Chtěl jsem původně napsat, že od doby kdy americká kapela DANZIG začala vydávat svá řadová alba s pestrobarevnými obaly, jaksi se jim přestalo skladatelsky dařit. Jasně že první čtveřice kultovních řadovek, nahraná v neměnné čtyřčlenné sestavě Danzig/ Von/ Christ/ Biscuits na přelomu osmdesátých a devadesátých let, je ještě dnes nedostižná a to jak po stránce komerční, tak samozřejmě i té kvalitativní. Žádná z následujících kolekcí se prvotní famózní jízdě plné sžíravé temnoty, rozpolceneckého blues a sabatoidního heavy metalu opravdu nevyrovnala a t Více

Američané ADRENALINE MOB jsou sice zaštítěni visačkou supergroup, ale od počátku své existence na mne dělají dojem schématicky poskládaného uskupení, které má bez diskusí vysoký hráčský potenciál, ale jejich songy jsou vcelku obyčejné, prosté výraznější originality, stylově usazené na hranici mezi moderním americkým hard rockem a heavy metalem, takže by se jinak bez veškerého mediálního humbuku rozvířeného v metalových tiskovinách, a to zejména díky jejich silnému vydavatelství a rovněž díky velmi dobře známým jménům členů kapely (kdysi je pomá Více

„Provedli jsme takový utajený konkurs, kde jsme zvali anonymně různé baskytaristy. Oni nevěděli, že ta nabídka je od INSANIE. Šli na konkurs na pozvání kohosi, koho ani pořádně neznali, netušili o co jde. A tak jsme to také chtěli! Nakonec jsme měli asi pět tipů, ze kterých vzešel Klíma, který nám vyhovoval jak lidsky, tak i hudebně. Je to dobrý muzikant a navíc se ukázalo, že je to přímý potomek Ladislava Klímy, autora románu Utrpení knížete Sternenhocha, což je náš kultovní román, a bylo rozhodnuto!“ – Metal Breath č. 42 (1/99).Jak napovídá dne Více

Britové VALLENFYRE vstupují potřetí do dění a tentokrát je tomu tak na hodně dravé, temné a nekompromisní sbírce, která by měla udělat radost hromadě old-school deathmetalových fanoušků z přelomu osmdesátých a devadesátých let, neboť lze o tomhle materiálu uvažovat jako o znamenité poctě tehdejšímu chrastivému zvuku všech švédských smrťáků v čele s NIHILIST (později ENTOMBED), kterým byla dokonce na albu vystřihnuta pocta v podobě stejnojmenné skladby, a kteří právě v oněch časech nastoupili nekompromisně do čela evropského metalového undergroundu a prosla Více

Pro fanoušky GREAT WHITE musí být nová deska jejich oblíbenců vcelku dojemnou záležitostí, jakkoliv jde o dílo prosté nějakých závažnějších komerčních ambicí a hitovosti. Hardrocková stálice z Kalifornie se i bez svého někdejšího frontmana Jacka Russella rozehrává ke zkušenému představení a v devíti skladbách nabízí přesně to, co valná většina rock´n ´rollových tradicionalistů a znalců americké scény osmdesátých a devadesátých let od této hardrockové party žádá. Rock vycházející z bluesových základů, kterému nechybí šťavnatost a potřebná zapálenost, a ze Více

Není příliš obvyklé, že se anglická kapela na začátku své dráhy rozhodne pro speed metal, jenže DRAGONFORCE už si za těch patnáct let působení na scéně vybudovali velmi obstojnou pozici, patří k držákům a jejich jméno je dnes navíc zárukou velmi dobře odvedeného řemesla. Ano, je zde sice opětovně přítomna ona dotěrná otázka nepůvodnosti, protože stejně jako když Němci z GAMMA RAY mnohdy nezastřou svou náklonnost k heavymetalovým otcům z JUDAS PRIEST, rovněž DRAGONFORCE mají problém mnohdy neznít právě jako GAMMA RAY. Po šest let staré změně na postu fron Více

Je těžké soudit motýla, zvlášť když se za posledních patnáct let proměnil v cosi úplně jiného. Britská kapela ANATHEMA avizovala začátkem roku novou nahrávku, která bude údajně navazovat na jejich koncept z roku 2001, tedy jmenovitě album „A Fine Day To Exit“. Nicméně novinka „The Optimist“ už se stylově a výrazově nachází, stejně jako řada jejich nahrávek vydaných v mezidobí, úplně někde jinde, dochází zde tak pouze k návaznosti tématické, nikoliv té hudební. Máme co do činění s velmi křehkou a komorní nahrávkou Více

„Já se obávám, že ten underground je v našem případě spíš z nouze ctnost. Když už nemůžeme hrát na těch stadiónech, tak budeme aspoň kultovní kapela!“Prostě jsem si nemohl pomoct a musel jsem druhý díl povídání o INSANII uvést touhle vtipnou hláškou basáka Calvery z rozhovoru pro dávno neexistující časopis Big Beng! Ona totiž uvozuje dvě poměrně důležité věci – jednak, že INSANIA už v polovině devadesátých let nabyla skutečně kultovního statutu, za druhé, že pánové z kapely tenhle statut nebrali nijak vážně a stříleli si ze všeho okolo sebe. Fantazie Více

Vše, co PARADISE LOST ještě s předchůdcem „One Second“ do puntíku vycházelo, se s definitivní platností zhroutilo s následující řadovkou „Host“. Problém však nebyl ani tak na straně kapely, která se znovu o řádný kus posunula do oblastí elektronického rocku, jako spíš v produkci, jíž se nepodařilo vypíchnout stěžejní místa nahrávky a více diferencovat jednotlivé skladby, a stejně tak v logické nepřipravenosti většiny fanoušků na takto velký stylový skok. Samotné skladby, byť na „Host“ opravdu nebylo tolik vyložených trháků, jak by se dalo předpok Více

Přestože PARADISE LOST dosáhli s albem „Draconian Times“ velkého úspěchu, nezastavili se ve vývoji. S přirozeností sobě vlastní, nebojácně vstoupili do zcela nové kapitoly. Nahrávka „One Second“ je tedy zastihla v momentě, kdy opouštěli vody striktně metalového hájemství a vrhli se na kombinování temně rockových nálad s vkusně dávkovanou elektronikou. A čas, který tohle album dokonale prověřil, mne jen utvrdil, že to byl tenkrát, alespoň na určitou dobu, krok správným směrem. Vlastně i z řad metalových fanoušků nedocházelo k příliš velkým prot Více