Už název nové desky „The End, So Far“ signalizuje, že si po její realizaci hodlá maskovaná úderka dát na neurčitý čas pauzu. Děje se tak právě v době, kdy jejich tvorba získává mnohem otevřenější rámec, je vrstevnatější, opatřená mnohdy i nějakou tou orchestrální aranží, a logicky se také vykazuje častějším využíváním čistého vokálu, zkrátka a dobře, dnešní SLIPKNOT jsou mnohem melodičtější a různorodější muzikou, než za jakou je většina posluchačů měla před nějakými dvaceti lety, v časech rozmachu nu-metalu a jemu příbuzných stylů. Ne nadarm Více

Mezi velká jména, která dokázala svého času ustát nápor grunge, patřili EXTREME, MR. BIG a KING´S X. Přestože nakonec museli ustoupit i oni, šlo spíš o taktický ústup z pozic či přirozený, resp. dlouhodobější proces. Vysvětlení není úplně jednoduché. Pro všechny zmíněné kapely je každopádně příznačný prvek jedinečnosti, který mají na svědomí mimořádní instrumentalisté, zpěváci a skladatelé v jejich řadách, o chemii mezi nimi nemluvě. Pokud se týče pojítek, odkázat lze na ryze americký sound, modifikovaný dobře patrným vlivem THE BEATLES. Celek ovšem působí Více

Američtí stoneři CLUTCH jsou možná zhudebněním přirozenosti a stability, ale chybí jim jistý prvek, který může jejich songy představit širší posluchačské obci. Tím prvkem je nadžánrová chytlavost. Parta z Marylandu platí za stálici, ovšem nikdy nepatřila mezi dobyvatele hitparád a prodejních žebříčků. Navzdory tomu CLUTCH většinou dokázali přijít s kvalitní a vyrovnanou kolekcí, dobře reprezentující jejich žánr i jméno kapely samotné. Řekněme si to na rovinu, ono v současné době těch špičkových a originálních stoner-rockových kapel zas až tolik není Více

Teatrální zatvrzelost, s jakou Nergal prostřednictvím svých BEHEMOTH vystupuje proti církvi, je pro mne polem zcela cizím a s mými zájmy nepříbuzným, nicméně chápu to jako součást hry, která utváří image temné metalové kapely pocházející ze sousedního Polska. Země, kde má křesťanská víra stále velmi silné místo ve společnosti a ovlivňuje řadu odvětví veřejného života. Můžete si o Nergalovi, jeho mediálních aktivitách a angažovanosti, myslet cokoliv, stejně jako si to můžete myslet o jeho kapele, ale schopnost oslovit širší posluchačské Více

Pozvolné padání do snu a probírání k bdělosti má v karibském ráji patinu nekonečnosti. Šustění pohupujících se palem doprovází vzdálené zvuky klokotavých bubínků. Zatímco azurově modré nebe občasně rozčísne toulavý plameňák, cikády úpěnlivě posilují svou monotónní symfonii napříč postupujícím odpolednem. Východní Guatemala. Pětatřicet ve stínu a písek na pláži září, že by z toho jeden oslepl. Zajímavý kontrast k oné zeleni lemující tohle místo. Brzy přijde večer a ke všemu se přidá zvuk španělek z nedaleké osady, jejíž chatrče stojí na Více

Po loňském komornějším projektu MARTIANS, na kterém Martin Schuster spolupracoval s Martinem „Spacoshem“ Peřinou, přichází právě čas na třetí řadovku FACE THE DAY, tedy skupiny, kde první z Martinů stojí autorsky a muzikantsky hlavně sám za sebe. Tahle kapela získala řadu pozitivních referencí již prostřednictvím předchozí tvorby, hlavně pak díky druhé desce „Stuck In the Present“ z roku 2018, která se vykazovala svěžím náhledem na progresivně laděný kytarový rock se silným autorským vkladem a vkusnou instrumentací. Nevím jestli je to vlivem p Více

Stejně je to zvláštní, v pozitivním naladění sedat k poslechu desek, které mají podobně tíživou atmosféru jako nové album NEUROTIC MACHINERY. Dobíjím se, neutralizuji, unikám, nebo se během jeho tónů vybíjím? Zřejmě od každého trochu. Dobíjí mě čistá energie soustředěná v riffech, neutralizuje síla celku, unikám do harmonií, zatímco negativní energie mizí ve srážkách s ocelovou tvrdostí. Nebudu dál spekulovat o možných terapeutických účincích, „A Loathsome Aberration“ se prostě povedlo. Znovu se nezanedbatelně liší od svých předchůdců a znovu jde dál. Meta Více

Jak co nejpřesněji popsat novou kolekci BLOODBATH? Asi jako skandinávský death metal podněcující rozzuřené hejno zombíků nikoliv k postupnému rozkladu, ale vyloženě k tanci. Pokud v případě tohoto gore mluvím o nemrtvých, nemyslím tím ony mátožně se potácející látra, ale opravdu mrštné bestie, které mohou leckomu znepříjemnit noční vycházku neprobádaným terénem na odloučené městské periférii. Skrz oblaka prachu čelit divoké kadenci úderů od zdvihajících se lopat bránících se nešťastníků může být totiž pro tyto masožravé oživlé mrtvoly jenom Více

Od začátku přiznávám, že jsem k novince legendárního Ozzyho Osbournea nepřistupoval zcela bez předsudků. Přeci jen se toho v posledních několika letech dost napsalo o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu. Ne že by právě Ozzy neměl štěstí na šikovné pomocníky, ale tentokrát mu člověk přál spíše klidné dny a ty další věci, které se obvykle přejí starým lidem s chatrným zdravím. Představoval jsem si totiž, jak je Ozzymu ve studiu asi tak pomáháno k docílení uspokojivého výsledku. Nechci však zacházet do sféry nepodložených domněnek a spek Více

Sorry, že začínám malinko ze široka, ale poslední dobou se mi stává, že singly, klipy, prostě ochutnávky z připravovaných alb, vypouštěných klidně i několik měsíců před datem vydání, mě často nijak výrazně neoslovují. Nicméně později, už v kontextu celé desky, z nich mám dojem klidně i opačný. Příkladem z poslední doby by mohli být třeba ARCH ENEMY anebo právě BLIND GUARDIAN. Gaimanem inspirovanou „Secrets of the American Gods“ jsem v době jejího zveřejnění v podstatě odzívl a nijak zvlášť mě vlastně neoslovila. A hele, třetí skladba z novinky „The God Machi Více