Jeffu Watersovi jsem vždycky docela fandil a držel palce. Neúnavný dříč a talentovaný snaživec, který si jde vlastní cestou a bez ohledu na okolnosti dává pořád maximum nasazení do svojí muziky. Jak už to ale u workoholických nadšenců bývá, i Jeffova práce trpí značnou nadprodukcí a zbrklostí, která se u domovských ANNIHILATOR projevuje hlavně v množství ne úplně dotažených desek. Na nich se často tlučou skvělé metalové momenty s hudební vatou a nahrávky jsou šité horkou jehlou bez editorské sebereflexe. Tím nechci říct, že by alba ANNIHILATOR nějak po Více

Brněnská INSANIA se po pěti letech hlásí s novou řadovou deskou „GRRRotesky“. Objektivně lze říci, že směr, který si čtveřice před víc než dekádou vytýčila (zhruba okolo úspěšného alba „Kult hyeny“), nadále vybrušuje k spokojenosti rostoucí fanouškovské základny. Znát je větší přímočarost i nekomplikovaný naturel songů. Na INSANII mě vlastně baví hlavně chytlavé vypalovačky pozdního období, takže při pohledu na vývojovou linii jejich rostoucí diskografie se dalo předpokládat, že bych mohl být i letos spokoj Více

An hour before it´s dark – poslední hodina před příchodem tmy, poslední hodina před setměním, kdy se děti vrací domů ze svých toulek, avšak také poslední chvíle před odchodem z tohoto světa či jeho definitivním koncem. Jak chcete, významů se takřka nedopočítáte, ve výsledku záleží jen na vaší fantazii. Leitmotiv je ovšem jasný a proplétá se celou aktuální deskou, další částí humanistické epopeje z dílny britských progresivně rockových velikánů MARILLION. Jasný, byť v jiném slova smyslu, je i obal desky, pozitivně barevný a jednoduše symbolický, jak je u nich v Více

Soudě dle hodnocení alba na nejrůznějších webech, nepochybuji o tom, že se novinka „The Long North Road“ švédských náladotvůrců CULT OF LUNA povedla a že příznivcům kapely skýtá její poslech stejné potěšení, jako tomu bylo u alb předchozích. Nicméně se na hudbu této post-metalové grupy zaměřím z poněkud jiné perspektivy, z perspektivy člověka, který tvorbu CULT OF LUNA sleduje z povzdálí asi šestnáct let a nikdy nepatřil k jejich uctívačům. S těmito zatvrzelci jsem měl dosud několik aktivních poslechových zkušeností, t Více

Americké deathmetalové neznabohy IMMOLATION asi není zapotřebí nějak detailně představovat. Kdo jejich černým kouzlům dávno propadl, pro toho by to bylo jen nudné opakování, a kdo je doposud ignoroval, ten nejspíš stejně obrátí pomyslný list a půjde o recenzi dál. Vystačíme si tedy s faktem, že ostřílený kvartet přichází se svou jedenáctou studiovou nahrávkou pojmenovanou „Acts Of God“. Titul naznačuje, že se kapela tematicky vrací ke kritice organizovaného náboženství, čemuž odpovídá i cover desky. Na něm se skví působivý pseudobarokní námět, který má na Více

Už dlouho považuji SCORPIONS za kapelu, kterou v posledních třech dekádách provází nepřízeň, dost často ovlivňovaná vývojem hudebních trendů a s tím souvisejícími změnami vkusu mladších generací. Druhdy slavné stadiónové kapele od jisté doby nepomáhala ani povrchní nálepka tvůrců chytlavých balad pro dámské osazenstvo. Domnívám se, že všechna špína, co se začala kydat v 90tých letech na klasické Hard N´Heavy kapely, se velmi dotkla právě SCORPIONS. A přitom pokud jste již tehdy znali jejich diskografii, museli jste uzna Více

Ten den se zpočátku nijak výrazně nelišil od ostatních všedních dní. Kromě pár znepokojujících zpráv o možném válečném konfliktu rodícím se v nejmenované oblasti na východ od našich hranic a zveřejnění recenze na nové album mého oblíbeného zpěváka na zdejším webu, se nic pozoruhodného vlastně nestalo. „Tohle že má být to úžasné magické datum ověnčené šesticí dvojek? Datum, které svým zrcadlovým vzhledem provokuje k různým vizím, teoriím a příslibům?” Nějak takto jsem v duchu cestou z práce domů bilancovala uplynulé hodiny a kdesi v zátylku plíži Více

O tom, že má být nová deska AMORPHIS více progresivní jsem se dověděl s mírným zpožděním. Poslech první čtveřice písní byl za mnou a zrovna jsem usoudil, že nejlepším leitmotivem recenze bude sdělení, že „Halo“ je nahrávka decentně progová. Jenže dotyční si velmi chytře hrají už více než tři dekády. Jinak řečeno progový prvek, tedy pokud za něj budeme považovat hlavně masivní začleňování popu, je v podstatě základním znakem jejich tvorby. Zmíněný leitmotiv jsem tedy radši nechal viset ve vzduchu a začal se o to více věnovat dalším skladbám. Za Více

Přiznám se, že po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině jen stěží nalézám chuť psát hudební recenze. Všichni víme, že zvěrstva rozpoutaná z příkazu ruského válečného zločince Putina nemají v moderní evropské historii obdoby. Fakt jsem si nemyslel, že něčemu podobnému budeme prostřednictvím televizního zpravodajství přihlížet. Ukrajinci jsou u mne hrdinové, brání svou vlast proti mnohonásobně početnějšímu agresorovi…a i když jsem v této zemi nikdy nebyl a nikoho odtud neznám, přesto se mě celá ta příšerná věc hodně dotýká. Věřím, že to tak má snad kaž Více

Před kanadskými dobrodruhy VOIVOD je třeba smeknout. Nevybavuji si totiž jinou kapelu, která by za sebou měla takřka čtyřicet let působení na scéně, během kterých si vybudovala své zcela originální zvukové a výrazové prostředí, dalece ji oddělující od zbytku světa, aby během těch let vytvořila patnáct řadových alb a ještě ke všemu na posledních z nich potvrzovala nápaditost, energii a invenci srovnatelnou s jejich nejúspěšnějšími díly. VOIVOD se vždy nacházeli natolik vzdáleni konformnímu prostředí běžných rockových a metalový Více