Když se při tvorbě nové muziky spojí úderník Till Lindemann s hračičkou Peterem Tagtgrenem, fanoušek RAMMSTEIN musí být především ujištěn, že se výsledek od jeho německých oblíbenců zas až tolik lišit nebude. A tak se také stalo, tedy až na jeden podstatný rozdíl, Lindemann pro textovou složku své první sólové desky totiž zvolil angličtinu. Jinak se jedná prakticky o očekávanou sadu nadupaných metalově industriálních pochodů a hymen, ze kterých je patrné skladatelské spojení ústředních postav kapel RAMMSTEIN a PAIN, zkrátka úderná, zvukově vybroušená a kovov Více

Kromě poslechu alba „Arrival“ jsem měl možnost islandské mladíky THE VINTAGE CARAVAN vidět koncertně v Plzni na Metalfestu, ale snažil jsem se zamezit ovlivnění názoru na nahrávku vlivem koncertu, který nebyl zrovna bůhvíjaký. V tomto srovnání tedy vítězí právě nahrávka, kde si kapela mnohem víc vyhrává s detaily a působí na ní mnohonásobně hotovějším a profesionálnějším dojmem, než tomu bylo v případě matného vystoupení. Tomu do dokonalosti a energie větších ryb ještě hodně chybělo. Mám tedy pocit, že si zřejmě někdo u Nuclear B Více

Když se více než před dekádou samozvaní odborníci na hudební vkus a různí další frikulíni pohoršeně pozastavovali nad tím, jak si může někdo dovolit přirovnávat význam nějakých MUSE k jejich modlám z RADIOHEAD, byla z jejich postojů cítit pouze arogance. Netušili však, jak velkou oblibu si tahle z nepůvodnosti mnohokrát obviňovaná britská trojice v blízké budoucnosti získá. Dnes MUSE patří bezesporu k nejsledovanějším kapelám světa, globálním fenoménům, jenž jsou schopny zaplnit největší velkoměstské arény. Ne že bych se zde chtěl MUSE nějak zastávat Více

Vlastně je tomu tak v životě mimořádných osobností pořád. Období neúspěchu, nezasloužených ústrků, nepochopení a zklamání jsou střídána s výjezdy kreativity a dech beroucími okamžiky. Po nedůstojné šachové partii u ANTHRAX stál zpěvák John Bush se svými ARMORED SAINT znovu na začátku, tedy před úkolem oprášit druhy uznávané logo kapely a nějak se popasovat s přesycenou hudební současností. Právě v době kdy nic nebylo jisté, potvrdilo vcelku zdařilé album „La Raza“, že zkušená (avšak dlouho neaktivní) kapela má ještě stále co na Více

Zde jsou tedy ještě nějaké fotografie z koncertu německých metalových legend ACCEPT, který proběhl v Plzni na Metalfestu. Jak už jsem v reportu z akce zmínil, přestože mne tato kapela na posledních dvou deskách příliš nepřesvědčila, naživo je to zcela něco jiného. Oprávněně tedy považuji vystoupení ACCEPT za jeden z vrcholných okamžiků letošního klání a bylo vážně úplně jedno, jestli se zrovna hrála letitá klasika z osmdesátých let nebo skladby podstatně mladšího data, které na nových řadovkách již zpívá Mark Tornillo. S dvěma nováčky v Více

Když jsem přemýšlel nad někým z generace dnešních třicátníků, kdo pro mne v naší zemi nejzajímavěji reprezentuje klasicky rockovou kytarovou hru, která vychází z bluesových kořenů a ještě do tohoto letitého hudebního žánru vnáší neotřelý kus svého, napadl mne jako první Ivan „Aivn“ Jašek. Kytarista, který v minulé dekádě sice táhl a působil u brněnských ANNIE´S TRIP, u našlapané hardrockové kapely často obrážející tuzemské kluby, ale dnes již několik let aktivně působí jinde, u své tříčlenné formace AIVN´S NAKED TRIO. Hudba obou Více

Kalifornská thrashmetalová legenda EXODUS určitě není kapelou, na kterou chodí pozéři nebo lidi držící za každou cenu prst na tepu doby a už vůbec ne ti, kteří se o kapelu otřeli jen tak letmo v rámci módní vlny metalového retra. Ti co přijdou na jejich koncert, zatraceně dobře vědí, o co že na něm kráčí. V jejich případě jde o jednu z toho hodně mála thrashmetalových stálic, která se může pyšnit stále početnou a velmi zarytou „die-hard“ fanouškovskou základnou vyhledávající nekompromisní riffing. A brněnská zastávka v klubu Favál tohle v Více

Když se hradecké vystoupení FAITH NO MORE termínově kříží s plzeňským Metalfestem, nezbývá Plzeňákovi nic jiného, než za kapelou vyrazit v rámci dovolené (o pár dní později) do Bratislavy. Osobně jsem velmi toužil shlédnout tuhle kapelu na právě probíhajícím turné, které se koná za účelem podpory jejich comebackové desky „Sol Invictus“, hlavně tedy z toho důvodu, že opravdu nepředpokládám časté koncertování FAITH NO MORE v následujících letech a samozřejmě také proto, že v době mé mladické rozjívenosti na úsvitě devadesátý Více

Při pohledu na název alba a koneckonců i na obal nejnovějšího počinu Lucy Turilliho se mi vybaví kruté zklamání z filmu Prometheus režiséra Ridleyho Scotta. Pod bombastickým vizuálem se skrývalo jedno velké nic, což je do značné míry i případ tohoto alba. Cinematic metal, pompa až na půdu, našponovaný soundtrack k hollywoodskému velkobijáku. Přesně takhle si to Luca Turilli vysnil, naplánoval a zrealizoval. V tomhle punktu albu nelze vyčítat nic. Problém není ve formě, nýbrž v obsahu. Přesněji řečeno, v naprosté absenci jakéhokoliv obsahu. „Promet Více

Třetí a poslední den festivalu jsem zahájil brzkou návštěvou areálu (už zhruba okolo půldruhé odpolední), abych zde mohl sledovat vystoupení mladých islandských stoner-rockerů THE VINTAGE CARAVAN, kteří právě v těchto dnech vydávají svou debutovou desku „Arrival“ (recenze přijde v dohledné době) u kolosu Nuclear Blast, ostatně tahle nahrávka na mne působí sympatickým dojmem. Stejně tak sympatickým dojmem na mne působí i tato tříčlenná kapela, byť je zřejmé, že kluci ještě zcela nedozráli v hotové „ret Více