Spolupráce PARADISE LOST a amerického producenta Rhyse Fulbera pokračovala i v roce 2007, kdy vzniklo další řadové album „In Requiem“. Tímto počinem kapela z anglického Halifaxu deklarovala svůj definitivní návrat k doom-metalovému stylu, jakým kdysi proslula v období svého úspěšného alba „Icon“ z roku 1993. Většina letitých fanoušků tak byla z návratu k hutnějším a na kytarové riffy orientovaným skladbám nadšená. Celkově je zřejmé, že se PARADISE LOST pozvolna a jakoby obloukem vraceli právě k tomu, co je v první půli devadesátých let nejvíce proslavilo. „In Requ Více

Když trapný vtipálek ve středních letech po asi třech minutách pohlavního styku se svou někdejší čerstvou známostí bezdůvodně ustal, odvalil se na bok a s úsměvem na tváři suše pravil: „No a tak je to stále stejně až do konce“ (doplňujíc své odhodlání nepokračovat připitomnělým uhihňáváním), sklidil bouři. V mnoha věcech je to s dlouholetým americkým projektem WEDNESDAY 13 úplně totožné. Jejich hudba se zkrátka nemění, je stále stejná od začátku každého alba až do jeho konce, působí dnes jako před deseti lety a oslovuje stále stejné typy Více

Jak známo v první polovině devadesátých let zastihla rockový svět klimatická bouře v podobě proměny celé scény a to ve smyslu výměny stávajících zavedených jmen za zcela nové a jiné hodnoty a formy vyjádření zastávající kapely. Hodně lidí se dnes odvolává na vlnu grunge, která se v roce 1991 šířila ze Seattlu, ale z mého pohledu šlo o souhrn proměn, jenž se netýkaly jen a pouze jednoho druhu rocku, vycházejícího právě tou dobou z jednoho trendy města na severozápadě Ameriky. O nahrávací smlouvy rázem přicházela do Více

Ať už si bude někdo o mém názoru myslet cokoliv, právě L.A.GUNS patří, dle mého, mezi nejautentičtější a nejpoctivější sleazy rockové formace vzešlé z útrob losangeleské klubové scény osmdesátých let, jelikož jejich dráha se navzdory překážkám nezastavitelně klikatí napříč více než třemi dekádami a až na malé výjimky se kapela vlastně ani příliš neohlížela na to, jaký trend hudebnímu světu právě v té které době vládl a jela si svůj rock´n´roll po svém. Naopak za těmito hudebníky zůstala celá řada výborných a vesměs hod Více

U příležitosti vydání nové řadovky „Na počátku byl spam“ jsem vyzpovídal členy brněnské kapely INSANIA. Dojmy a myšlenky provázející nejen vznik aktuálního díla, ale i skutečné fungování této kapely, se ukázaly být zajímavé, čemuž dopomohl i vstřícný a pohotový přístup frontmana Polyho a klávesáka Tudyho. Zde je tedy obsáhlé povídání model 2017. Máte venku nové album, jak bys jej charakterizoval? Jste s ním jenom spokojeni, hodně spokojeni nebo ještě víc spokojeni než kdy dříve? Můžeš na něm vypíchnout přednosti a odlišení od před Více

Druhdy slavná čtveřice MR.BIG stále udivuje chutí do práce, muzikantskou poctivostí a semknutým naturelem, takže dnes předkládá další, v pořadí již devátou sadu zemitého zaoceánského rocku. Letos sice přichází řada na album dřevního ražení, ve kterém je slyšet mnohem více komornějších, na blues a country orientovaných skladeb než nějakých silových hardrockových hymen, ale i tak nelze říct, že by deska postrádala energii a instrumentální pestrost. Od úvodní sekané „Open Your Eyes“ je ve všech směrech jasné, čí desce se posluchač právě věnuje, neboť až prog-ro Více

„Naše plavba začíná v Přístavišti. Domorodé obyvatelstvo usídlené v okolí je převážně přátelské. Živí se rybolovem a prodejem rozličných cetek turistům. Před vyplutím přináší Poly kapitánovo sdělení, že elektrická soustava lodě patrně nezvládne provoz více než jednoho kytarového aparátu. Obavy však byly záhy rozptýleny praktickou zkouškou. Je dokončena nakládka zásob pitné vody a rumu. A zatímco topiči v podpalubí hází do kotle plné lopaty tužkových baterií (naše plavidlo je poháněno asynchronním elektromotorem o výkonu 45 kW), vyplouváme!“ (z lodního Více

Musím říct, že tahle aktuální várka frankfurtského piva mne chutná, netvrdím však, že jde o nejlepší desku TANKARD od časů jejich komerčního bestselleru „The Meaning Of Life“ z roku 1990, ale vyvážený poměr přidaných ingrediencí má bezesporu svou poutavou chuť a výživnost, která navíc nahrávku nestrhává do nepatřičných míst. Tedy ani do sféry alk(e)holických kolovratů, buranské rozjuchanosti či podbízivosti, schopné za každou cenu zaujmout širší fanouškovská pole, ani si na ní Germáni, po více než třiceti letech fungování v branži, rázem nehrají na bůhví Více

Když se po mnoha letech působení na scéně podařilo Coreymu Taylorovi vystavět i ze své druhé kapely STONE SOUR (jde vlastně o jeho původní kapelu založenou už v roce 1992) nejen ve všech směrech úspěšnou, ale hlavně i zajímavou hudební instituci, automaticky znásobil tento frontman svou cenu na hudebním trhu a to ačkoliv byl veřejnosti nejprve znám prostřednictvím SLIPKNOT. Melodičtější pěvecké rejstříky mu totiž šly vždy stejně dobře jako ty brutální a svůj umělecký potenciál měl tak dlouhá léta možnost dělit mezi dvě velmi populární grupy. Ostatně právě Více

Vplout do epicentra metalového vulkánu v druhé polovině akce vyžaduje připravenost, a vlastně i pevné nervy, rychlou schopnost aklimatizace a neochvějnou chuť po tvrdé muzice spojující tisíce fans napříč mnoha generacemi i společenskými skupinami. U nás zjevně největší metalový festival Masters Of Rock, který se každoročně koná ve vizovickém areálu likérky Rudolfa Jelínka, platí za onen tepající babylon, kde je možné býti svědkem lecčeho podivuhodného. Ostatně v pět hodin večer v průběhu třetího dne konání už je na mnohých návštěvnících znát Více