Po velkém úspěchu minulého alba „Ultraviolet“ stanula americká sludgeová KYLESA před otázkou, jak pokračovat dál? Kapelu sice po dokončení nekonečných turné k minulé desce opustili hned dva členové z rytmické sekce, avšak jádro tvořené dvojicí Laura Pleasant/ Philip Cope zůstalo, takže se ani v roce 2015 fanoušci nemusejí obávat nějakých závažných stylových či zvukových manévrů, ale na druhou stranu mohou počítat s dekorativními posuny a snahou nestvořit albové dvojče. Jistotou zůstává, že novinka „Exhausting Fire“ nenabízí až tak majestátní „heavy“ s Více

Pro některé kapely má celosvětové napětí na politické scéně blahodárné účinky. Jednou z takových skupin jsou rovněž KILLING JOKE, kteří ve své staré éře vydávali nejdůležitější věci právě v období charakterizovaném  hrozbou jaderné války, tedy v první polovině osmdesátých let, naopak v éře clintonovské byli prakticky mrtvou kapelou. Když jejich bezejmenný comeback zaútočil v roce 2003 s nástupem amerických útoků na území Iráku, zažehli silný nový plamen invence, který je od té doby provází bez sebemenšího poklesu intenzity. Ostatně právě rok 200 Více

Když odejdete z řad Mustaineových MEGADETH a krátce na to nazvete svou kapelu ACT OF DEFIANCE, tedy „akt vzdoru“, vždycky to ve fanoušcích roznítí řadu otázek a podezření, s jakou atmosférou v rovině mezilidských vztahů byl onen personální manévr uskutečněn. Kytarista Chris Broderick s bubeníkem Shawnem Droverem popírají jakékoliv neshody v řadách bandu obávaného zrzouna a svůj odchod odůvodňují malým podílem na skladatelském chodu legendární kalifornské kapely, ale také touhou postavit se na vlastní nohy a hrát především za sebe v menších prostorách. Jako skv Více

Čím starší tím lepší. Tak nějak by se dalo mluvit o americké stoner rockové stálici CLUTCH. Kapela z Germantownu ve státě Maryland, která se nikdy nehnala vstříc závratné slávě a kdesi v ústraní malých klubů vybrušovala svůj poctivý kytarový zvuk, funguje již čtvrtstoletí, díky tomu o nich lze mluvit jako o velmi trvanlivé partě, která se s věkem stále zdokonaluje. A zatímco právě v prvních letech po založení platili spíše za outsidery undergroundové scény, dnes, tedy zejména po úspěchu minulé, velmi zdařilé kolekce „Earth Rocker“, se pomalu jistě stávají Více

Palebná baterie anglo-saských legií si i pro letošek připravila pořádně zatěžkaný arsenál ocelové munice, o čemž svědčí novinka „Battering Ram“ plnou měrou. Deska nahraná v dobré tradici těchto stále velmi aktivních heavymetalových veteránů z Ostrovního království má všechno, co si jejich dlouholetí fanoušci mohou přát. Byffordovcům budiž přičteno ke cti, jak i po těch pětatřiceti letech neúnavně přistupují ke svému muzikantskému životu. V jejich věku už to většina kapel jen tak šolíchá, a pokud se připomene s nějakou řadovkou, je to třeba také jednou z Více

Někdy se vyplatí v zájmu utříbení názorů odložit připravovanou recenzi o několik měsíců později. Ze své zkušenosti s občasným psaním můžu říci, že mi občas pauza vadí, protože rád sdílím svoje prvotní emoce s komunitou, ale v zájmu zachování integrity je prostě jistý odstup vždy lepší. Druhá polovina letošního roku byla a stále ještě je velice nadupaná na novou muziku a já už teď vím, že spoustě desek bych už tak vysoké hodnocení jako v týdnech po vydání nedal. Například GHOST dokonale vyšuměli a jejich 60 % je za mě nyní maximum. Na novinku svého oblíbence Satc Více

První myšlenka, co mne napadla v průběhu úvodního songu „Nearly Forget My Broken Heart“, byla ta, že by měl Chris Cornell zůstat už jenom u sólové kariéry a nepokoušet se o resuscitaci SOUNDGARDEN. Zatímco jejich návrat se stále pere s vrtkavou formou, která závisí na rozpoložení všech čtyř person, zde si prostě zmíněný umělec jede podle svého a z materiálu je cítit pohoda a přirozenost. Pokud se tedy legendární band ze Seattlu vykázal v posledních letech nějakým turné, obvykle to zas až tolik neskřípalo, horší to však bylo ve studiovém provedení, protože nám kape Více

Tragická je životní pouť ve vizích a představách dost možná nejdeprimovanější metalové kapely všech dob. Britští MY DYING BRIDE rozhodně na své třinácté řadovce „Feel The Misery“ málokoho překvapí. Okolnosti jejich hudební existence zná totiž každá hloubavá metla odrostlá v devadesátkách, protože tehdy právě oni kralovali ostrovní doom-metalové vlně. I dnes však nic neztrácejí ze své chuti po podobně deformované nadsázce a umění rozplakat všechny fanoušky pochmurných nálad. Osobně jsem je vždy vnímal (na rozdíl od PARADISE LOST) jako osobitou Více

Se čtvrtou řadovou deskou se na sklonku léta přihlásila i retrařům dobře známá švédská kapela z Gothenburgu, která v poslední době patřila mezi nejautentičtější záležitosti navozující vzpomínky na hardrockový dávnověk a psychedelii sklonku šedesátých let, GRAVEYARD. Ve své domovině, ale vlastně i v určitých částech západní Evropy velmi populární těleso vešlo ve známost zejména svým druhým počinem „Hisingen Blues“, který před čtyřmi lety znamenal naprostou senzaci a otevřel těmto historií rocku okouzleným seveřanům dveře do celého světa a to prostřednictvím s Více

Cítíš jak tě opouští síla a upadáš do nejhlubšího možného spánku. Všechny někdejší starosti z života cos prožil, se nyní zdají tak malicherné. Začíná pouť fascinující krajinou vlastního podvědomí, kde se ti odvíjí tvůj dosavadní příběh v mnohem jasnějších konturách. Odpovědi na všechny otázky, které sis vždy kladl, jsou zde jakoby automaticky vyhodnocovány, ale ať je výsledek jakýkoliv, nebrání ti v setrvale smířeném rozpoložení. Levitujícího tě vítají stále nové a nové krajiny, které jsou výsledkem aktivované fantasie ve tvé mysli, čas neh Více