Dva roky po předchozí nadějné placce „Trails And Passes“ přicházejí švédští GREENLEAF s další sadou stoner-rocku a hutného metalu inspirovaného vlivy sedmdesátých let a zejména pak hudbou BLACK SABBATH. Jakkoliv jsem předchozí počin této party z Borlänge hodnotil pozitivně, musím nyní připustit, že do aktuálního alba se dostávám o poznání komplikovaněji, nicméně je zřejmé, že si zhýralci, vedení od počátku své šestnáctileté existence kytaristou Tommi Holappou, udržují svůj typický rukopis a nepopírají roli velkých rockových tradicionalistů, kt Více

Stalo se něco neskutečného, konečně se někomu podařilo opatřit thrashmetalové album podobnou mírou progresu, instrumentální brilance a výrazové barvitosti, jako se to povedlo před dvěma dekádami Chucku Schuldinerovi v případě death metalu a sice s alby jako „Individual Through Patterns“ a „Symbolic“ od jeho skvostných DEATH.  Tuhle více než sedmdesátiminutovou porci promakané a inteligentní metalové hudby by nebylo schopno rozebrat ani hejno Bořitelů víceúrovňových světů. Mimo-planetární výprava za odhalením neznámých dálav ohromuje v Více

Co říci k novému albu německých DESTRUCTION a být co nejvíce přesný? Určitě to nelze shrnout šmahem. Hodně totiž záleží na tom, nikoliv jestli je dotyčný fanouškem zmíněného žánru, ale na tom, kdy se konkrétně k této kapele dostal. Pokud jste měli to štěstí a posloucháte je od osmdesátých let, tudíž znáte období jejich nespoutaných, ovšem i instrumentálně nápaditých, počinů, nepředstírané dravosti a entusiasmu a také naprosto originálního zvuku, vy všichni budete z nového alba „Under Attack“ dle mého spíše zklamaní. Ne že by kapela Více

Metalová královna z dob hudební nadvlády MTV Lita Ford se již poněkolikáté snaží navázat na svou někdejší úspěšnou kariéru a to prostřednictvím již třetí post-comebackové desky „Time Capsule“. Svůj komerční vrchol má však zpívající kytaristka hodně dávno za sebou, konkrétně tedy zhruba osmadvacet let. Tenkrát v roce 1988 uspěla se svou třetí sólovou deskou nazvanou jednoduše „Lita“. Kdo by však od ní dnes ještě čekal podobný návrat plný hitových singlů a nezapomenutelných šlágrů či dokonce duetů s Ozzym? Vždyť téměř šedesátiletá hudebnice, která se mezi ro Více

Když si před několika lety Nikki Sixx uvědomil, že jej se spoluhráči z kapely MÖTLEY CRÜE již nepojí víc než jen minulost, své ambice skládat dál hudbu a aktivně vystupovat plynule přesunul na svůj druhý projekt, v mezičase v rámci jeho Heroinových deníků založený band SIXX A.M., kde mu od začátku sekundují dva schopní muzikantští kámoši James Michael a DJ Ashba. Obě kapely Sixxova života bych však v žádném případě nesrovnával, každá totiž reprezentuje zcela jiné období a každá má samozřejmě úplně jiný význam. Rovněž podhoubí vzniku skladeb té které kape Více

Dánští ARTILLERY jsou skupinou, kterou jsem v jejich staré éře z osmdesátých let vlastně vůbec neposlouchal, zkrátka mne nějak míjeli, bez ohledu na to co a jak hráli. Jejich tvorbu jsem začal sledovat až před osmi lety, kdy už měli za sebou nějaké to comebackové album. Přesto však musím říct, že si mne svým nabušeným thrash metalem, originálně nazpívaným melodickým hlasem, vcelku získali. Považuji je totiž především za poctivý evropský metalový band, který předkládá spolehlivou a trvanlivou kvalitu, drží se tradic, a s patřičným vkusem dokáže kloubit řízn Více

Když se krátce po své bezejmenné debutové desce v roce 1983 rozpadla kalifornská metalová kapela STEELER (neplést s německou kapelou totožného jména z druhé poloviny osmdesátých let, ze které vzešel kytarista Axel Rudi Pell), rozhodl se zpěvák Ron Keel okamžitě zahájit existenci vlastní kapely, v názvu navíc zaštítěné svým netradičním příjmením. Z amerických STEELER tehdy mnohé zaujal zejména mladý švédský kytarista Yngwie J.Malmsteen, jehož rozhodnutí rozjet rovněž vlastní sólovou dráhu posléze způsobilo jejich rozchod. Ron Keel coby poměrně zají Více

Švédští EUROPE už mnoho let dokazují, že jsou stále znamenitou hardrockovou kapelou, dokonce možná ještě lepší než v dobách bájných osmdesátek, které udělaly nezapomenutelnými i jejich fanfarónské hity. Jejich současná tvorba vykazuje více stop oné rockové poctivosti známé z odkazu velikánů let sedmdesátých, nicméně to, co kapelu dělá stále poutavou, je bezesporu vynikající muzikantská výbava a skladatelská invence, která se promítne i do jejich koncertních performací. Bohužel jsem si poslední dubnovou sobotu za žádných okol Více

Navzdory skutečnosti, že W.A.S.P. po roce 2000 poměrně často měnili vydavatele svých nahrávek, působili velmi stabilním a koncertně aktivním dojmem, což potvrzují nespočetná vystoupení, které kapela v této době absolvovala na našem území, což v devadesátých letech a dříve nebylo vůbec pravidlem, protože až do roku 2005 se žádný koncert těchto legendárních metalových Američanů na našem území neuskutečnil. Mezi roky 2001- 2009 navíc Blackie najel na velmi pravidelný režim nahrávání řadových alb a přestože již měla kapela svůj styl dávno vypil Více

S nástupem nových temných amerických formací jako NINE INCH NAILS, TOOL, KORN nebo MARILYN MANSON, které za Atlantikem svým dekadentním přístupem rozvířily stojaté vody tvrdé hudby poloviny devadesátých let, usoudil i Blackie Lawless, že by bylo konečně záhodno vystrčit hlavu na světlo s novými sděleními. Na začátku roku 1997 přeci jen uběhlo již skoro pět let, co stál naposled v rámci W.A.S.P. na pódiu. Zmíněné nové hvězdy zámořské scény, které mu učarovaly jak svou originální tvorbou, tak i vizuálním provedením svých koncertů, v  Více