Hlavní zjištění - čtvrté a dosud poslední album newyorských indie-rockerů YEAH YEAH YEAHS neplatí za tak sebestřednou popinu, jakou představovala předešlá bohorovná nahrávka „It´s Blitz“, která všechny překvapila dosti odlehčenou (až téměř „disco“) formou a celkovou posluchačskou nenáročností. Někteří z té úmyslné povrchnosti byli nadšeni, jiní právě úplně naopak. Zatímco minulý počin vymetal taneční parkety a jeho singly dobývaly v anglo-americkém světě nejrůznější charts, jde právě loňská nahrávka „Mosquito“ na věc trochu z jiné strany. Nelze říci, že by Více

Za sedmnáct let své existence nahráli Italové LACUNA COIL svou nejlepší desku až nyní. Při faktu, že tahle letitá gothic metalová kapela, i přes své nemalé úspěchy v Evropě, ale rovněž zejména za Atlantikem, nikdy neplatila za bůhvíjak objevnou záležitost, se vlastně nic zas až tak mimořádného nekoná. Mediálně to měli Taliáni vždycky podchycené sympaticky vyhlížející zpěvačkou Cristinou Scabbia, kterou zde stále na vokální duet doplňuje Andrea Ferro. Pouhým střídáním obou vokalistů, za přispění skoro až nu-metalově dunících kytar, navíc ob Více

Americký kytarista Zakk Wylde již drahně let nemusí nikomu nic dokazovat. Jméno si již dávno udělal dlouholetým působením v doprovodném bandu Ozzyho Osbournea, kde si získal početné zástupy fans a obdivovatelů po celém světě. Od roku 1999 navíc sestavil svůj vlastní hard rockový gang, pod jehož černou nálepkou nás pravidelně zásobuje novými alby. BLACK LABEL SOCIETY, u kterých od počátku zastává rovněž roli zpěváka, lídra a skladatele, jsou zkrátka esencí jeho hudebního cítění. Trochu jižanského rocku, trochu vlivů BLACK SABBATH a navíc hromada har Více

Brněnští BOY svým způsobem zacelují na tuzemské scéně prázdné místo, protože podobnou, přímočaře vyprofilovanou, punk rockovou palbu bychom zde v současnosti těžko hledali. Jejich debutová fošna „Darkest Visions“ vychází právě v těchto dnech u německého vydavatelství Wolverine Records, takže je třeba říct, a to i vzhledem k současným koncertním aktivitám kapely, že jde o partičku, která má touhu se někam posouvat. Prostě nikdo, kdo by alibisticky tvrdil, že na to kam až se jeho hudba prosadí, sere. Z kapely mám pocit, že jim na výsledku svého snažení zále Více

Norským MAYHEM, za ten jejich nejnemocnější a nejpokřivenější způsob prezentace, už měl dávno nějaký fundovaný odborník z oboru psychologie vystavit certifikát. Čerstvý singl „Psywar“, jenž je předzvěstí další regulérní řadovky „Esoteric Warfare“, znovu hučí jako zasmrádlé podzemní chodby nějakého zločinného sanatoria z 19.století, kde je třeba dávat každou chvíli bacha a to nejen na nakažené potkany. Zkrátka, vše pro co jste kdy tuhle kapelu měli rádi, zde dost pravděpodobně znovu naleznete. Zvráceného blázna Csihara, zaníceného vykonavatele m Více

Tápání pokračuje? Spíše ano. I když jak se to vezme? Pokud ano, tak je méně nápadné než u několika posledních nahrávek. Vlastně se jedná o téměř totožnou situaci, jako je tomu u amerických prog-metalových králů z DREAM THEATER, kteří na podzim loňského roku přišli s deskou, o které celá řada kritiků rovněž tvrdila, že kapelu sebejistě vrací zpět do hry. Nic takového však album nepředstavovalo a jen svým rekapitulačním charakterem stvrzovalo, že se žádné invenční hody opět nekonají. Němci GAMMA RAY, stejně jako DREAM THEATER, rovněž přichází p Více

Je krásné jaro roku 1990, je mi patnáct a zrovna poprvé ohromeně naslouchám muzice, jakou jsem do té doby neslyšel. Chorobná atmosféra, dunící masa kytar, vřeštivá, kvílící sóla a hlas při jehož prvním vyslechnutí tuhne krev v žilách, to všechno a ještě hromada energie navíc. A zvrácené melodiky pochopitelně, té prohnilé melodiky co na mne působí jako balzám. „Pull The Plug“, „Left To Die“ nebo „Open Casket“, tohle byli DEATH  s obzvláště silným DNA, v dobách svého druhého alba „Leprosy“, jednoho z nesmrtelných milníků celého ž Více

Přičinlivý prog rockeři DYING PASSION potřebovali pouze rok a půl na to, aby představili následovníka kritikou velmi kladně přijatého alba „Amplify“. Stalo se tak na sklonku loňského listopadu a koncepčně pojatý opus „Transient“ znovu snese nejpřísnější hodnotící měřítka a to nejen ta týkající se domácí produkce. Pětičlennému ansámblu ze šumného Šumperka se během patnácti let na scéně podařilo vypěstovat si skutečně zajímavé vyznění, jenž kombinuje těžší metalové ladění s rockovou nesvázaností a atmosféričností. Toto samozřejmě provází i čtrnáct Více

Když před šesti lety Trent Reznor světu sdělil, že svou novou hudbu už nebude distribuovat v podobě fyzických nosičů prostřednictvím hudebního vydavatelství, ale výhradně v datové podobě přes internet, musím se přiznat, že mne tenkrát opravdu nenadchnul. Osobně jsem tyto moderní vymoženosti nikdy nepřijal za své, takže by mne s podobným sdělením nasral snad každý muzikant, na jehož novou hudbu se těším. Tehdy byla poslední deskou NINE INCH NAILS velmi podařená „Year Zero“, kterou si kapela trochu napravila reputaci po nepří Více

DARK TRANQUILLITY jsou pro mne příkladem velmi pilné kapely, na kterou se však postupem doby neprávem zapomíná. Navzdory upadajícímu zájmu metalových médií se nacházejí i po dvaceti letech ve výtečném rozpoložení a svým fans pravidelně servírují kvalitní alba. Ačkoliv styl, se kterým vešli kdysi ve známost, již dávno neplatí za něco nového a senzačního. Pořád si zkrátka udržují vysokou kvalitu a jejich nová (méně sledovaná) alba si vůbec nic nezadají s těmi starými, kdy na ně byla, díky boomu göthenburgské metalové školy z poloviny Více