Za těch krušných šest let od vydání posledního (a nutno říct že zdařilého) alba „Dystopia“ jsem ani zdaleka neměl dojem, že se MEGADETH nachází v koncích, tak jako kdysi dávno mezi roky 2001-2007, natolik mne právě předchozí řadovka zaujala svým znovuobnoveným entusiasmem a výbušností. A to v posledních šesti letech Dave Mustaine čelil závažným zdravotním problémům (snad úspěšně zažehnaná rakovina hrtanu), mnohdy nevalné formě v rámci živých vystoupení a také o pár let později kontroverzi stran rozchodu s dlouholetým parťákem Více

Už je jasné, že angažováním sedmdesátiletého nestora Glenna Hughese na post zpívajícího baskytaristy se projekt THE DEAD DAISIES posunul o poznání výše, neboť bohem obdařený hudebník sebejistě a s veškerou profesionalitou vdechl tomuto penězi Davida Lowyho přiživovanému bandu punc skutečné emocionality a samozřejmého prožitku, o umělečtějších ambicích ani nemluvě. Což o to, tento all stars band na mne působil i v časech s Johnem Corabim u mikrofonu poměrně solidním dojmem, chyběla mu však osobitá nadstavba a důvod zařadit si je mezi skutečně v Více

Tak vám nevím, tohle je od mezikontinentálních kradáků MUSE zase slušnej blázinec. Jakoby byl posluchač na třičtvrtěhodinku vržen do chaotické laboratoře šíleného vědce, který, zasažen erupcí svých netušených myšlenkových pochodů, polévá během otáček poctivý vinyl od starých dobrých QUEEN kyselinou, noří do něho drátky vodící elektrický proud a občasně k oněm zkratům vážně a soustředěně zapreluduje na piáno, případně s úsměvem na rtech objevuje kouzlo zvuku diskotékově laděných osmdesátkových kláves. Že z toho všeho nejste moudří? Nedivím se. Více

Inspirace někdy prostě dojde, zvlášť tehdy, když máte popsat a hodnotit desku, která pravděpodobně nepřináší žádné překvapení ani decentní posun, ale jen další variaci dávno slyšeného. Pro napsání recenze proto tentokrát využiji metodu stručné polemiky, konkrétně jakési mírné oponentury k tvrzením z oficiální tiskové zprávy. Možná se pak objeví i nějaký zajímavější postřeh. GRAVE DIGGER jsou nedílnou součástí německé heavy metalové scény již více než čtyři desetiletí. Chris Boltendahl, Axel Ritt, Jens Becker a Marcus Kniep nepředstavují jen spolehlivou konc Více

Dříve regulérní čtyřčlenná kapela z texaského Austinu se postupem doby vyvinula v projekt, za kterým trvale stojí pouze jediný hudebník - všeuměl Nate Garrett. Letos jej doprovází pouze bubeník Mike Arellano, zatímco sám Nate nahrál ve studiu všechny ostatní nástroje. Po čtveřici řadových alb přichází volnější režim v podobě EP „20 Centuries Gone“. Novinka obsahuje pouze dvě zbrusu nové autorské písně a hned šest předělávek skladeb od světově proslulých kapel, které Garretta nějakým způsobem ovlivnily.Stylový záběr SPIRIT ADRIFT nese visačku heavy/ Více

Dost pravděpodobně jedna z nejočekávanějších metalových nahrávek druhé poloviny roku 2022 je zde a sklízí pochvalné reference. V souvislosti s „Of Kingdom And Crown“ od oaklandských MACHINE HEAD mě tedy v prvé řadě napadá slovo „ambiciózní“, což je ovšem pozitivní jev pouze pokud se umělci daří ony kypré parametry ambic jeho díla po okraj naplnit i dobrými nápady. V tomhle ohledu jsem však na vážkách. Výsledek se totiž dostavil pouze z poloviny, což se budu snažit osvětlit níže v textu své recenze.  Deska z formálního pohled Více

Pakliže by jste na úsvitu heavymetalového boomu osmdesátých let hledali v USA novou kapelu, která již v letech 1983 a 1984 působila jako ta nejhotovější a nejprofesionánější odpověď na hnutí NWOBHM z Britských ostrovů, nešlo by říct jiné jméno než ARMORED SAINT. Kalifornský band byl prakticky u počátků přesunu této hudby za Atlantik. Navíc se doma v USA těšil překvapivě větší pozornosti, než se to dařilo MANOWAR (pro středoevropského fanouška těžko myslitelný fakt). Právě kvintet z Kalifornie je mnohými kritiky skloňován coby stěžejní band „t Více

Souběžně s rozmachem heavy metalu na území Německé spolkové republiky rostla i poptávka po objevení ženské hrdinky, která by stála v čele nějaké právě vznikající kapely a stala by se konkurenceschopnou v tehdy výsadně mužském prostoru. Nešlo o to nalézt rock´n´rollovou zpěvačku po vzoru Joan Jett, nebo snad dívčí band koketující s neomalenou pouliční image prostřednictvím tak trochu punkové a trochu metalové hudby, jakou měly na svědomí třeba holky z řad londýnských GIRLSCHOOL, ale objevit metalovou bohyni a definitivní idol pro rostoucí Více

Novinka SOILWORK naplňuje dobře známé kapelní receptury a přesto je v mnoha věcech jiná. Asi není náhoda, že dva členové této formace našli v rámci poslední dekády zálibu v melodickém retru s úspěšným projektem THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA. Odklon od extrému je totiž znát i na celé řadě zdejších songů, stejně jako navýšený příklon Björna Strida k melodičtější části jeho hlasového portfolia. A to si myslím, že tahle kapela působí stále výsostně aktuálně a nemá zhola nic společného s nějakým retrem či nedej bože zatuchlým rock Více

Dánští PRETTY MAIDS jsou dnes pravděpodobně u konce své bohaté hudební kariéry. Když pominu současné hvězdy VOLBEAT a legendární tandem MERCYFUL FATE/ KING DIAMOND, jde o celosvětově nejúspěšnější metalový band ze země Hanse Christiana Andersena, větrného počasí, ucházejícího piva a skvělého fotbalu. Je obdivuhodné, že se kapela založená na počátku osmdesátých let dokázala udržet v popředí evropské heavymetalové scény v podstatě po celých těch čtyřicet let fungování. Za celou dobu prošli tito hitmakeři řadou personálních změn, a taktéž jejich pí Více