Byl tehdy, tuším, podzim roku 1991 a Petr Hanzlík ve svém pravidelném rozhlasovém pořadu Gung Ho pouštěl na několik částí rozdělené, tehdy pět let staré debutové album kolosálních švédských tesknivců CANDLEMASS. Vlastně už si ani nepamatuji, proč tehdy (v období všeobecného boomu death metalu, ale i černého alba od METALLICY, či nečekaně úspěšného vydání nirvanovského opusu magnum „Nevermind“) došlo mimo jiné také na debutovou desku kapely, zrovna tou dobou zmítané personální kolizí a existenčními těžkostmi. Šlo o můj vůbec první konta Více

U některých kapel-zavedených institucí se toho v souvislosti s novou deskou moc řešit nedá, nanejvýš splnění plánu. KAMELOT mezi takové už dávno patří. Nejde o vyšší věk hudebníků ani počet studiových zářezů, prim sehrává míra a charakter tvůrčí ambice. V daném případě můžeme hovořit o muzikálově laděné popmetalové šabloně, jejíž dodržování se zdá být ideálem, ne-li otázkou života a smrti. Pakliže se vyloučí kalkul, vykročení mimo ni jako by se stalo něčím, co mysl hudebníků i nemalého počtu věrných posluchačů nepřipouští, vytěsňuje, nepobírá. Něčím, co by pos Více

Kai Hansen opouští HELLOWEEN! Na přelomu let 1988/89 nastává u stále ještě mladé, přesto už světoznámé německé kapely bouře obřích rozměrů. Po nahrání živáku „Live In The U. K.“ odchází její zakladatel, centrální mozek a vynálezce absolutního speed metalu. Co se na první pohled zdálo jako velká tragédie, se nakonec ukáže jako jedna z nejlepších událostí, které se v metalové muzice kdy staly. HELLOWEEN se totiž po několikaletém experimentálním období vrátili v roce 1994 ke svým kořenům a nasledně také dostali zpět na Více

Do vydání třetího alba „War Remains“ od nadějných richmondských hardcore/thrasherů ENFORCED zbývá necelý měsíc, a tak je nejvyšší čas si letmo připomenout jejich předchozí dílo, poměrně nadšeně přijaté „Kill Grid“ z roku 2021. Pětičlenná kapela funguje sedm let a svá alba vydává od roku 2019 v pravidelných, tedy dvouletých intervalech, což je na dnešní dobu poměrně svižné tempo. Jestliže máte stále na paměti, jaký rozruch v průběhu minulé dekády na americké tvrdě metalové scéně způsobili pensylvánští bourači betonových zdí POWER TRIP, jenž by Více

Velkou výhodou hudebního fanouška a nikoli hudebního kritika je to, že může psát recenze pouze na kapely či desky, které má rád. Není nucen do ranních hodin dokola poslouchat tisíckrát vyvařené melodie, kytarové trylky ze slabikáře pro muzikanty na základní škole, nemusí se prodírat tunami špatné muziky a hledat v ní perly. A hlavně. Není v časové tísni, kdy musí během několika málo dní rozhodnout nad osudem pracně vytvořeného díla, na kterém kapela poctivě dřela mnoho let. Může recenzi na desku napsat až s patřičným odstupem a jak si povíme Více

Rok stará druhá deska amerických UNDEATH svědčí o tom, že i ve zdánlivě vyčpělém prostoru klasického death metalu se můžeme dočkat poměrně svěžího materiálu, kde kapela nepotřebuje zrovna šokovat extrémností provedení vlastní tvorby, ani se jakkoliv podbízet moderní době, a přesto všechno dokáže působit i v rámci osvědčených struktur a postupů nanejvýš zajímavě. Ona žánrová uniformita je tak zde dokonale potlačena kvalitním songwritingem, který sice ctí parametry letitého stylu smrti, ale na druhou stranu u této kapely pouze umocňuje její potenciál Více

Je to již dvacet let, kdy vyšlo album, které to mělo již od začátku těžké. Po desce „The Dark Ride“ nastalo u HELLOWEEN velké personální zemětřesení, kdy z kapely odešli (respektive byli odejiti) kytarista Roland Grapow a bubeník Uli Kusch, kteří měli během předchozí dekády velký podíl na zvuku německé legendy. Kytary se ujal Sascha Gerstner (ex-FREEDOM CALL) a drží se jí dodnes. Za bicími byl během nahrávání z různých důvodů chaos, který skončil až příchodem bubeníka Daniho Löblea. Album z roku 2003 nakonec skoro celé nabub Více

Po nečekané smrti Andyho Fletchera již bylo jen na dvojici Dave Gahan a Martin Gore, jakým způsobem, a zdali vůbec, budou pokračovat ve společné hudební cestě. Zbylí dva členové se nakonec rozhodli značku DEPECHE MODE udržet a novým skladbám vetkli typickou esenci jejich pozdní tvorby. Že si více než kdykoliv dříve uvědomují konečnost existence, je na novince opravdu znát, a to bych opravdu neřekl, že je právě „Memento Mori“ albem smutečním či beznadějným. Možná právě smrt dlouholetého parťáka přiměla Goreho s Gahanem oprostit se od balastu a Více

Táborské KALLE už nějaký ten pátek sleduji, ale k důslednějšímu poslechu jejich nahrávek jsem se zatím nedostal. Křehká melancholická hudba plná jemných odstínů chce totiž své. Především správné rozpoložení, klid a čas. Kdo z nás to má?:-) Novinka „Under the Black Moss“ mě začala eminentně zajímat ve chvíli, kdy ji přede mnou spontánně pochválil jeden kamarád, jinak milovník enormně ponurých metalových alb. Na vkus určitých lidí se lze stoprocentně spolehnout a on mezi ně patří. Navíc netoleruje chyby. Lepší doporučení Táborští dostat nemohli. Nehodlám však če Více

„Tak už vám zase šlapou proti proudu, mladej pane?“ „Nojo, paní Millerová, zase, zase“.Ale zas ne tak moc, chce se mi dodat. Nová deska REDEMPTION se mi vlastně líbí, ale na druhou stranu z ní úplně nechrochtám blahem, jako většina recenzí, na které jsem narazil. Hele, nepřeskočil tady zase někdo hlavní chod a nevystavil účet trochu předčasně? Už to tak vypadá, ale doba se vymyká z kloubů, tak co se trochu neurvat ze řetězu. Magorů je dneska všude, že by se lopatou dalo přehazovat, další se snad ztratí v tlačenici. REDEMPTION jsou každopádně jedna z mých srdco Více