Dle předpokladů v pondělí fanoušci tvrdších a progresivních žánrů metalové hudby bez problémů zaplnili pražské Futurum. Klub vcelku ideální pro menší až středně velké akce tohoto druhu. Na programu byly hned tři aktuálně poměrně sledované kapely, z nichž mne nakonec dostala až ta hlavní a nejdlouholetější. Norští ENSLAVED jsou totiž už dávno klasikou metalového progresu a důležité v jejich případě je, že své umělecké vize dokáží náležitě přenést i na živá pódia. Už ani nevím kolikátý jejich koncert jsem v životě viděl, dost možná šlo o Více

Za symfonický metal se dnes považuje to, když zvuk kapely tvoří výrazné backgroundové klávesy a vepředu stojí krásná dívka, která zpívá něžným hlasem, ideálně o věčné lásce nějakého upíra nebo lykantropa. Nic proti takovým skupinám, také mám mezi nimi své oblíbence. Občas z toho je ale jen pořádný kýč a sladkobolná romantická selanka ve stylu filmové ságy Stmívání. Dnešní symfonický metal nemá nic společného se symfonií a výraz popmetal by mu slušel lépe. Jinak je tomu u otce tohoto žánru a možná také u jeho jediného skutečného zást Více

Šest let od vynikajícího (z mého pohledu dokonce fenomenálního) alba „Firepower“ přichází JUDAS PRIEST s následovníkem, devatenáctým řadovým počinem nazvaným „Invincible Shield“, který má tu nelehkou úlohu se předchozímu blesku z čistého nebe přiblížit. Nutno říct, že se novinka opět povedla a představuje esenciální heavy metal, na jaký má patent právě jenom tahle anglická legenda. Všechno, co jste kdy mohli mít rádi na jejich hudbě, převážně tvořené od konce sedmdesátých let až po nedostižný milník „Painkiller“ z ro Více

Ano, DOGSTAR je ta kapela, ve které hraje na basu Keanu Reeves. Takhle začíná spousta článků o této formaci. A je to škoda, protože i její hudba je minimálně zajímavá. Ale asi to bude úděl všech podobných kapel, ve kterých účinkuje někdo známý z jiného uměleckého oboru, většinou herec, nebo moderátor, nebo jen jinak všeobecně známá osobnost. Takže necháme Johna Wicka dál honit padouchy a Nea zachraňovat svět v boji proti těm internetům a počítačům a podíváme se raději na kapelu samotnou, odkud se vzala a co nám aktuálně servíruje.Historie DOGSTAR se Více

Poslouchejte MÖRGHUUL, jsou totiž prima. V kapele hrají mladí kluci, kteří jsou své hudbě zcela oddáni. Navíc znají její kontext, o kterém dokáží přemýšlet, aniž by tím svou produkci jakkoli zatížili. Na svém debutním albu nám proto naložili opravdu slušně. Na své si přijdou všichni milovníci old schoolu a punkového přístupu k hudbě. Právě o něm a dalších zásadních věcech, díky kterým metal nikdy nezemře:-), jsem se pobavil s kytaristou Viktorem a zpěvákem Matějem. A bylo to fajn...Když teď poslouchám „Intro“ z vašeho debutu, tak si znovu říkám, kd Více

Stále proslulejší přehlídka Heavy Metal Thunder nalákala již počtvrté do okresního města v jižních Čechách početné příznivce heavy metalu, převážně ze zahraničí. Nejčastěji samosebou ze sousedního Německa. Neobeznámeného příchozího, který prvně vstoupil ten večer v Písku do Divadla Pod Čarou, by určitě šokovalo retro-metalové oblečení fanoušků, které budilo zdání, že se dotyčný kouzelným prstenem přesunul o čtyřicet let nazpět. Valná většina zdejších totiž ctí módu osmdesátých let a to se vším všudy - s příslušnými účesy Více

„Fall“ od BORKNAGAR je krásná deska. Je o trochu tvrdší, než byly dvě předchozí „Winter Thrice“ (2016) a „True North“ (2019), ale stále se nese v podobném duchu. Vévodí jí barevný a rozmanitý progresivní metal nesený majestátními zvukovými plochami a občas okořeněný blackovými vložkami. BORKNAGAR začínali jako synové druhé vlny severského black metalu se zakukleným zvukem a rychlými blasty, ale dnes hrají výrazně pestřejší a méně agresivní muziku. Muziku v nejrůznějších tempech, bez zběsilých tremol nebo mnoha bláznivých rubaček. A kdy Více

Králové pohřebního doom metalu u nás nebývají moc často. Koncertují spíše příležitostně, občas ale dají pár zastávek ve svém domovském Německu, a tak našinci nezbývá než zkusit nějakou destinaci za hranicemi. Miniturné ke dvaceti letům existence kapely a navazující na vydání loňské skvělé desky „The Coral Tombs“ zahrnovalo také vystoupení v dojezdově poměrně přijatelné Halle nedaleko Lipska, a tak jsem spojil poznávací zájezd a muziku. Rodiště Georga Fridricha Händela (a mimochodem také Reinharda Heydricha) má docela pěkné historické ce Více

Nebylo to pro Bruce Dickinsona lehkých devatenáct let od posledního sólového alba „Tyranny Of Souls“. Mám především na mysli jeho prozatím úspěšný boj se zákeřným nádorovým onemocněním. Do toho samozřejmě dlouhé a náročné koncertní aktivity stran IRON MAIDEN, kteří od té doby vydali čtyři řadová alba. Zvlášť pak když si britské legendy heavy metalu stále udržují výsadní postavení na scéně a členství u nich vyžaduje soustavné maximální nasazení. Dokonce od té doby začali jezdit střídavě na dva druhy turné. Jedno propaguje vždy aktu Více

Rock´N´Roll to není prdel! A na lehkou váhu včerejší večer proto nebrali ani účinkující, ani obecenstvo. Na jedné straně poctivé, profesionální nasazení v uvolněné a srdečné atmosféře, na druhé pak aktivní zapojení a pozitivní odezva. KRUCIPÜSK po loňském podzimním „KruciKurvaKluci Tour“ po vydání poslední řadovky „HovnoZle“ opět vyrazili na cesty, a pod vlajkou nového turné, jednoduše pojmenovaného „HovneZle Tour“ dorazili do pražského Futurum Music Baru.Návštěvnost byla slušná, hlavní sál byl víceméně zaplněn. Role předkapely se zhostili pražští HEJTMAN. Více