Někdy je potřeba chytnout všechny korektní zmrdy pod krkem a zařvat jim pořádně do ksichtu. Vždyť o čem jiném vždy metalová hudba byla, že jo? Rozhodně ne o nějakém plynulém proplouvání smířlivými náladami. A zrovna DEBUSTROL vždy byli o hněvu a agresi. Ne jinak tomu je nyní, na jejich aktuální krví prosáklé fošně nazvané „Válka“. Přiznám se, že vlajková kapela agresivního tuzemského thrash metalu mne už od mládí na počátku devadesátek přišla jako spolek oslovující zejména nezvladatelné sígry, co se ve škole poněkud hůře učili. T Více

Vypadalo to, že deska „F.U.N.K.“ z roku 2008 bude posledním sólovým albem legendárního „Voice of rock“, jak je přezdívaný můj velký oblíbenec a srdeční umělec GLENN HUGHES. Po celé řadě zklamání se zakládáním kapel se Glenn přece jen uvolil vydat po dlouhých osmi letech čistě vlastní počin. Jen málokdo z veteránů se může chlubit průměrnou bilancí jedna deska za rok, ale marná sláva, když někdo umí, tak je možné chrlit novou muziku s neuvěřitelnou kadencí a kvalita přitom neutrpí. Vždy si pak vzpomenu na nářky některých hudebníků, kteří omlouvají svoji sklada Více

Několik tisícovek tuzemských metalových fans dorazilo v pátek do karlínského Fóra, aby shlédlo vystoupení tří ve svém žánru poměrně slušně etablovaných kapel. Hojná návštěvnost se dala už s předstihem očekávat, což se nakonec potvrdilo a moderní karlínský sál, jenž obestírá pověst jednoho z nejlépe ozvučených prostorů v Evropě, byl tedy napěchován k prasknutí. Co si budeme namlouvat, nevidím zrovna rád, že kapela se zkušenostmi a hráčskou vybaveností TESTAMENT je nucena pouze předskakovat o generaci mladším vikingským vále Více

Nepatřím zrovna k fanouškům starých melodicko-deathových IN FLAMES z devadesátých let. V té době mne stále se teprve formující kapela z Gothenburgu byla úplně volná a zaujala mne poprvé až s deskou „Reroute the Remains“ z roku 2002. Od tohoto přelomového alba se styl ambiciózních Švédů ubíral cestou čím dál výraznějšího příklonu do vod rockového a metalového mainstreamu a jisté, nejprve nepatrné a později výraznější, modernizace zvuku prostřednictvím naprogramovaných podkresů, nicméně kapela si vždy dokázala udrž Více

Vydání desky „Pylon“ pro mě bylo velkým milníkem ve vnímání KILLING JOKE, kteří kolem mě neustále poletovali, ale nikdy jsem necítil potřebu pídit se po celé jejich diskografii. Jejich post-comebackové období a rockerštější přístup v něm zachycený se mi velmi líbí a právě s poslední deskou se to vše zlomilo, jakoby vše dotáhli k dokonalosti. Stal jsem se tedy jejich velkým fanouškem a začal jsem naposlouchávat i všechna ta stará osmdesátková alba. Právě někdy v této době ohlásilo post-punkové kvarteto turné se zastávkou v Praze. Palác Akropolis byla přímo Více

Na sepsání většiny dojmů z poslechu „Hardwired…To Self-Destruct“ jsem si nechal trochu delší čas. Když po osmi letech vydává album kapela, kterou ve skrytu duše všichni milujeme a zároveň v některých případech také nenávidíme, není to prostě jen tak. Návratu malého ukecaného Dána a jeho velkého namachrovaného kámoše tak předcházelo mnoho let mlžení. Fenomén METALLICA se už dávno vymkl kontrole a i když dnes po světě pobíhají tlupy mrmlajících haterů, kteří nejsou až tak ztotožněji s úspěchem této legendy, fakte Více

Znáte ty kapely, které v našich končinách vládnou z hlediska četnosti koncertů železnou pěstí a to doslova každý rok a nikdo z normální fanoušků rocku/metalu o ně nestojí? Jistě si každý vybaví svého zástupce. Ale existují také výjimky a to jsou kanadští ANNIHILATOR, kteří jsou v posledních letech každoročními návštěvníky České republiky a kteří se zcela jistě dají zařadit k tomu zajímavějšímu, ba dokonce nejlepšímu, co lze z hlediska metalových koncertních akcí navštívit. Já sám je od roku 2010 navštěvuji víceméně pravidelně a tak se jedná o mou čtvrtou p Více

Jakkoliv jsem v době vydání desku nadhodnotil, viz. má recenze na webu Metalopolis, stále si myslím, že v roce 2008 byla Magnetka logickým vyústěním situace, kdy kapela už musela vyslyšet přání většiny jejich fans a vrátit se konečně k svému stylu z konce osmdesátých let. A tak přišel čas na tuhle solidní repliku, prostřednictvím které se James Hetfield a spol. hodlali zavděčit většině a rezignovali na evoluci. „Death Magnetic“ se tak stalo dalece nejméně překvapivým a nejméně riskujícím albem v jejich dlouhé historii. Zprvu kapela sklízela větš Více

Když v červnu roku 2003 vyšlo album „St.Anger“, měla za sebou METALLICA tři nejtěžší a nejkřečovitější roky vlastní existence a tak desku chápu jako výsledek, který se zrodil a byl formován oním právě uplynulým martýriem, krizí, jejíž původ bylo možné dohledat v hektické minulosti a stále rostoucí popularitě kalifornské čtyřky. Deska odhalila především skutečnost, že slavná kapela, už dávno neschopná odstupu, procházela nejen značnými osobními problémy, ale i krizí vlastní umělecké identity a obdobím skladatelské vyhořelosti. Dodnes Více

Jakkoliv bylo „Reload“ v tisku tehdejší doby prezentováno jako album, které celé vznikalo během stejných studiových prací co předchozí „Load“, není tomu zas až tak docela pravda. Nahrávalo se samozřejmě ve stejných prostorách The Record Plant studií v městečku Sausalito poblíž San Francisca a spolu s hlavním všudepřítomným tandemem James Hetfield/ Lars Ulrich byl do role producenta již tradičně nominován také Bob Rock. Cesta k zhotovení „Reload“ má však o něco komplikovanější průběh, než tomu bylo u přímo předcházející desky. Kapela totiž Více