Ten den se zpočátku nijak výrazně nelišil od ostatních všedních dní. Kromě pár znepokojujících zpráv o možném válečném konfliktu rodícím se v nejmenované oblasti na východ od našich hranic a zveřejnění recenze na nové album mého oblíbeného zpěváka na zdejším webu, se nic pozoruhodného vlastně nestalo. „Tohle že má být to úžasné magické datum ověnčené šesticí dvojek? Datum, které svým zrcadlovým vzhledem provokuje k různým vizím, teoriím a příslibům?” Nějak takto jsem v duchu cestou z práce domů bilancovala uplynulé hodiny a kdesi v zátylku plíži Více

O tom, že má být nová deska AMORPHIS více progresivní jsem se dověděl s mírným zpožděním. Poslech první čtveřice písní byl za mnou a zrovna jsem usoudil, že nejlepším leitmotivem recenze bude sdělení, že „Halo“ je nahrávka decentně progová. Jenže dotyční si velmi chytře hrají už více než tři dekády. Jinak řečeno progový prvek, tedy pokud za něj budeme považovat hlavně masivní začleňování popu, je v podstatě základním znakem jejich tvorby. Zmíněný leitmotiv jsem tedy radši nechal viset ve vzduchu a začal se o to více věnovat dalším skladbám. Za Více

Přiznám se, že po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině jen stěží nalézám chuť psát hudební recenze. Všichni víme, že zvěrstva rozpoutaná z příkazu ruského válečného zločince Putina nemají v moderní evropské historii obdoby. Fakt jsem si nemyslel, že něčemu podobnému budeme prostřednictvím televizního zpravodajství přihlížet. Ukrajinci jsou u mne hrdinové, brání svou vlast proti mnohonásobně početnějšímu agresorovi…a i když jsem v této zemi nikdy nebyl a nikoho odtud neznám, přesto se mě celá ta příšerná věc hodně dotýká. Věřím, že to tak má snad kaž Více

Před kanadskými dobrodruhy VOIVOD je třeba smeknout. Nevybavuji si totiž jinou kapelu, která by za sebou měla takřka čtyřicet let působení na scéně, během kterých si vybudovala své zcela originální zvukové a výrazové prostředí, dalece ji oddělující od zbytku světa, aby během těch let vytvořila patnáct řadových alb a ještě ke všemu na posledních z nich potvrzovala nápaditost, energii a invenci srovnatelnou s jejich nejúspěšnějšími díly. VOIVOD se vždy nacházeli natolik vzdáleni konformnímu prostředí běžných rockových a metalový Více

Arjen Anthony Lucassen – mám rád tohoto svérázného holandského hudebníka. Z jedné vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jde o velmi příjemného a milého člověka, se kterým se dá dlouze a zajímavě mluvit prakticky o čemkoli. A pokud sdílíte jeho zápal pro hudbu a zároveň jste nadšenci do sci-fi a fantazijních sfér všeobecně, patříte do jeho světa. Světa, který pro nás hudební fanoušky zhmotňuje na ploše mnoha zajímavých projektů. Za stěžejní lze bezesporu považovat AYREON, mateřský přístav, ve kterém se realizují všechny hlavní myšlenky a vize. STAR ONE, troufn Více

Dlouho předlouho dřímal spravedlivým spánkem starý tullovský duch, než ho Ian Anderson opět probudil k životu. Co k tomu skotského minstrela vedlo, se můžeme jen dohadovat, protože po mnoho let si vystačil s vlastní sólovou tvorbou. Nejpikantnější na celé věci je skutečnost, že nynější sestavu skupiny tvoří právě ti muzikanti, kteří pomáhali na svět deskám vydaným pod civilním Andersonovým jménem. Poprvé od roku 1968 tak postrádáme kytarové tóny Martina Barreho, jenž byl fakticky jediným vytrvalým Ianovým souputníkem v jinak proměnné množině jmen a osobností p Více

Zpěvák PEARL JAM má sólovou desku, co tedy nabízí jeho „Earthling“? Dle mého je to deska, která oplývá kvalitním songwritingem, ujasněnou koncepcí a nepochybnou zkušeností autorů. Patří bezesporu k těm, o kterých bych (být jiná doba) řekl, že má na to navodit pocit hromadné sounáležitosti. Svědčí o tom již pilotní stadionový singl „Invincible“, který se jeví být nejen dospěláckou, ale rovněž chytlavou záležitostí, kdy po jeho poslechu máte coby příslušníci střední generace chuť výjimečně navštívit nákupní zónu za městem a koupit si Více

Z novinkového alba Slashe, parťáka Mylese Kennedyho a jejich THE CONSPIRATORS je poznat, že jim několikaletá pauza vlastně prospěla. Materiál sice nebude patřit k těm sbírkám, které je nutné vlastnit a permanentně poslouchat, nabídne však obstojné hardrockové skladby, zcela typické pro tyto muzikanty. Důležité zůstává, že novinkové songy nevyvolávají pocit přesycenosti. Před nějakými pěti lety jsem si totiž říkal, že je obou hlavních aktérů už tak nějak moc, navíc alba vzešlá z jejich spolupráce dle mého neměla vzrůstající kva Více

Lze čekat od kapely po téměř třiceti letech hraní něco jiného než vyzrálejší a usedlejší verzi svého mladšího já? Myslím, že ne. Hudební status quo s minimálními změnami vyhovuje tvůrcům i fanouškům, kteří souběžně stárnou a pojí je společná touha zažít znovu ty prchavé ale intenzivní pocity z bouřlivých minulých období, kdy maximální existenční starostí bylo sehnat lupen na koncert. Kalifornští KORN provázeli dospíváním obrovskou masu fanoušků z generací X a Y a většina z nich jim zachovala svou přízeň i do dnešních dnů. Tím nechci produkci KO Více

Kdo z nás nechtěl alespoň jednou za život uskutečnit nějaký ten posun v čase. Cestování časoprostorem je prostě odvěkou touhou lidstva, podobně jako pachtění se za nesmrtelností či snem o létání. Považujeme tuto schopnost za cosi nedosažitelného, za „hudbu budoucnosti” a přitom si ani neuvědomujeme, že ji využíváme v životě poměrně často. Pokaždé, když bez dechu hltáme řádky literárního díla, zaníceně zkoumáme stopy štětce na zašlé olejomalbě, s hlavou vyvrácenou sledujeme linie klenby starobylého chrámu či se sluchátky na uších slastně p Více