řez, který měl do řad kapely vrátit nespoutané srdce a nadšení, neboť dvojice odejitých hudebníků měla ú Více

Když se naskytla možnost udělat rozhovor s Tomášem Kohoutem alias Necrocockem, chtěl jsem, aby výsledek dopadl co možná nejlépe a nejfundovaněji, a tak jsem prostě oslovil i posluchače a čtenáře těchto stránek Valiče, o kterém vím, že je zainteresován do Necrocockovy tvorby. Napsal tedy sérii dotazů šitých hudebníkovi na míru, nakonec zde tvořících zhruba 80% článku. Muzikant proslulý již řadu let netradičním viděním světa, který je znám především díky členství u black-metalových legend MASTER´S HAMMER, ale Více

Musím říct, že když jsem se asi před půl rokem dozvěděl, že byl natočen filmový dokument o MOTORBAND, vzbudilo to ve mně značný zájem. I když mě tahle skupina hudebně vždycky trochu míjela, jejich historie je jedna z nejzajímavějších v domácích luzích a hájích – plná zvratů, velkých nadějí, pádů, návratů a zase odchodů – byl jsem tedy hodně zvědav, jak se takové téma dá zpracovat do filmu a co z toho všeho vlastně vyleze. Objevovaly se i další otázky – jestli půjde o nějaký polohraný dokument, o soubor aktuálních rozhovorů nebo třeba o mix dobo Více

Romantika a tajemnost Křivoklátska inspirovala hudebního dobrodruha NECROCOCKA natolik, že o ní zkomponoval další ze svých tematických koláží, které zde podložil i vyfantazírovaným detektivním příběhem. Pro příznivce předešlých expedic tohoto muzikanta-solitéra asi nemusím mnohé souvislosti vysvětlovat, vás ostatní ušetřím od jinak volně dostupných informací o hudební historii a vývoji umělcově. Postačí, když tu v úvodu pro technické účely vymezím rovinu trojúhelníkem éterický-ambientní-rock, do níž by se dala jeho tvorba vcelku pěkně situovat, a to včetně nov Více

Dovolil jsem si parafrázovat slova ze známé odrhovačky Ladislava Vodičky, protože Sylvester Stallone skutečně na začátku své kariéry neměl lehký život a pak v kultovním béčku Death Race 2000, o kterém si dneska povíme, měl roli právě řidiče závodního auta. Byla to jedna ze dvou řidičských rolí v jeho bohaté filmografii (tou druhou byl Over The Top, kde jako kamioňák soupeřil v soubojích v páce), a bylo by jednoduché říct, že by tuhle roli nejraději vymazal ze svého životopisu. Ale ono to tak úplně není pravda a Více

Právě na začátku letošního prosince jsem se poprvé v životě účastnil akce pod hlavičkou MASTERS OF ROCK. Do vymrzlého Zlína jsem dorazil už po poledni, tak, abych stihl co nejvíce účinkujících. Francouzské rockery WORRY BLAST a následující české (a uznávané) DARK GAMBALLE jsem však nestihl. Do sportovní haly poprvé vcházím akorát na čas, abych viděl thrashové maniaky z Řecka, SUICIDAL ANGELS. Tvorbu kapely mám dobře naposlouchanou a z mladé generace thrashmetalových štik mě baví nejvíce – i ve srovnání Více

Italské vydavatelství Frontiers Records připravilo všem příznivcům amerického hard rocku opravdovou lahůdku, neboť druhá deska projektu kytaristy Jakea E.Leeho má všechny potřebné proporce k tomu, aby se letos v zimě v dané škatulce stala vlastně albem sezóny. Jestliže na čtyři roky starém a bezejmenném debutu působili RED DRAGON CARTEL jako skupina rychle poskládaných hudebníků, která pod vedením baskytaristy a producenta Ronnieho Mancusa a studiového kutila Kevina Churka podporuje umělecké vize téměř zapomenutého kytaristy Jakea E.Leeho, dřív Více

Zřejmě jedna z úplně nejznámějších britských glam-metalových kapel historie si za svou kostrbatou kariéru prošla lecčím, a protože se zmíněný žánr na Ostrovech nikdy zrovna na sluníčku nevyhříval, nelze o TIGERTAILZ mluvit jinak než jako o bandě pro trendsettery, sledovače stylu a fajnšmekry. Faktem zůstává, že i když se do dnešních dní několikrát snažili ze sebe shodit ono prapodivné stigma výrazných příslušníků jedné nechvalně proslulé hudební vlny, nikdy se jim to úplně nepovedlo. A přitom vůbec nešlo o bezvýznamný a marný sleazy-r Více

Dneska to bude trochu jiné. Seriál o albech QUEEN jsme minulý týden uzavřeli v recenzi na „Innunendo“ a povídáním o smrti Freddieho Mercuryho, po které se aktivní dějiny skupiny prakticky uzavřely. My samozřejmě dnes víme, že kapela existuje dál, že za poslední čtvrtstoletí udělala i nějakou novou hudbu (i když je jí velmi málo) a čas od času dokonce vyrazí na turné s tím či oním zpěvákem, jenže to všechno jsou už prakticky jen vzpomínky a o aktivní roli skupiny nebo jejich protagonistů se dá hovořit jen velmi těžko. V první půlce devadesá Více

HATE ETERNAL, jméno, které budí respekt. Výsostný metal, ukotvený jen a jen v hudbě. Extrémní metal jako nástroj umělecké vize, jež nezná kompromisy. Řemeslně dokonalý metal, stvořený jen s pomocí tradičních ingrediencí a jemuž se co do intenzity vyrovná snad jen špičková komorní hudba. Právě takové asociace v mé mysli vyvolává již sedmé album Rutana a spol.   „Upon Desolate Sands“ přitom jen pokračuje v linii vytyčené předchozím dílem „Infernus“. Na poměry HATE ETERNAL působí uvedený přístup poměrně konzervat Více

Od comebacku s Joem Belladonnou v roce 2010 byl tohle již můj sedmý navštívený koncert ANTHRAX. Přesto mohu říct, že mě jejich vystoupení stále bavilo, bylo energické a cítil jsem za ním velkou dávku profesionality. Kapela působí vlastně celou tuhle dekádu vitálně a aktivně přistupuje ke každoročnímu evropskému turné. Newyorčané dnes zkrátka zažívají jedny z těch svých lepších časů. Působí jako dokonale zaběhnutá mašina a na jejich show se chodí. Nebylo tomu tak vždy. Kdysi tápali, měli nouzi o fans a po útocích na Více

Není ve světové kinematografii mnoho filmů s kultovnějším statusem, než má  The Wicker Man z roku 1973. Přitom nedá se říci, že by ve své době byl nějak významný, přelomový. Ba právě naopak. Jsou filmy významné už jenom tím, kolik strašných peněz vydělají, kolik pokračování  a následovníků inspirují, jak definují filmový žánr a kolika jeho hlavním představitelům nastartují filmovou kariéru. U The Wicker Man se nic takového nedělo. Ten byl ve své době ohromným propadákem a to vinou mnoha faktorů, ale zejména vinou britské cenzo Více