Perfekcionalisté a někdejší hrdinové melodického, pompézního hard rocku z USA přelomu osmdesátých a devadesátých let se v posledních letech zrovna nepřetrhli. GIANT nejsou zrovna produktivní a plodnou kapelou, ale v minulém roce se sešli a s novým frontmanem začali připravovat aktuální počin, první od roku 2010. Novinka „Shifting Time“ je za těch pětatřicet let existence teprve jejich šestou řadovou deskou, i když je třeba dovysvětlit, že kapela mezi roky 1992-2000 vůbec nefungovala a v poslední dekádě jen velmi sporadicky. Z bratří Huffů, ně Více

Moldavská republika nikdy nebyla žádnou metalovou baštou, tamní hrstka aktivních kapel má naopak exotický punc a budí zájem přesycených hudebních fanoušků už jen svým původem. Pro mě osobně jsou INFECTED RAIN úplně první partou z této post-sovětské země, se kterou mám tu čest a hned z kraje musím uznat, že svoji vlast reprezentují více než povedeným způsobem. Aspoň tedy na horké novince „Ecdysis“, která je už pátým dlouhohrajícím pokusem o průnik do podvědomí širšího spektra rockových a metalových posluchačů.Co si budeme namlouvat, kromě zmíněné domoviny budí Více

Když tak koukám na krabičku s prvním CD-R demem „No Time“ a matně vzpomínám na dávný koncert DYING PASSION v Mladé Bolesavi(?), necítím v podstatě nic, maximálně trochu nostalgie spojené s určitou životní etapou. Na vlně moravských doomových kapel jsem s výjimkou FORGOTTEN SILENCE a prvních alb R.E.T. nikdy moc nesurfoval. Když ve druhé polovině devadesátých let kulminovala, okupoval můj discman hlavně prog, black a death. Pomalé splétání nálad mi z nějakého důvodu přestalo být blízké. Tak tedy setkání po letech, a pro změnu za situace, kdy pref Více

Říkáte si, že v oblasti melodického neo-punku a crossoveru z USA už jste slyšeli všechno podstatné a že vás v tomhle směru nic moc nepřekvapí? Omyl. Mám pro vás jeden tip, který rozhodně stojí za zmínku a který využívá v tomto směru dosud zcela netradičních nástrojových spojení. Takže pokud jste řádně odpruženi v kolenou, máte rádi pohyb, skateboarding a podobné aktivity, a jste rovněž nakloněni aktuální volné oděvní módě, kterou lze údajně nazvat lakonicky „be normal“, což jsem se dozvěděl, když jsem v televizi náhodně sledoval nějaký fashion ma Více

Když v červnu 2021 vyšlo debutové album aktuálního projektu Wolfganga Van Halena, přehlížel jsem jej s tím, že zřejmě půjde o něco druhořadého od syna slavného kytarového hrdiny Eddieho Van Halena, jenž nebude mít na rozdíl od otce příliš potenciálu. Podcenil jsem jej. V podstatě jsem si desku pustil poprvé až letos v lednu a nestačil se divit, o jak dobře zhotovenou rockovou jízdu se jedná. Co do nadpozemské instrumentální geniality, Wolfgang asi nikdy nebude konkurovat svému otci a taktéž se nikdy nestane nejtalentovanějším h Více

Olomoučtí DIRTY OLD DOGS pro mne v těchto dnech představují asi nejvíce svěží vítr na tuzemské nezávislé rockové scéně. V případě relativně mladé kapely však nejde jen o výrazovou neotřelost, ale o potvrzení, že jejich songy dokáží dlouhodobě magnetizovat, baví a nejsou srovnatelné s ničím, co jsem v našich zeměpisných šířkách dosud vlastně slyšel. V případě klasicky rockové hudby je to vlastně zázrak, kterému trochu pomohl i dobrý vkus autorů. Jak tuhle kapelu tedy nejlépe charakterizovat? Pamatujete si na hudbu doprovázející Tarantinův filmo Více

Z kapely Zakka Wyldea BLACK LABEL SOCIETY se od jejich senzačního debutu „Sonic Brew“ (1999) stala poměrně stabilní instituce, od které každý ví co zhruba čekat. Je jedno, že tento band zrovna neoplývá překvapivostí. Nadžánrový vhled do dění totiž rovněž není silnou stránkou Jižanů. Tohle ovšem nikoho z fans nemusí vůbec pálit. Většina zájemců o bytelný hard rock (s vlivy metalových pionýrů BLACK SABBATH) i příznivců sedmdesátkového blues a southern rocku z USA může být s produkcí BLS stále spokojena, byť je po lete Více

Kdybych jako kolega Rose začínal své články dramatizacemi historických momentů, zněl by můj dnešní úvodník asi tahle: „Polsko, druhá polovina osmdesátých let. Mladý metalista Behemoth míří z Olštýna do Varšavy. Musí se obrnit trpělivostí - jízda je dlouhá, ne zrovna komfortní a nejde si moc vybrat. Vlaky mají příšernou pověst a realita je úplně stejná. Autobusy nejsou lepší, jízda v „legendárních“ Autosanech v kombinaci s totálně vytlučenými silnicemi je spíše zemětřesný zážitek někde ve vyšší půlce Richterovy škály. A osobní auta? Vozový park z Více

Birminghamský rodák Tony Martin je unikát. Svou nezaměnitelnou vokální pečeť vtiskl nejmetalovějším a zároveň nejpompéznějším deskám BLACK SABBATH. Díky jeho nekompromisnímu výkonu, získala jejich alba z let 1987-90 novou dávku feelingu, temnoty, napětí, ale i krásy a půvabu. Alespoň v mých uších vystoupala na samotnou špici jejich tvorby. „Sabati“ nicméně sklízeli největší úspěchy hlavně s jinými, dalo by se říci kultovními borci. Tony se tak naneštěstí stal, pomine-li se epizoda s Ianem Gillanem a Glennem Hughesem, až „tím třetím vzadu“. Kapitola BLACK SABBA Více

Ačkoliv se to možná nezdá, britští metalcoristé ARCHITECTS jsou již dávno ostřílenou a stran svých zkušeností v hudebním průmyslu i protřelou kapelou. Jejich výraz jde sice ruku v ruce se soudobou žánrovou módou, ale postupem let se rovněž otevírá širšímu spektru vlivů a stává se pestřejším. Ať už jde o prvky djentu, groove-metalu, rockové alternativy, industrialu či dost často i melodického soft-core, vesměs inspirovaného zaoceánskou scénou, vždy ve výsledku dostáváme songy zručně namixované a poslechově nekomplikované. Nová deska zachází asi nejdál Více