Loud-Quiet-Loud (hlučné-tiché-hlučné). Vzorec, který bostonští PIXIES sice nejspíše nevymysleli, ale rozhodně proslavili, se na letošní novince nekoná. Minimálně ne v rozsahu, na jaký jsme byli zvyklý v první etapě jejich existence na konci osmdesátek a začátku devadesátek. Překvapuje to ale vůbec někoho? Po sporadickém koncertním reunionu v roce 2004 a dalším zlomu v roce 2013, kdy odešla zakládající baskytaristka Kim Deal, vydali od roku 2014 postupně 4 alba. Každé je trochu jiné, svébytné. Syrové a přímočaré „Indie Cindy“ asi nejvíce odkazuje na původ Více

Čtvrteční, páteční a sobotní večer jsem postupně strávil ve Fortuna Areně v pražských Holešovicích, kde zahrály některá z největších jmen současného metalu. A ten poslední večer byl jednoznačně nejlepší. Ne kvalitou předváděné hudby, ta byla ve všech případech srovnatelná, ale nasazením a schopností bavit v případě vystupujících kapel, a naopak nadšením pak u publika, které jim tu energii několikanásobně vrátilo. Sobotní večer byl také jediným, kdy jsem nevyrazil do Holešovic sám. Šla se mnou šestnáctiletá dcera kolegyně Róza, kte Více

Kytarista, který je z dlouhodobého pohledu považován za jednoho z posledních rytířů grunge, určitě nenadělá sólovou dráhou svému odkazu ostudu. Zvlášť pak ne v případě této novinky. „I Want Blood“ je albem, které vlastní řadu perliček a kladných vlastností, s jakými v rámci svého projevu Jerry Cantrell vždy zacházel. Moderně ozvučený hard rock vycházející z devadesátek sebou nese obstojnou dávku nápadů a skladby ctí odkaz neprvoplánového a procítěného pojetí této hudby. Zvukově Jerry tentokrát zůstal vcelku blízko soundu svých ALICE IN Více

Druhý den neoficiálního třídenního pražského podzimního Masters of Rock byl nabit těmi nejzvučnějšími jmény. Své sety tu přehrála trojice legend švédského melodeathu – ARCH ENEMY, IN FLAMES a SOILWORK. Přičemž melodeath můžeme napsat v uvozovkách, protože každá z těch tří kapel se za těch třicet let existence samozřejmě posunula.Pro SOILWORK mám slabost. V současnosti procházejí podle mě svým vůbec nejsilnějším tvůrčím obdobím představovaným počiny „A Whisp of the Atlantic“ (2020) a „Övergivenheten“ (2022), což jsou obě skvělé desky, druh Více

Na počátku roku 1981 se kapela THIN LIZZY nacházela ve fázi totálního rozkladu. Poslední studiové album „Chinatown“ příliš nezabodovalo a sólová prvotina Phila Lynotta nazvaná „Solo In Soho“ propadla, vše tak pohltila blbá nálada a zejména pak pokračující drogová závislost principála i jeho dlouholetého parťáka, kytaristy Scotta Gorhama. Evropské turné bylo díky tragickému zdravotnímu stavu obou zmíněných hudebníků dokonce předčasně ukončeno. Šlo o první štaci, na kterou s kapelou vyjel nový člen, klávesák Darre Více

„Kid B“. Toto měl být původně název nástupce alba „Kid A“, které bylo vydané pod dnes nakonec všeobecně známým jménem „Amnesiac“ už třičtvrtě roku po Á-čku. Že to není náhoda, už je vám asi jasné. Obě alba jsou si hodně podobná stylisticky i zvukově. Aby taky ne, když vznikla v podstatě společně. V průběhu nahrávání „Kid A“ kapela připravila 20 skladeb, a původní plán byl vydat je všechny jako dvojalbum. Muzikanti asi sami cítili, že nemá cenu fanoušky, kteří určitě budou vyjevení z nového směřování kapely, ještě udolat takovou porcí nové muziky naráz. Proto s Více

Melodický hardcore s popovým elementy. Že to nedává smysl? Ale dává! DRUG CHURCH je náhodný objev, zřejmě to na mě vyskočilo při toulkách na YouTube a na první dobrou mě to rozhodně nedostalo do kolen. Ale v podvědomí mě něco nutilo se k tomu vrátit a prozkoumat to do větší hloubky. A skutečně, ty jemné nuance, kontrasty, protichůdné faktory, kterými je deska okořeněná, mě dokázaly okouzlit a pohltit.Melodický hardcore, punk rock, post hardcore, emo rock, alternativní rock. V dnešní době se tyto žánrové škatulky u mnoha formací úplně přirozeně promíchávají. Více

Přestože by podtitul našeho dalšího rozhovoru mohl nasvědčovat tomu, že jsem se s Tomem bavil zejména o lechtivějších tématech, opak je pravdou. KAVIAR KAVALIER natočili příliš dobrou desku na to, abych je preferoval. Připravil jsem tedy otázky věnované zejména krásné hudbě, která díky příslušné inspiraci vzniká. Pokud vás zajímá i to další, doporučuji vše přečíst, pak nasadit sluchátka a v přívalu krásných melodií linoucích se z „Hairy Hairy“ popustit uzdu fantazii.„Hairy Hairy“ chvílemi působí jako uvolněné letní, až dovolenkové album. Dalo Více

Ne, v Praze se letos nekonal speciální ročník zimního Masters of Rock, ale skoro to tak vypadalo. Dostaveníčko si tu totiž tři dny po sobě na stejném místě daly kapely, které jsou pravidelnými hosty festivalů a koncertů pořádaných Pragokoncertem – WITHIN TEMPTATION, ARCH ENEMY, SOILWORK, WIND ROSE, HAMMERFALL nebo POWERWOLF. Doplněno o IN FLAMES se tři dny za sebou holešovická Sportovní hala Fortuna otřásala těmi nejhvězdnějšími metalovými jmény, které zimní verzi populárního zlínského festivalu nechaly spolehlivě za sebou. Pro mě se Více

V Austrálii vyrostla docela zajímává prog-metalová scéna a dobrou zprávou je, že se tamní bandy při svých cestách nevyhýbají našim končinám. Letos na jaře nás poctili CALIGULA´S HORSE a KING GIZZARD AND THE LIZARD WIZARD tu byli letos, loni i předloni. Do pražského přístavu v lednu minulého roku přirazili i KARNIVOOL a mířili sem i VOYAGER, kteří ale bohužel kvůli zdraví zpěváka už dvakrát evropské turné zrušili. (Bohužel pouze) festivalové vystoupení tu absolvovali BE´LAKOR, což jsou minimálně o půlku parníku z těch všech moji nejv Více