3. ledna jsem na koncertě snad ještě nikdy nebyl. Protože ale mělo vystoupit kombo mých oblíbených domácích kapel, které navíc v roce 2025 vydaly obě velice silné desky (PROUZA za mě domácí deska roku), tak nebylo moc o čem přemýšlet. Smíchovský klub SubZero nahradil na stejném místě působící starší klub Underdogs´Ballroom, ve kterém jsem nikdy nebyl, takže to byla možnost i otestovat nový hudební prostor. Mírné obavy z termínu konání akce a z toho plynoucí otázky návštěvnosti nakonec dopadly relativně v pořádku. Nebylo sice ani vyp Více

O této, s přeskávkami bezmála třicet let fungující, norské kapele vám toho popravdě moc nepovím. V podstatě jsem na jejich poslední album narazil před pár týdny, když jsem se pídil po zajímavých albech právě uplynulého roku, které jsem prováhal a které popřední zahraniční periodika vnímala jako stěžejní v daném období. Nejenom, že jsem nikdy nebyl posluchačem tohoto kvintetu, ale dodnes jsem o žádných GREEN CARNATION neslyšel. Muzikanti této kapely mají bohaté zkušenosti z působení v jiných bandech a projektech (např. kytarista Bjorn Hardstad a bas Více

U skotských kapel mě vždy fascinuje jejich nádherná angličtina při zpěvu, z které při rozhovorech přecházejí do podivného jazyka, kterému téměř vůbec nerozumím. Nedej bože, když s nimi ještě interview dělá skotský novinář… To je pak hotové spiknutí s cílem, aby jim ti hnusní Angličani nerozuměli ani slovo. Neměli jim prostě toho modře pomalovaného Mela Gibsona rozčtvrtit! Naštěstí hudba mluví univerzálním jazykem a tady je vše jasné. SWIM SCHOOL vydali výborný debut, kde kombinují moderní ostrovní indie rock s civilním shoegazem v melanch Více

PekárekVybral jsem jen desítku alb, která však jasně ukazuje, jak silný byl tento rok. Spousta dalších výborných desek, k jejichž poslechu jsem se dostal, včetně takových BLUT AUS NORD, zůstala těsně pod čarou. K řadě těch potenciálně výborných jsem se navíc vůbec nedostal.:-)1. TRNY A ŽILETKY – Je třeba zabít beránkaPocitově enormně silná nahrávka, hudebně takřka dokonalý metal, progresivní primárně v tom, kam až dokáže posunout institut rockové balady. Dodávám, že hodně, hodně daleko. Možná jde ale jen o jednu takovou baladu o osmi dějstvíc Více

V jeho průběhu mi letošní rok nepřipadal vydanými deskami tak silný jako ty předchozí. Teprve při tvorbě tohoto žebříčku jsem si uvědomil, kolik kvalitních alb vzniklo a kolik restů ještě mám. Na spoustu desek se mi v rámci recenzování nedostalo času, tak jsem je zařadil a krátce popsal alespoň tady. Rovněž osmdesát písní, které jsem vybral jako top roku (každou od jiného interpreta), svědčí, jak silný ročník 2025 byl. Top desky roku (řazeno žánrově bez jasného pořadí) Doom metal 1914 - Viribus Unitis Doomu tolik nehold Více

Angažováním zpěváka Radka Zíky do řad plzeňské kapely TURBO se začala před rokem psát nová kapitola této památné rockové formace z města průmyslu a piva. Nejen že zmíněný zpěvák svým hlasem vdechl osvědčené tvorbě novou energii, a ta nyní zní zas o něco rockověji než v letech nedávno minulých, ale hlavně celé to dění na mne dělá dojem, že Langovci skutečně chtějí ještě jednou s velkou parádou udeřit. Když tak pozoruji dění okolo současných TURBO, všechny ty videoklipy s novými singly, cítím ze stavu věcí velkou chuť se ještě alespoń n Více

Příběh druhého alba PJ HARVEY „Rid Of Me“ se začal odvíjet ještě před vydáním debutu. Že vám to nedává smysl? Čtěte dál a pochopíte. Připomeňme si, že první singl „Dress“ vyšel v říjnu 1991 a způsobil malou, no vlastně docela velkou senzaci na alternativní scéně. Až tak velkou, že se o Polly a její kapelu začaly zajímat i velké labely. Ta sice ze začátku tuhle možnost vůbec nezvažovala, protože si chtěla ponechat tvůrčí svobodu na nezávislé scéně, ale mezi vydavatelstvími se strhla docela slušná přetahovaná o to, komu se jí povede získat a podepsat s ní sm Více

DĚTI DEŠTĚ s letošní novinkou konečně dosáhli na zvuk, který si zasloužili mít už dlouho. Kvalitní obsah se propojil s kvalitním soundem a je z toho jejich nejlepší deska. Pražská noiseová skvadra ze stáje Silver Rocket, která sama sebe charakterizuje sloganem „kapela inteligentních lidí na neustálé pracovní dovolené“, vydala svůj debut „Love and Piss“ už v roce 2008, ale funguje ještě o pár let dýl. Svůj typický styl si definovali už v těchto ranných časech a postupně ho vybrušují. S aktuální čtvrtou deskou si dovolím Více

Tak tedy 2025. Svým způsobem hudebně docela silný rok, který nás odměnil nejen záplavou zajímavých koncertů a povedených ročníků předních tuzemských metalových festivalů, ale i podnětných albových vydání. Jak už řekl Tomáš, alba k nám proudila ve vlnách, velmi plodné týdny byly střídány s úseky sucha. Hodně silné bylo jaro, se začátkem léta jakoby vše pomalu ustalo, aby se další vlna zajímavostí poté snažila vzedmout s nástupem podzimu, ta však nebyla již tak velká, jako tomu bylo zvykem v minulosti. Celkově rok 2025 hodnotím lépe než předešlý, Více

Nejde v žádném případě o nováčky, ale přesto se o francouzských LANDMVRKS dá hovořit jako o objevech právě končící sezóny. Kapela letos vydala svou čtvrtou řadovou desku „The Darkest Place I´ve Ever Been“, která sklidila všeobecně kladné reference a ve své půlhodinové stopáži nabízí rtuťovitý vzorek nu-metalu (potažmo metalcoru či crossoveru), kde není nouze o drtivější fáze ani vznosné refrény. Kvintetu z Marseille je vlastní přirozenost, horoucně pouliční ráz vyznění umocňovaný občasnými vstupy francouzsky oddeklamovaných hip-hopových vsuvek (ačkol Více