Období těsně před vydáním alba „Low“ se z dnešního pohledu zdá jako první velká zatěžkávací zkouška pro stabilně působící thrashmetalovou grupu, která do té doby působila velmi semknutě a zdravě, ať už co se týče personálních věcí, nebo tím narážím na plynulé stylové posuny. Albový předchůdce („The Ritual“) byl pokusem najet na komerčněji postavený metalový směr, jaký, především díky čitelnějším strukturám, středním tempům a do popředí vypíchnutým zpěvovým linkám, už nějaký ten pátek provázel veleúspěšnou tvorbu kapel jako METALLICA nebo MEGADETH. Což o Více

Dodnes je možné brát album „The Ritual“ jako souhlasné pokývání na stylově zlomové Černé album od kapely METALLICA. Řada z vůdčích kapel thrashmetalového ranku osmdesátých let si byla v té době dobře vědoma stále omezenějších výrazových prostředků vlastního stylu a proto počala na počátku devadesátek vyvíjet svou produkci k přehlednějším strukturám skladeb a větší míře klasicky rockové melodiky. Bylo to vlastně dobře, protože se změnami docházelo u mnoha kapel k dalšímu skladatelskému růstu a zároveň ke zvýšení fanouškovské základny, která v případě TESTAME Více

Méně skladbově vyvážená a méně zvukově vydařená nahrávka než předchozí „Practice What You Preach“. Kámenem úrazu byla samozřejmě také produkce Michaela Roséna, který nahradil po třech albech Alexe Perialase. Na desce je poznat, že se TESTAMENT snažili o příklon k zpěvnějšímu pojetí a o upřednostnění všech těch Skolnickových sól a sólíček před zbytkem instrumentace. Což o to, všechny indicie vedoucí k melodičnosti skladeb jsou zde v pořádku, Billy pěje parádně a stává se z něj velká rocková osobnost a Alex Skolnick ten je v tom svém také nadmíru nápaditý, Více

Třetí album „Practice What You Preach“ je do dnešních dnů komerčně nejúspěšnější nahrávkou TESTAMENT, pěti sympaťáků z Bay Area působících v průběhu právě tehdejší doby jako nerozbitný a vzácně kompaktní tým. Ze současného pohledu se však jedná o poměrně neprávem přehlížený drahokam jejich diskografie, který ve své době skutečně znamenal pro dříve podstatně nářezovější těleso mírný stylový odklon a zároveň komerční průlom mezi absolutní elitu americké metalové scény. Proč se tak však stalo právě v roce 1989 a až s touto jejich třetí nahrávkou, když ob Více

Své druhé album TESTAMENT nahrávají v krátkém intervalu po prvotině, a zatímco na debutu „The Legacy“ se ještě novic za mikrofonem Chuck Billy přizpůsoboval vokálním linkám svého předchůdce Stevea „Zetro“ Sousy, pro kterého byl původně celý debutový materiál stavěn, s „The New Order“ už se Chuck představil podle svého a jak nejlépe mohl a uměl. Deska byla opětovně produkována Alexem Perialasem, vyhlášeným specialistou na Bay Area scénu. Kalifornská thrashmetalová pětice si prostřednictvím nových skladeb ujasnila svou další cestu. Album neubralo kapele nic Více

Neříká se nadarmo, že být ve správný čas na správném místě je základem veškerého úspěchu, ale u TESTAMENT, kteří svůj talent dokázali vtěsnat i do drážek mnoha následných skvělých alb, nešlo nikdy jen o náhodné načasování. Kapela byla založena již o tři roky dříve a její původní název LEGACY byl s příchodem zpěváka Billyho změněn na výraznější TESTAMENT. Dvoumetrový obr Chuck Billy s indiánskými předky a hlasem burácivým jako mohutný zvon nahradil v sestavě Steva „Zetra“ Sousu, který krátce před tím odešel do řad spřátelených EXODUS. Materiál na první al Více

Skvělé dny prožívá dnes Michael Monroe. Poté co před sedmi lety musel podruhé uložit k ledu své HANOI ROCKS, má dnes znovu navrch a jeho kapela se ukazuje v té nejlepší možné formě, nejenže letos na podzim vyšlo tohle sólové album, celkově již jeho osmé v pořadí, ale vytrvale vystupuje před vyprodanými sály a kluby po západní Evropě a Japonsku. Skutečně mám z něho dnes poprvé od osmdesátých let pocit, že prožívá skvělé časy a všechno se mu daří. Tím hlavním důvodem, proč si tohle myslím, je však fakt, že novinka „Blackout States“ je velmi silným albem, kde t Více

Britská heavymetalová úderka SATAN se ukázala poprvé v polovině osmdesátých let na tamní scéně zažehnuté o pět let dříve slovutnými průkopníky NWOBHM. V té době se sice kapela dostala do povědomí spíše hlouběji zainteresovaným jedincům, ale i tak nešlo o úplně neznámé těleso. Z popela neúspěšných BLITZKRIEG povstali na sklonku roku 1983 SATAN, aby nadále spoluutvářeli bující kolorit hustě zastoupených metalových kapel vykazujících se rychlostí, divokostí a klasickými kytarovými postupy. V roce 1984 (krátce po debutové desce „Court In The Act“) se p Více

Po více než deseti letech jsou britští rebelové zpět a výsledek jejich snažení vznikající v průběhu jara ve vzdáleném thajském azylu můžeme konečně ochutnat. Nakonec se jedná, přes všechny obavy a negativní scénáře, o povedenou nahrávku britského rocku. Věci se zkrátka začaly hýbat správným směrem. Ještě před dvěma lety by málokdo tipoval, že se někdejší miláčci Ostrovního publika vrátí na scénu a něco stvoří. Povahový rozkol mezi poněkud ukázněnějším lídrem THE LIBERTINES Carlem Baratem a nespoutancem Pete Dohertym vyvrcholil v roce 2004 a způsobil, že se j Více

Při pohledu na celou diskografii SLAYER je nesporné, že jsme se v roce 1998 setkali s velmi zvláštní nahrávkou, která v uších mnohých skalních příznivců thrash metalu do dnes rezonuje jako právě ta nejméně pochopená. Prostě Černý Petr. Neprávem osočované ze všeho možného, konzervami dost často ne úplně doceněné, nicméně dle mne rozhodně ne slabé (natož pak nejhorší) album těchto kalifornských Bohů thrashového masakru. Vlastně se zde přiznávám, že mám album „Diabolus In Musica“ radši než desku předcházející a vlastně i než následující. Příznačné pro konec dev Více