Začátek devadesátých let platil za eruptivní dobu, kdy extrémní hudba prožívala svůj velký rozmach a oslovovala čím dál více nových příznivců. Nejinak tomu bylo i v případě samozvaných patologů, kraleviců grindcore ze severní Anglie, působících do roku 1990 na scéně v trojici - Jeff Walker (growl, baskytara), Bill Steer (kytara), Ken Owen (bicí). Jestliže se prostřednictvím svého třetího a přelomového alba „Necroticism-Descanting The Insalubrious“ z prosince 1991 liverpoolští etablovali v popředí evropské deathmetalové scény, následující počin Více

Baví mě sledovat, jak konzervativní část metalové veřejnosti hrdě a vytrvale ignoruje americkou alternativní metalovou scénu. Tvrdá muzika s inspiracemi z nu-metalu, (post) grunge nebo crossoveru nemá zejména v Evropě na růžích ustláno a skoro jako by si nezasloužila ono magické označení METAL. A to přestože spousta těchto opomíjených skupin staví kromě zmíněných směrů třeba i na původním heavy metalu nebo thrashi. V muzice amerických alternativců mnohdy tepe poctivé kovové srdce, o jehož síle mohou některá klasická jména teď jenom snít. Se stejným zpátečnic Více

Němečtí power-thrasheři PARADOX nejsou zrovna častými návštěvníky nahrávacích studií. Pro tuhle kapelu, od začátku své existence vedenou zpívajícím kytaristou Charly Steinhauerem, je totiž prvořadá kvalita a rovněž také umělecká výpověď, a ta se nedostavuje na lousknutí prstem. Jejich nepočetnou, ale oddanou fanouškovskou základnu bych nazval trpělivými fajnšmekry. Kdysi PARADOX vešli ve známost hlavně díky druhému albu „Heresy“ z přelomu 80/90tých let, na které v poslední patnáctiletce navazují každé čtyři roky dalším majestátním pokračo Více

Mám za to, že fanoušci budou tentokrát jásat. Letos se kapele podařilo stvrdit stávající formu a zocelit devítiskladbový materiál majestátním vyzněním. Patřit k mladší generaci metalových příznivců, asi bych měl americké TRIVIUM také mezi svými velkými hrdiny. Z obecného pohledu na téhle kapele není skoro nic špatně. Tedy až na jednu z mého pohledu poměrně zásadní věc, která se s nimi táhne prakticky od začátku kariéry a na tu se zaměřím hned ze začátku (v následujícím odstavci), tak abych posléze (na jasnější mapě) desku zhodnotil. Floriďané Více

V dnešní době plné negativ, invektiv a pejorativ toho nejtvrdšího kalibru je pro mě povzbuzením už pouhé zjištění, že ještě existují oblasti života a lidského snažení, které nezdeformovala aktuální plandemie a kde „svět je ještě v pořádku”. Je fajn objevovat subjekty disponující schopností šířit kolem sebe pozitivní vibrace, a to nemám na mysli žádné takzvané sluníčkáře, pomatené vizionáře ani samozvané funkcionáře. Často to bývají zdánlivě obyčejní lidé, kteří se například vyznačují tím, že mají smysl pro humor a nebojí si dělat legraci někdy Více

Tak jo, je to „truc“ projekt, nebo ne? Opravdové pozadí Downingova odchodu z JUDAS PRIEST samozřejmě neznám, každopádně veřejnosti bylo vše od začátku prezentováno jako odchod do „metalového důchodu“. KK odešel možná o fous dříve, než se čekalo, ale na druhou stranu kalendář se točí a jednomu prostě šťáva dřív nebo později dojde. Čest výjimkám. Všem bylo líto, že v podstatě první plnokrevné metalové duo kytaristů už nebude dávat lekce, ale tahle obrovská legenda zkrátka skončila – rozumně a gentlemansky. Na uvolněné místo nastoupil typově podobný, každopád Více

Uplynulo něco přes dva roky a o slovo se znovu hlásí mladoboleslavští EPILOG. Přicházejí s další vyrovnanou sbírkou metalových písní ze sfér, kde si člověk tyká s démony. Novinka tentokrát vychází pod patronátem ambiciózního labelu. Uvidíme, zda na domácí scénu víc než slušné promo povede k oboustranné spokojenosti. Kytarista Michal Zeman se svými spoluhráči každopádně stojí i nadále nohama pevně na zemi. Na druhou stranu zde však nehodlají vystát důlek. Na „Providence Asylum“ se dokázali opět posunout, znějí tudíž zase trochu jinak. Také nálady jako by čerpal Více

Novinka finských zasmušilých metalistů INSOMNIUM by se mohla s klidem zařadit mezi jeden z mnoha post-covidových syndromů. Ne snad, že by dokázala způsobit zdravotní komplikace nebo jinak znepříjemnit život, ale její vznik úzce souvisí se zrušeným turné právě z důvodu covidové pandemie. INSOMNIUM stejně jako mnoho ostatních skupin reagovali na prázdný kalendář další tvorbou, přičemž se rozhodli pro stručnější formát EP. Na menším prostoru aktuálně představují fanouškům poněkud jemnější hudební tvář, než na jakou jsme od nich byli za dvacet let Více

„Torn Arteries“, právě vycházející sedmé řadové album liverpoolských legend, vznikalo s rozvahou. Tahle kapela asi příliš nemiluje studiové práce, neboť si nedokážu vysvětlit tu velmi dlouhou (osmiletou) pauzu od předcházejícího počinu. Nicméně výsledek se stává povedeným dokumentem vývoje, jakým CARCASS od svých počátků ušli. Přestože kapela čím dál více tíhne ke klasicky rockovým vlivům a kytarová práce Billa Steera uchvacuje stále častěji teskně melodickými sóly, pořád lze z jejich zvuku poznat onu bestii, kterou CARCASS kdysi dávno byli. Nov Více

Boogie feeling kytarového tradicionalismu je vlastní této, v posledních letech vcelku slyšitelné německé dvojici THE PICTUREBOOKS. Svým americkým pojetím dřevního rocku představuje právě nepočetný band jakousi antitezi k cinematicky vedeným produkcím evropské metalové provenience současnosti. Přestože kapela staví na nekašírovanosti, deska platí za producentsky vypiplanou záležitost, která má daleko k projektům spíchnutým v krátkém čase horkou jehlou. Jak je to možné, to se vám budu snažit v dalších řádcích vysvětlit. Ostatně branibor Více