Návraty do metalového pravěku jsou dnes zcela běžné. Thrash, death, black, nekončící proud retra, živený nostalgií fanoušků. Návratová křivka logicky kopíruje vývoj v klasickém období. Nejdřív heavy metal, pak thrash atd., přesně jak stárnou jednotlivé generace metalistů. Nicméně zájem o metalové retro trvá déle než ona zlatá éra, kterou bych pracovně vymezil roky 1980 až 1991. Důvod? Stárnoucí fanoušci už většinou nic neřeší ani nehledají, jsou tudíž věrnější, přičemž existuje i nějaký ten dorost, rekrutující se nejčastěji z řad jejich potomků. Samozřejmě j Více

Baskytarista a zpěvák Roger Waters platil v PINK FLOYD za klíčového skladatele, samozřejmě ale nebyl komponistou výhradním. V soupisce většiny alb až po „Wish You Were Here“ ho autorsky zdatně následovali David Gilmour a Richard Wright, v menší míře pak Nick Mason. Ve druhé polovině sedmdesátých let se to však mělo změnit. Muzikanti se po deseti letech nepřestávajícího skládání a koncertování začali více věnovat sólovým aktivitám nebo rodinnému životu a pro PINK FLOYD neměli už tolik času jako dříve. Kapele začal dominovat Více

Začátek roku 1992. Je ráno a pomalu začíná třetí den natáčení jedné a té samé scény. Herci shodí své pláště a vlezou si nazí do postele. Pod fingovanými mileneckými pohyby spouští zdobně kované, zlatavé čelo postele opět svou vrzavou píseň. Je to namáhavé, celých osm hodin se Michael Douglas a Sharon Stone nehnou z místa. Pauza na cigaretu, nějaký ten zákusek a jede se dál. Co chvíli se objeví maskéři, otřou z herců pot, upraví účesy a může se opět pokračovat. Režisér i kameraman jsou perfekcionisté a techni Více

Nebudu si hrát na dlouholetého fanouška vyškovských DARK GAMBALLE. Jejich hudba mě prozatím tak nějak zvláštně míjela. Narážel jsem na ní většinou jen v povedených klipech při brouzdání internetem nebo jsem tu a tam zaslechnul slibnou ochutnávku z nezávislého rádia. Zařadil jsem si je do nekončící fronty zajímavých formací, ke kterým bych se někdy rád vrátil. V této vesměs dobré společnosti vydrželi až do letošního jara, kdy mi přistála v přehrávači jejich nová placka „Romance panenky a kladiva“. Čtrnáctá řadovka, to už je pořádné číslo; pokud Více

Přiznám se, že jsem nikdy neměl výraznější vztah k staré předrozpadové etapě dánských ARTILLERY, ale způsob jakým se tahle kapela svými alby prezentuje nyní, zhruba v posledních dvanácti letech, mne naplňuje výhradně dobrými pocity. Jejich styl se nachází přesně na hranici mezi robustním nařezaným thrashem a melodičtěji vedeným heavy/speed metalem. Za druhou a v menší míře patrnou stylovou složku může především hlas aktuálního siláka od mikrofonu Michaela Bastholma Dahla. Jeho srdnatý projev vybízí stárnoucí kapelu k Více

Nebyla to láska na první pohled, vlastně byla, ale povrchní, dlouho nevydržela. Pravda, věřil jsem si hodně. Nezbylo mi než začít znovu. Stále jsem totiž chtěl a ona stále čekala. Leccos mi došlo až později. Nestačilo být zamilovaný, musel jsem se zklidnit, hodně soustředit, vydat se, abych pochopil, že na tuhle „Krásku“ tak docela nemám, že jde tak trochu o jiný level. Přesto jsem zaznamenal dílčí úspěch. Odboural jsem ze svých pokusů pachuť trapnosti a nyní sázím už jen na občasná setkání. Jsem vítán, protože když chci, umím dobře naslouchat. Nikoli jako ž Více

Srpen roku 1988. Velký Steven si ho vybral. Jistě, na zkoušku ho sice přivedl Harrison Ford, ale poslední slovo měl právě on, slavný Spielberg. Teď je tady a je štěstím bez sebe. Včera zahlédl Seana Conneryho a za chvilku se na něj přijde podívat sám George Lucas. Důkladně se připravoval. Do bloku si neustále zapisoval poznámky a sledoval Forda na každém kroku. Dostal doporučení, aby si dokola pouštěl první filmy s Indiana Jonesem, ale to on nechtěl a nechce. Jde mu o vystihnutí herce samotného, ne o pouhé kop Více

Určitě znáte ten pocit, kdy delší dobu krmíte své nenasytné sluchové ústrojí ve snaze poskytnout mu nějakou výtečnou laskominu či alespoň něco lépe stravitelného s méně obvyklou příchutí, a ono to zatím vše chutná tak nějak známě a očekávaně. Vaše poněkud znuděné neurony se pod vlivem sice sytící, ale už ne příliš výživné stravy pomalu obalují tukem a jejich synapse začínají vykazovat zvyšující se tendenci k otupělosti až letargii a snad jen kdesi v nejhlubších neprozkoumaných zákoutích mozku, které člověk údajně ještě nedokáže vědomě využívat, se Více

Spojení umění s temnými magickými silami provází člověka už od první jeskynní malby ohořelým klackem nebo od primitivních tónů kostěné píšťalky. V průběhu staletí byla taková tvorba z různých důvodů odsunutá na okraj společnosti a provozována vesměs tajně – tedy doslova okultně. Ve středověké hudbě se dokonce objevuje církví zapovězený interval označovaný termínem „diabolus in musica“ (co mi to jen připomíná?!), který obsahuje tři celé tóny, díky čemuž zní disonantně a tvoří protiklad libozvučným melodiím z posvátných kancionálů. Pokud zůstaneme v rámc Více

Všeobecně se traduje, že první polovina devadesátých let heavy metalu nepřála. Osobně si to úplně nemyslím, protože řada těch opravdu velkých a zavedených kapel se beztak vykazovala kvalitními nahrávkami. Ona existenční krize se týkala spíše těch menších uskupení z tehdy řídnoucích řad melodiků. S odstupem času si album „Fear Of The Dark“ posluchači spojují hlavně s titulní skladbou, jenž se postupem let propracovala mezi největší klasiku, bez které si mnozí pořádný koncert IRON MAIDEN nedokáží ani představit. J Více