Přiznám se, že mě docela překvapilo, do čeho se česká bigbítová legenda, kterou Michael Kocáb bezpochyby je, na stará kolena pustila. Nový hudební projekt AFTERSHOCKS měl totiž od samotného vzniku v českých vodách na růžích ustláno. A se složením Kocáb, Proudfoot, Donati, Sheehan jsem tuto návnadu spolkl s navijákem i já. Rozhodně bych se totiž nepovažoval za příznivce pana Kocába. Zběžně znám hudbu kapely PRAŽSKÝ VÝBĚR a velmi dobře znám jenom jejich album „Straka v hrsti“, ale z celé téhle party jsem vždy uznával zejména Michala Pavlíčka, jehož Více

Americké uskupení GODSMACK pro mě vždy bylo kolektivem průměrných muzikantů s neskutečně nadaným zpěvákem a frontmanem Sully Ernou. Rozhodně nechci shazovat výkony jednotlivých členů, svoje nástroje ovládají bravurně, ale faktem zůstává, že mistr Erna je všechny zastiňuje a právě na něm stojí a padá úspěšnost každé další jejich vydané řadovky. Z toho také plyne, že vyloženě zlomové album jsem od nich nikdy nedostal, prostě to nějakým způsobem nejde. Momentálně za sebou mají tito Američané pět studiových zářezů a z poměrně nezajímavého d Více

Kytarový střelec John 5, vlastním jménem John Lowery, zažívá asi nejlepší období ve své, už docela dlouhé, kariéře. Občas je zajímavé všímat si životních propletenců různých umělců. Právě u Johna mě zaujalo velmi dobré přátelství s bývalým bubeníkem MEGADETH Chuckem Behlerem, se kterým se přestěhovali z Michiganu v roce 1987 do Los Angeles, aby si splnili svůj hudební sen. Od té doby uplynula spousta let a John se účastnil spousty hudebních projektů, z nichž některé byly velmi úspěšné a dopomohly mu k určitému prosazení se do vyšších hudebn Více

Podle zřejmě nejčastějšího recenzentského rčení od jednoho týpka z jednoho dnes již nepříliš agilního hudebního portálu by se zde slušelo napsat, že švédští neo-thrashoví obrozenci z THE HAUNTED dávají jasně na srozuměnou, kdo že dnes stále udává směr celé (dnes již skoro dvacet let staré) hudební vlně, které domovem je skandinávské přístavní město Gothenburg. Nicméně můj názor na rozpoložení sil v dané scéně, jak se lze velmi snadno dovtípit, je tak trochu jiný. A právě THE HAUNTED považuji za nejméně zajímavé uskupení ze všech líd Více

Předpokládám, že při vyslovení jména Taylor Hawkins napadne každého především výborný bubeník FOO FIGHTERS. Bicí jsou u něho samozřejmě převládajícím prostředkem vyjádření, ale byla by chyba opomenout také jeho vynikající cit pro skládání hudby a hlavně charismatický rockový hlas. Ty znalejší hned napadne druhé CD rozsáhlého alba „In Your Honor“, kde si Taylor prohodil pozici s Davem Grohlem a pěvecky debutoval v písni „Cold Day In The Sun“. Těžko říct, jestli to byl prvotní impuls vyzkoušet něco nového, ale v roce 2006, tedy pouze rok po vydán Více

Přízračné album nahráli letos švédští mágové progresivní metalové hudby, jen co je pravda. Nemůžu si pomoci, „Pale Communion“ je podle mého definicí všeho, o co se Michael Akerfeldt již nějaký ten rok zpátky pokoušel. Jeho cesta letos dospěla konečně ke kýženým vrcholkům, protože nové skladby, které OPETH předkládají, jsou prozatím tou nejdokonalejší výpravou do světa art-rockové platformy silně ovlivněné hudbou sedmdesátých let. K výsledku kapele opět trochu dopomohl Steven Wilson, se kterým již seveřané spolupracovali na několika předchozíc Více

Dan Spitz je pozoruhodný člověk. Když už to vypadalo, že se během reunionu ANTHRAX v roce 2005 usadí ve své domovské kapele, tak ji posléze opustil, aby se mohl opět věnovat profesionální dráze hodináře. Ovšem jak dlouho může thrash metalový maniak zůstat u této miniaturní a poklidné práce? Odpověď přišla se založením metalového projektu RED LAMB, který, ale i přes asistenci mnohem věhlasnějšího kolegy z branže Dave Mustainea, nakonec skončil v propadlišti dějin. I přes určité kvality to asi bylo i pro samotného Spitze jen vyřádění na Více

Dobře si pamatuji na dobu, kdy jsem jako osmnáctiletý floutek přihlížel situaci, kterak mocní ENTOMBED diktovali podmínky celé severské deathmetalové scéně, jenže tak se dělo více než dvacet let zpátky. Z tehdejší sestavy mrtvolných hromovládců se postupem let poroučeli všechny její osobnosti a základní pilíře, tedy až na jednu jedinou. Odchod bubeníka Nicke Anderssona v roce 1998, a pak rovněž i kytaristy Uffe Cederlunda o sedm let později, znamenal velký zásah do fungování a skladatelského potenciálu téhle neobyčejné kapely. Když se v  Více

Když americká hair-metalová kapela jako KIX vypouští po téměř dvaceti letech pauzírování comebackovou řadovou desku „Rock Your Face Off“, člověk by čekal energeticky vyčpělý, notně udýchaný, avšak producentsky  důkladně učesaný materiál, který by transparentně útočit na první dojem starých rockových pák, ovšem po pár posleších by byl vzhledem k jeho klasicky rockovému důchodcovství k nepoužití. To celé je v případě KIX blbost. Ani nevíte, jak rád jsem se mýlil právě u této kapely, která slavila největší úspěchy na sklon Více

Dokud bude ve svých rukou pevně držet otěže rock’n’rollu tento kanadský šílenec, tak se o budoucnost žánru nebojím. Samozřejmě mám na mysli ten neurvalý rock’n’roll, za který se rády schovávají takové veličiny jako AC/DC, MOTÖRHEAD a nebo třeba THE ROLLING STONES. DANKO JONES je vlastně jednoduchá tříčlenná úderka, která v sobě, očividně, zahrnuje zpěváka a kytaristu Danka Jonese a baskytaristu Johna Calabrese, bubenický post se však u nich s jistou pravidelností mění, takže je to spíš silné duo. Už z debutového EP, které vyšlo v roce 1998, bylo ja Více