PekárekVybral jsem jen desítku alb, která však jasně ukazuje, jak silný byl tento rok. Spousta dalších výborných desek, k jejichž poslechu jsem se dostal, včetně takových BLUT AUS NORD, zůstala těsně pod čarou. K řadě těch potenciálně výborných jsem se navíc vůbec nedostal.:-)1. TRNY A ŽILETKY – Je třeba zabít beránkaPocitově enormně silná nahrávka, hudebně takřka dokonalý metal, progresivní primárně v tom, kam až dokáže posunout institut rockové balady. Dodávám, že hodně, hodně daleko. Možná jde ale jen o jednu takovou baladu o osmi dějstvíc Více

V jeho průběhu mi letošní rok nepřipadal vydanými deskami tak silný jako ty předchozí. Teprve při tvorbě tohoto žebříčku jsem si uvědomil, kolik kvalitních alb vzniklo a kolik restů ještě mám. Na spoustu desek se mi v rámci recenzování nedostalo času, tak jsem je zařadil a krátce popsal alespoň tady. Rovněž osmdesát písní, které jsem vybral jako top roku (každou od jiného interpreta), svědčí, jak silný ročník 2025 byl. Top desky roku (řazeno žánrově bez jasného pořadí) Doom metal 1914 - Viribus Unitis Doomu tolik nehold Více

Angažováním zpěváka Radka Zíky do řad plzeňské kapely TURBO se začala před rokem psát nová kapitola této památné rockové formace z města průmyslu a piva. Nejen že zmíněný zpěvák svým hlasem vdechl osvědčené tvorbě novou energii, a ta nyní zní zas o něco rockověji než v letech nedávno minulých, ale hlavně celé to dění na mne dělá dojem, že Langovci skutečně chtějí ještě jednou s velkou parádou udeřit. Když tak pozoruji dění okolo současných TURBO, všechny ty videoklipy s novými singly, cítím ze stavu věcí velkou chuť se ještě alespoń n Více

Příběh druhého alba PJ HARVEY „Rid Of Me“ se začal odvíjet ještě před vydáním debutu. Že vám to nedává smysl? Čtěte dál a pochopíte. Připomeňme si, že první singl „Dress“ vyšel v říjnu 1991 a způsobil malou, no vlastně docela velkou senzaci na alternativní scéně. Až tak velkou, že se o Polly a její kapelu začaly zajímat i velké labely. Ta sice ze začátku tuhle možnost vůbec nezvažovala, protože si chtěla ponechat tvůrčí svobodu na nezávislé scéně, ale mezi vydavatelstvími se strhla docela slušná přetahovaná o to, komu se jí povede získat a podepsat s ní sm Více

DĚTI DEŠTĚ s letošní novinkou konečně dosáhli na zvuk, který si zasloužili mít už dlouho. Kvalitní obsah se propojil s kvalitním soundem a je z toho jejich nejlepší deska. Pražská noiseová skvadra ze stáje Silver Rocket, která sama sebe charakterizuje sloganem „kapela inteligentních lidí na neustálé pracovní dovolené“, vydala svůj debut „Love and Piss“ už v roce 2008, ale funguje ještě o pár let dýl. Svůj typický styl si definovali už v těchto ranných časech a postupně ho vybrušují. S aktuální čtvrtou deskou si dovolím Více

Tak tedy 2025. Svým způsobem hudebně docela silný rok, který nás odměnil nejen záplavou zajímavých koncertů a povedených ročníků předních tuzemských metalových festivalů, ale i podnětných albových vydání. Jak už řekl Tomáš, alba k nám proudila ve vlnách, velmi plodné týdny byly střídány s úseky sucha. Hodně silné bylo jaro, se začátkem léta jakoby vše pomalu ustalo, aby se další vlna zajímavostí poté snažila vzedmout s nástupem podzimu, ta však nebyla již tak velká, jako tomu bylo zvykem v minulosti. Celkově rok 2025 hodnotím lépe než předešlý, Více

Nejde v žádném případě o nováčky, ale přesto se o francouzských LANDMVRKS dá hovořit jako o objevech právě končící sezóny. Kapela letos vydala svou čtvrtou řadovou desku „The Darkest Place I´ve Ever Been“, která sklidila všeobecně kladné reference a ve své půlhodinové stopáži nabízí rtuťovitý vzorek nu-metalu (potažmo metalcoru či crossoveru), kde není nouze o drtivější fáze ani vznosné refrény. Kvintetu z Marseille je vlastní přirozenost, horoucně pouliční ráz vyznění umocňovaný občasnými vstupy francouzsky oddeklamovaných hip-hopových vsuvek (ačkol Více

Neztrácejí Necrocockovy písně už trochu na absurditě? Vždyť v rámci zpravodajských relací řady televizních stanic zní jímavý klávesový podkres i k těm nejodpornějším kauzám. Tragédie, hlouposti a nechutnosti z celého světa se kolem nás řinou v modu 24/7. Uniknout takovému proudu trapné negace v podstatě není možné. Může se tedy člověk vůbec ještě těšit na další porci dekadentních příběhů, ve kterých klid všedně vedeného života a konvenční hodnoty nemají místo? Měl by, protože se stále může spoléhat na jejich jinakost a nádherné zhudebnění, vyvolávající posle Více

Finští klasici melodického death metalu MORS PRINCIPIUM EST jsou jednou z těch kapel, které by měly být mnohem úspěšnější, než jsou. Pětadvacet let na scéně a jedna kvalitní deska následovala druhou. Hudebně špička, která se vyrovná nebo dokonce předčí i ta nejznámější žánrová jména, přesto se stále pohybují na hranici undergroundu. Chybí jim nějaký směr, ksicht, image, schopnost zakomponovat tu muziku do příběhu nebo kontextu. Někomu tahle schopnost není vlastní. Opravdu úspěšné kapely v sobě tohle mají, v případě MORS PRINCIPIUM EST je už ale asi pozdě a byl Více

Rok 2025 byl zvláštní. Ani ne tak po kvalitativní stránce, v tomhle to bylo v pořádku, opět se urodily výborné desky a objevily zajímavé nové kapely, nicméně celý rok se jelo ve vlnách. Nic nic, pak se objevila várka alb, člověk to ani nestíhal rychle pobrat, pak zase nic nic, a pak zase další dávka. Na domácí scéně to bylo snad ještě extrémnější, kdy první polovina roku byly vyslovené suchoty. Spousta kapel ale v té době makala na nahrávání, nebo už dokončovala nové desky. A od konce prázdnin to všichni začali postupně vypouštět. Jinak to Více